Vraždou na severozápadě Brazílie se zabývá místní prokuratura. Podezření padá na skupinu zlatokopů. Podle listu The New York Times čelí amazonské kmeny stále větším hrozbám (více jsme psali zde).
„Trvá to 500 let, tak mě to nepřekvapuje, ale vždycky mě to raní. Bohužel je to součást naší západní společnosti, která se snaží za každou cenu dobývat. Pro mě to není zabití deseti příslušníků. Je to špička obrovského ledovce likvidace indiánské kultury. My se chováme stejně, jako se chovali dobyvatelé v 16. století, kterým se divíme a odsuzujeme je,“ řekl Zelený v úvodu pořadu.
V Rozstřelu vyzdvihl bojovnost indiánů a odhodlání se bránit proti vnějším vlivům. „I kdyby tam přijely tanky, tak se jim postaví. Oni se nepokoří, protože jim je jedno, jestli zemřou. Brání se svými luky a šípy. Jsou to bojovníci, ale pochopitelně nemají šanci,“ dodal k nátuře skupin, které se nikdy nesetkaly s civilizací.
Evropa naproti tomu podle něj skomírá. „Měli bychom hájit svoje hodnoty stejně jako indián. On hájí, že může být nahý a žít v pralese. Hájí to za cenu svého života. Zkusme hájit naší tradici proti komukoliv, kdo se nás snaží ohrozit. Děláme to přesně naopak. Zveme sem ty, kteří přicházejí zničit naše hodnoty, kulturu a tradice,“ naznačil Zelený s tím, že za nejsilnější a nejmocnější považuje islámský svět, který měl už historicky zájem o území Evropy.
Nulový kontakt je jediný způsob, jak s indiány zacházet
Brazilská vláda současného prezidenta Michela Temera výrazně omezila prostředky na ochranu domorodých kmenů. Agentura Funai (Fundação Nacional do Índio) musela uzavřít pět z devatenácti základen, z nichž monitoruje činnost těžařských společností a snaží se před nimi ochránit domorodé kmeny. Rozpočet agentury byl zkrácen na čtvrtinu. Tím se podle Zeleného otevřely hranice bezohledným těžařům a dalším, kteří mají zájem o rozmanité bohatství dosud nedotčených částí Amazonie.
„Takzvaný nulový kontakt je jediný způsob, jak s indiány zacházet. Nestarat se o ně a ani jim nepomáhat. Pomáhání je naše blbost, ale oni žijí ve svém ráji. Žijí tam jako Adam a Eva bez dědičného hříchu. Jakýkoli styk s naší civilizací je traumatizující, protože mají zcela jiné hodnoty,“ vysvětlil etnograf.
„Každoročně vidím proměnu a jak to postupuje. Ve Venezuele jsem viděl, jak tam každý rok pronikají naše zvyky a způsoby života. Nepřekvapily mě ani tak kovové čluny nebo televize, ale pampers. Používat v pralese jednorázové plenky, to je tragédie,“ míní etnograf.
Zelený se narodil v roce 1943. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou a později etnografii na Univerzitě Karlově. Postgraduálně pak studoval v Peru na univerzitě San Marcos a na Katolické univerzitě. Celý život působí jako kulturní antropolog na volné noze a díky svým pobytům mezi amazonskými indiány se stal nejen uznávaným odborníkem na život a kulturu domorodých etnik Amazonie, ale především jejich přítelem.
V roce 1989 jej adoptoval kmen Jawalapitiů a jeho duchovní otec šaman Guňitze mu dal jméno Atapana, což znamená List zelené palmy. V letech 1996 až 2001 působil jako velvyslanec ČR v Kolumbii a v Ekvádoru. Prostřednictvím své nadace Velká Amazonie se snaží zmírnit zkázu indiánské kultury.
Celý Rozstřel s Mnislavem Zeleným Atapanou:
