Ryby a hodně zeleniny, scházet rozhodně nesmí listová. Dieta MIND vlastně odpovídá tomu, co je jako zdravá strava známé. Důraz však klade na bobule a oříšky.

Ryby a hodně zeleniny, scházet rozhodně nesmí listová. Dieta MIND vlastně odpovídá tomu, co je jako zdravá strava známé. Důraz však klade na bobule a oříšky. | foto: Getty Images

Dieta MIND proti Alzheimerově nemoci funguje, je prostá

  • 155
Protože proti Alzheimerově nemoci lidstvo pořád nemá účinný lék, je to důležitá zpráva. Jídelníček, který byl v roce 2015 sestavený speciálně pro udržení mozku v dobré kondici, prošel zásadním testem. Úspěšně. Dieta nazvaná MIND dokáže zpomalit kognitivní úpadek a snížit riziko Alzheimerovy choroby.

Stojí za ní tým odborníků kolem Marthy Clare Morrisové z chicagské Rush University, která si všimla souvislosti mezi demencí a výživou, a následně ji dokonce doložila. Tím popřela tezi, že demence je pouze genetickou chorobou, a navzdory úvodnímu nedostatku financí poté zkoumala, jak by šlo riziko rozvinutí nemoci eliminovat specifickými nutričními doporučeními.

Výsledkem jejího úsilí byla dieta nazvaná MIND, kterou poprvé představila ve studii z magazínu Alzheimer&Dementia v roce 2015 a v knize Dieta pro mysl o dva roky později. Je vlastně propojením takzvané středozemní diety a diety na kontrolu a prevenci hypertenze známé jako DASH.

Jedním z nejzajímavějších aspektů diety MIND přitom byla její doložená efektivita. Výzkum prokázal, že pokud se jejími doporučeními řídili lidé striktně, zmenšovala riziko Alzheimerovy nemoci o plných 53 procent. Snižovala ho však o úctyhodných 35 procent i v případě uvolněného následování. „I lidé, kteří zásady diety MIND dodržují jen zhruba, zaznamenají snížení rizika. A to může motivovat,“ poznamenala Morrisová.

Na její výzkumy navázali další vědci, dopady její diety na mozkovou kondici naposledy ověřoval tým Klodiana Dhany z Rush University.

Mozek se patologicky mění, ale bez příznaků

Dieta MIND

Obnáší dopřát si:

  • celozrnné výrobky - třikrát denně
  • zeleninu – přinejmenším jednou denně aspoň šestkrát týdně
  • listovou zeleninu (špenát, saláty…) – aspoň šestkrát týdně
  • sklenku vína – jednou denně, pětkrát týdně
  • oříšky – pětkrát týdně, aspoň třikrát týdně
  • luštěniny – aspoň třikrát týdně
  • plody, jako jsou borůvky, brusinky, jahody  minimálně dvakrát týdně
  • drůbeží maso – dvakrát týdně
  • rybu – jednou týdně
  • olivový olej – používat ho běžně.

Vyhýbat se je třeba:

  • máslu a margarínům – dopřávat si maximálně lžíci denně
  • červenému masu – nejíst častěji než čtyřikrát týdně
  • sýru – ne častěji než jednu porci týdně
  • pečivu a sladkostem
  • smaženým pokrmům
  • fastfoodovým pokrmům

Měl k dispozici rozsáhlá data. Pokrývala téměř šest stovek lidí, průměrný věk jejich smrti byl 93 let. Díky dlouhodobé klinicko-patologické studii měl tým pečlivé informace o jejich stravovacích návycích, výsledcích jejich kognitivních testů i údaje získané pitvou po jejich smrti. Vědci je začali sledovat v roce 1997, v roce 2004 začali monitorovat i jejich stravování.

Analýzy vytěžených informací jednoznačně potvrdily, že ti muži a ženy, jejichž jídelníček odpovídal dietě MIND, si užili i poslední roky svého života s dobrými kognitivními schopnostmi a defekty způsobené Alzheimerovou chorobou se jim vyhýbaly.

Vědci přitom v některých případech jejich mozcích nalezli podmínky, které by k projevům nemoci bývaly měly vést. Alzheimerova nemoc totiž souvisí s tvorbou patologických amyloidních plaků, proteinových nánosů mezi nervovými buňkami, právě ty způsobují problémy s myšlením. „Někteří sledovaní lidé měli tolik oněch plaků, že to znamenalo posmrtné vynesení diagnózy Alzheimerovy choroby. Jenže během jejich života se u nich klinicky demence nevyvinula,“ líčí na serveru Science Daily Dhana.

Proč ani existence oněch změn v mozku k poruchám nevedla, podle jeho týmu vysvětluje právě jídelníček oněch mužů a žen. Čím striktněji se drželi zásad diety MIND, tím lepší paměť a myšlení měli do posledních let, a to dokonce navzdory objektivním změnám v mozku. To, shrnuje server Inverse, naznačuje, že dieta MIND podporuje kognitivní funkce bez ohledu na existenci patogenů souvisejících s Alzheimerovou chorobou.

Proč je dieta MIND tak mocná a účinná?

Listová zelenina a bobule. A sklenka vína

Držet se jejích doporučení je poměrně jednoduché, ční z nich konzumace listové i jiné zeleniny, celozrnných výrobků, bobulí a oříšků, vyhýbání se sladkostem, střídmost ohledně červeného masa. Podle vědců jsou „magickou“ složkou jejího jídelníčku antioxidanty, protizánětlivé prvky a složky chránící nervové buňky.

V jídelníčku diety MIND samozřejmě nenajdete salámy, hranolky ani řízky.

Objevila souvislost mezi stravou a kondicí mozku. Výsledkem práce Marthy Clare Morrisové je dieta MIND.

Speciálně autoři studie poukazují na listovou zeleninu a oříšky, jsou bohaté na živiny včetně vitaminu E, který je antioxidantem chránícím nervové buňky před poškozením oxidačním stresem.

Vedoucí studie, která vyšla v magazínu Journal of Alzheimer´s Disease, přitom na prevenci Alzheimerovy choroby kromě diety MIND doporučuje též 150 minut mírné i intenzivnější fyzické aktivity týdně a kognitivní aktivity, jako je četba knih, návštěva muzeí nebo například skládání puzzle.

Oslovila vás dieta MIND a její účinky?

celkem hlasů: 2557

Časopis Inverse připomíná, že to není jediný benefit diety MIND. Již dříve se zjistilo, že dokáže oddálit nástup Parkinsonovy nemoci a dokáže umožnit mozku, aby pracoval, jako by byl o sedm a půl roku mladší.