Plavci se řezali o ledovou tříšť, šampionát v ruské zimě vyhrál Čech

Pořadatelé se báli, že je voda příliš studená, proto nejdelší závod měřil jen 450 metrů. “My otužilci z Prahy jsme přitom zvyklí na mnohem delší trati,” kroutí hlavou Petr Šlajs. V ruské Ťumeni, kde se na světovém šampionátu plavalo v bazénu vysekaném v zamrzlé řece, získal v nejdelším závodě zlato.

Před nedávnem jste musel omezit závodní kariéru v triatlonu kvůli kolenům. Jak vás loni napadlo dát se na plavání ve studené vodě?
Mám rád extrémy. Vždycky mě to k tomu táhlo. Když se konal loni první Kryathlon, závod v zimním plavání, běhu a běhu na lyžích, rozhodl jsem se, že to musím zkusit. A začal jsem trénovat, ledová sprcha každý den, dvakrát třikrát týdně do řeky. Věděl jsem, že musím ve vodě vydržet tři minuty, abych to zvládnul. Pak už jsem u otužování zůstal.

Muset vydržet tři minuty... to nezní jako že se do té vody těšíte.
Do studené vody se mi nechce nikdy. Pokaždé to je výzva, to mě na tom láká. První krok je nejhorší. Ale vím, že když vylezu, budu spokojený a ta euforie to přebije. Nejhorší je první minuta, tělo jde z tepla do vody. Pak si začíná zvykat a už to není tak hrozné. Mně se na tom líbilo, že to dokážu. Že jsem získal obdiv okolí. Ze začátku jsem ale nedokázal plavat s potopenou hlavou. Ruce a chodidla také docela dost trpí. Jejich promrzání je hodně nepříjemné, ztrácíte cit v prstech a můžete mít i omrzliny.

Petr Šlajs

Narodil se v roce 1990, vystudoval sportovní gymnázium v Plzni, nyní pokračuje na Českém vysokém učení technickém, obor stavební inženýrství. V letech 1998 až 2004 se věnoval plavání, v letech 1996 až 2010 běhu na lyžích. Od roku 1996 triatlonu, loni přibral zimní plavání.

Je nějaký limit, jak dlouho může sportovec ve vodě zůstat nejdéle?
Záleží na teplotě vody. Na mistrovství světa byla voda kolem jednoho stupně, kolem nuly. To je to nejhorší, co může být. U nás je v závodě při teplotě vody pod 8 stupňů Celsia limit 26 minut, pod 4 stupně potom 22 minut, pak se musí z vody. Moje výhoda je, že plavu rychleji než ostatní. Zlato na 450 metrů jsem získal s časem 5:37 minut. Ti nejhorší byli ve studené vodě dvakrát déle.

Je jednodušší ve vodě vydržet, když se hýbete?
To zase ne. Když plavete rychle, dostáváte ze sebe rychleji teplo. Sálá z těla pryč. Je velmi důležité zvolit správné tempo. Když plavete ve studené vodě na maximum, tak začnete také daleko dříve tuhnout, než když plavete střední rychlostí.

Je cítit rozdíl, když je člověk hubený, či má větší zásobu podkožního tuku?
Hubení mohou plavat rychleji, ale určitě je jim rychleji zima. Od určité vzdálenosti se to překlopí a výhodu má tuk. Když se člověk otužuje delší dobu, tělo si tuky vytváří navíc, protože se brání studené vodě. Takže možná, že za deset let budu vypadat jinak. (smích)

Na co myslíte, když plavete a je fakt zima?
Na nic zvláštního. I když dříve jsem si občas v duchu opakoval: Je to teplé, je to teplé. Bylo to pak příjemnější. Ale teď už to nedělám.

Po závodu sauna a teplé hadry

Na mistrovství v Rusku jste měli teplotu vzduchu minus 7 stupňů. Když se pak ponoříte do vody kolem nuly, může to být i příjemná změna, ne?
Tak úplně neplatí, že by se tam šel člověk ohřát. Ale všechno záleží na psychice.

Češi na šampionátu

Desátého mistrovství světa v zimním plavání v Rusku se zúčastnilo jedenáct českých závodníků a závodnic. Dohromady získali sedm medailí, Česká republika tak skončila na sedmém místě ze 42 zúčastněných států. Osm z našich závodníků pocházelo z Prvního pražského klubu otužilců.

Vy jste vyhrál v závodu na 450 metrů a byl jste druhý na dvousetmetrové trati. Proč ne nic delšího?
Rusové se obávali, že je hodně studená voda a lidé v ní nevydrží tak dlouho. Proto byla nejdelší trať 450 metrů. Přitom my z Prvního pražského klubu otužilců jsme zvyklí plavat daleko delší tratě.

Zahříváte se nějak poté, co vylezete z vody?
Já si jdu zaběhat. Tím si krásně prokrvím svaly a nemám pak takovou klepavku, kterou plavec obvykle dostane po pěti minutách, co vyleze z vody. To se začnete neovladatelně třást zevnitř. V Rusku proto byly připravené sauny nebo nás obalovali teplými hadry a pořád je měnili. Ruce a nohy jsme si položili do misky se studenou vodou, protože ty nejzmrzlejší části těla není dobré hned prokrvit.

Promrzlí jste museli být dost, když byla teplota voda na nule...
Na mistrovství byla ledová tříšť přímo v dráze. To bylo docela nepříjemné, rozrážet ji obličejem. Spousta plavců se o ni pořezala.

Co tam bylo nejnáročnější?
Když vlezete do studené vody, zrychlí se vám dech. Je dobré tam vlézt trochu dříve a rozdýchat to, zvyknout si, než začnete závodit. Na tento postup jsem byl zvyklý z Česka. V Rusku jsme na to měli pouze pět sekund a startovalo se.

Pozorujete na sobě nějaké změny, fyzické či psychické, po své první otužovací sezóně?
Byl jsem hubenější. Věřím, že si vylepšuji imunitu. Ten, kdo se otužuje, je sice také občas nemocný, ale jen pár dní. Mám pocit, že otužování a jóga mi pomohly i v uvolňování stresu.

Těšíte se už na léto?
Ano, teplo mám rád, ale otužovat se budu dál. I když jsem celkem rád, že otužování pro mě nebude znamenat chodit do polozamrzlého rybníka. V létě se stále dá otužovat v řece, která má 14 až 16 stupňů. Když jste tam déle, tělo prochladne a otužování má pak jiný rozměr.

Co byste chtěl dokázat ve studené vodě?
Chtěl bych přeplavat kanál La Manche. Voda tam má kolem 12 až 16 stupňů a vydržet tam několik hodin, to je můj dlouhodobější cíl.