- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Hlavně se snažím nespadnout do nějakého stereotypu. I když jsem byl letos podesáté v Abú Dhabí, nikdy jsem nebyl na stejném místě. | foto: Martin Chytka a archiv
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Co vás přivedlo k focení a ještě k tomu k focení motorsportu?
Je to historicky spojeno s rodinou. Dříve otec jezdil off-road maratony a následně byl vlastně u zrodu cross country rallye v Česku. Jenže se mu přihodil úraz, a tak od svých 18 let začal závodit můj bratr. Já jsem někdy v roce 2007 dostal k Vánocům foťák, abych na závodech fotil bráchu a nějak využil ten čas trávený na závodech. Primárně to nebylo tak, že jsem si pořídil foťák s tím, že budu fotit závody, spíše to tak nějak vyplynulo ze situace. Dokonce mě to ze začátku ani nějak extra nebavilo a určitě jsem v tom neviděl svůj budoucí zdroj obživy. Spíše to pro mě byla zábava na pár víkendů v roce. Zlomilo se to v roce 2010, kdy jsem se poprvé dostal na Dakar. Brácha jel tehdy svůj druhý Dakar a na poslední chvíli jsme upekli, že pojedu také, a tam mě to chytlo. To byl rozhodující okamžik, vlastně celý rok 2010. V létě jsem jel totiž na brigádu na Island a ten je ohromně fotogenický. Měl jsem na to i čas, takže jsem se více začal věnovat postprodukci, začal jsem se více učit a peníze, které jsem si tam vydělal, jsem znovu investoval do foťáku. A od roku 2011 jsem začal jezdit víc a víc.
Připojte se ještě dnes a získejte:
4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž