Zlovolná. A gigantická
Doufáš marně, usmívám se, ale slupnu tě stejně. K makrofilii patří i vorarefílie, fetiš, jehož terčem je pojídání.
Ve své zpovědi pro server Vice přiznává, že „něčeho“ si všimla již v dětských letech. Při sledování Toma a Jerryho si Katelyn přála být kocourem a trápit pronásledovaného Jerryho. Na střední si představovala, jak drtí, rozmačkává spolužáky a spolužačky, jí je zaživa, jak nohou rozšlapává školu. Cítila by se být ztracená, není divu.
Poté zjistila, že její fantazie mají jméno. A v roce 2006 založila stránku Giantess Katelyn, aby svému fetiši dala průchod – a získala nekonečné zástupy ctitelů, kteří ji chodili a chodí jako obryni uctívat. Najdou na ní fotky, na nichž je stylizovaná jako skutečná obryně s malými figurkami mužů, trápí je, dupe po nich, polyká je, drtí pod svýma nohama modely celých měst.
Její gigantické fantazie jsou, jde-li o rozměry, flexibilní, popisuje puntičkářsky. „Někdy mám náladu pohrávat si s celou zeměkoulí / galaxií, jindy zase na to, zaútočit na osamělé město jako žena jen o výšce zhruba 30 metrů. Pod 30 metrů jdu stěží. Ale nejobvykleji si představuji, že jsem mega-velká, tak stometrová,“ líčí.
Její web mnohým otevřel oči, patří mezi ně i muž, který se serveru Vice představil jako Semeraz. Už když si ve škole hráli s dětmi na šelmu a kořist, vzrušovalo ho prý, když na něj děvčata volala „Teď tě sežereme!“. Až na webu Katelyn seznal, že to, co ho tak fascinuje, je sexuální fetiš.
A zatímco Katelyn byla rozhodně mezi prvními, kdo onen fetiš jako „obryně“ virtuálně nabídl, byla snad dokonce vůbec první, dnes už je makrofilická subkultura na internetu jako doma, nabízí spoustu koláží, klipů, fotek, postav, modelek.
