„Člověk vymýšlí technologie, jak přírodu ještě více zneužít a pokořit, což vede k sebedestrukci. Místo abychom Zemi opečovávali a starali se, aby nás přežila ku prospěchu budoucích generací,“ podotýká někdejší český velvyslanec v Kolumbii a Ekvádoru, který napsal řadu knih o indiánech, jejich mýtech a dějinách jihoamerických zemí.
Jednou jste uvedl, že čím déle jezdíte do Amazonie ke „svým“ indiánům, tím jste iracionálnější. Jak jste to myslel?
Když se vrátím do džungle, najednou cítím, že tam věci fungují jinak. Až mne z toho mrazí po zádech. Vše je založeno na něčem nevyslovitelném, co není napsané v nějakých zákonech. Čím dál víc věřím na pocity, znamení, předtuchy, vnitřní hlas, přenos myšlenek, telepatii a podobné věci, které probíhají a které nedovedu vysvětlit. A také se od indiánů učím, že smrt je součást života a že bych měl vědět sám, kdy prostě odejít na druhý břeh a nebýt na obtíž. A tak i věřím na všechna ta mysteria komunikací s jinými světy či světem rostlin a zvířat. Iracionalita u indiánů prostě existuje, protože funguje.
Léčením a antibiotiky se snažíme zachránit všechny za každou cenu. Ono to je bezvadné, ale je to vlastně cesta do záhuby.
