Jaky si to udelas, takovy to mas.....rozdil je hlavne v tom, ze nyni se potreby ditete hodne resi, zatimco driv se resily daleko min, tudiz rodice byli pod mensim tlakem.

Dite je dnes radosti pro emocionalne srovnane, dospele lidi (nemyslim vekove dospele), protoze ti zvladnou 99% situaci s nadhledem, umi chodit v mezilidskych vztazich, atp. A tech rozhodne neni vetsina

http://ona.idnes.cz/muzi-degeneruji-tvrdi-vehlasna-psycholozka-jirina-prekopova-puj-/spolecnost.aspx?c=A110726_135655_spolecnost_jup

Celosvětově uznávaná psycholožka Jiřina Prekopová, původem Češka, nar. 1929 !, žijící v Německu o tom krásně psala na idnes už před časem. Najdu a hodím odkaz.

Můj názor - jestliže si mladí zvyknou na život bez dětí, dítě je pak pro ně narušitelem zažitých zvyklostí. Pokud si dítě pořídí po dvacítce, nebudou mít tak velký pocit, že jde o něco, co je o něco ochuzuje, protože do té doby byli víceméně zvyklí se něčemu podřizovat, ať už ve škole nebo rodičům. Tenhle princip se ale s volnou výchovou vytrácí a pak je vše složitější.

a při úmrtí partnera dělali studii pouze s lidmi, kterým partner zemřel nebo toto hodnotili lidé, kterým se toto nestalo? Ovdověla jsem v 29 letech a jen díky dítěti jsem to vydržela, kdybych neměla dítě, tak bych to nezvládla. To je tak deb*lní. Hodněkrát jsem byla utahaná jak pes, ale nikdy by mě nenapadlo takto přemýšlet o dítěti.

jak se může příchod dítěte srovnávat s nemocí nebo smrtí? To jsou věci, které se nedají srovnávat. Pokud se studie dělala na lidech co zažili jen příchod dítěte, tak je naprosto zbytečná. Jen pro srovnání by mě zajímala studie druhé skupiny lidí, kteří toto zažili. Zjístíte, že první skupina neví o čem mluví.

Kolik taková studie stála?

Nesmysl, 3,14čovina

Jako ze cerstvi rodice meli porovnat neco co nezazili s narozenim ditete? Ja jsem rozhodne s malym ditetem nepremyslela o sebevrazde , jako po rozvodu. Tohle je proste hovadina.spankova a sexualni deprivace prvjich dvou let zamenena za nejake neštěstí. Ano o neco sclovek prijde ale mnohem vice se s detmi ziska.Jen se clovek musi umet divat.

Tak samozřejmě, že jde o bulvární článek a nadpis je toho jasným důkazem. Spíše je to ukázka toho, že dítě dlouhodobě změní rytmus člověka a ne každý se s tím jednoduše vyrovná :)

Více dětí a pocit osamocení je pryč.

Nejsou voni náhodou ten Papazian, co utekl od ženy a pěti dětí?

Po pěti letech snažení a po opakovaných nezdarech končících dvěma operacemi se nám konečně narodilo mrně. Jsou mu skoro tři roky a fakt se necítím méně šťastný, než před tím. 

Jen je mi líto, že sourozence už asi mít nebude...

Tohle téma je téměř tabu, málokterý rodič přizná, že děti nesplnily jeho očekávání, jsou mnohdy zklamaní ,co se z nich stane v dospělosti. Mnohdy nestačí jen dobrá výchova, ať děláte o děláte, nastupují geny. Dítě je roztomilé a působí radost v dětství, později tomu tam nemusí být.

Mnohdy stačí nemít přehnaná očekávání.

Je normální, že se s narozením dětí život změní. Ale jako nenormální mi připadá, jak se to v současné době pořád pitvá a řeší.

Když se narodí miminko, člověka to na jednu stranu omezí - nemůže dělat vše co dřív, ale zároveň ho to obohatí, protože se prostě dějí jiné věci. Problém s tím může mít jenom sobec, který není schopný alespoň trochu změnit své návyky.

Problem s tim naopak muze mit leckdo. Delat z lidi, kteri jsou z prvniho decka vyjukani, sobce - to je kontraproduktivni.