Travnatý ostrůvek ve Vnitřním moři byste přešli za hodinku a půl, kolem dokola měří pouhé čtyři kilometry. Je součástí národního parku, nenajdete na něm ani auta, ani soukromé domy. Jedinými jeho lidskými obyvateli je personál tamního hotelu Kyukamara Okonušima, podle článku magazínu The Gate to v roce 2020 bylo 22 lidí.
Přesto se stal slavným, to díky svým králičím obyvatelům. Jsou jich stovky a na ostrov jezdí turisté, japonští i zahraniční, právě kvůli nim. Navzdory všemu zájmu a mediálním úspěchům králíků však má jejich příběh i své nejasné a stinné rysy.
Jak se tam vůbec vzali?
S ohledem na jejich počet a jejich naprostou nadvládu nad jinak pustým ostrovem je to značně podivuhodné a nepochopitelné, ale neví se, jak se na ostrůvku vůbec ocitli. Teorií je však několik.
První odkazuje na tragickou a temnou historii Okonušimy. Mezi lety 1927 a 1929 tam Japonsko vystavělo chemickou továrnu, v níž produkovalo yperit, fosgen a další chemické zbraně. Protože byly zapovězeny Ženevskou konvencí, mezi její signatáře patřilo i Japonsko, byl to velmi tajený projekt, tak důkladně, že ostrov dokonce načas zmizel z map. Vyrobily se na něm tisíce tun smrtících plynů, podle čínských zdrojů jimi ve třicátých a čtyřicátých letech v době války v Číně bylo zavražděno na osmdesát tisíc lidí, připomíná list The New York Times.
Tady se vyráběla smert. Okonušimská továrna na chemické plyny.
Deník The Guardian doplňuje, že podle jedné z verzí sahají kořeny okonušimské králičí linie právě do hrůzné továrny, předci dnešních ostrovních obyvatel v ní sloužily jako oběti testování jedovatých plynů. Po druhé světové válce je dělníci vypustili z hororového místa na svobodu. Jakkoli atraktivní interpretace obří králičí populace to je, experti nesouhlasí. Námitky má například i odbornice na japonskou politiku Ellis Kraussové. „Pokusní králíci byli všichni usmrceni Američany, kteří přišli na ostrov,“ popisuje Kraussová pro server The Dodo.
Roztomilí, drzí a nebezpeční. Makakové okupují Floridu Jsou chytří, patřičně odrzlí a velmi přizpůsobiví. A expandují. Floridský stát proto musí řešit, co s makaky, kteří tam vůbec nemají být, a nebýt podnikatelských imperativů, také by tam nebyli. Měli být atrakcí ve floridském přírodním parku. Tlupa makaků z Asie se tam však zařídila podle svého. A prosperovala. A při hurikánech se k ní přidávaly skupiny opic, které prchly z poničených laboratoří a zoo. Dnes jsou jejich početné kolonie ožehavým problémem. I proto, že mohou přenášet nebezpečný virus. |
Další verze vysvětlující mysteriózní králičí existenci, zmiňuje ji magazín National Geographic, odkazuje na jistý tajemný britský pár, který měl na ostrov do volného života první králíky vypustit. A ještě jiná hypotéza tvrdí, jak poznamenává portál The Smithsonian, že skupině osmi králíků nabídla svobodný život na zapomenutém ostrově skupina školáků. A bez nebezpečí jakýchkoli predátorů a s podporou neuvěřitelné plodnosti se jejich rodina začala zvětšovat. Až na současných zhruba tisíc.
Problematický život turistické atrakce
Jejich život však není idylou. Navzdory tomu, jak ho vnímají davy turistů, kterých například v roce 2015 za králíky na Okonušimu přijelo více než 250 tisíc návštěvníků zvědavých na roztomilá zvířátka. Právě turisté přitom pro malé savce představují velký problém. Zatímco jsou totiž přirozenou potravou králíků kořínky, listy, dřevo, semena, občas hnůj, turisté jim vozí jiné pochoutky, zelí, mrkvičku, salátky. Jenže zeleninu králičí trávící systém nedokáže dobře zpracovat, zelí, které u turistů vede, je pro ně ve velkém množství dokonce jedovaté.
Králíkům nesvědčí ani stravovací rytmus, který jim turismus naordinoval. Potřebují se stravovat plynule, každý den. Jenže na ostrovu se jejich jídelníček řídí turistickými hodinkami, rozpisy školních výletů, dobami svátků, dovolených, víkendy. Lidští obdivovatelé mezi ně rovněž zavlekli například respirační onemocnění. Následek? Okonušimští králíci se dožívají v průměru pouze dvou let. Jejich nezpochybnitelné přemnožení ničí ostrovní ekosystém.
Nezkrotný zájem o králičí společenství a o co nejtěsnější kontakt s přívětivými savci nakonec museli odborníci a úřady zkoušet regulovat. Vysvětlují, ať návštěvníci králíky neberou do rukou, následuje totiž jejich zoufalý pokus o útěk, jehož následkem bývají zlomeniny. Ať je nehoní. Ať si dávají pozor na prsty, kvůli špatnému zraku si je totiž obdarovávaní mohou poplést s jídlem. Úřady však doznávají, že nakonec ovlivňuje zacházení s králíky ponejvíc onen hotel, který návštěvníky ubytovává.
Okonušima proto zůstane Králičím ostrovem. A magnetem na turisty, pro ty japonské je atraktivní též proto, že králík má v japonské kultuře a folkloru tradiční místo, jeho motivy se objevují na keramice i kimonech. Portál The World Pursuit připomíná, že králík je symbolem chytrosti, štěstí, jara a je považovaný za přítele šintoistických bohů.
