Kdybych měl položit jen jednu otázku za všechny, bylo by to jedno velké: Proč?
Jednoduše jsem si to dopředu všechno spočítala.
A na co jste přišla?
Kolik let budu muset ještě studovat vysokou, než skončím s nějakým titulem, který mi stejně nepomůže najít lepší práci. Představila jsem si každodenní nudu pravidelného zaměstnání s třemi týdny dovolené, které budu dělit mezi cachtání v Chorvatsku, houbaření v Beskydech a lyžovačku pod Ještědem. Představila jsem si nezbytnou rodinku, každý den zpruzené kolegyně řešící kraviny a šéfa, kterého bych stejně musela potěšit, abych se dostala někam výš. A řekla jsem si, že tohle vážně nechci.
Odhlédneme-li od potěšení pro nadřízené, takhle žije a pracuje většina lidí.
Jenže já se rozhodně necítím být jako většina lidí. Očekávám od svého života trochu víc. Ne proto, že bych si to nutně zasloužila, ale spíš proto, že to chci. Nejsem lepší než ostatní, jen asi umím víc zabojovat a jít si za svým.
A tak jste nechala školy, vynechala pracovní úřad a raději si začala vydělávat vlastním tělem?
Školy jsem úplně nenechala, pořád dálkově studuji. Mám to jako relax, ale není to nic, co by bylo ve hře. A to ostatní je samozřejmě pravda. Nechávám si platit za uspokojování nejrůznějších choutek a divočin klientů. I když si nikdo pořád neuvědomuje, že to, co dělám, může být vlastně stejná forma podnikání, jako když začnete pěstovat a prodávat, řekněme, rajčata. Myslím, že když půjdete do rajčat, taky to nebude úplně čistá práce. A navíc, o rajčata stejně není zájem celý rok. Sex je pro podnikání lepší komodita než zelenina.
Diskrétnost předevšímČernovláska, šestadvacet let, 55 kilogramů, 175 centimetrů výšky. K rozhovoru jsem si ji vybral z intimní seznamky. „Pokud jste si vybíral takhle, měl jste docela štěstí,“ odtušila během našeho povídání v kavárně, „u většiny inzerátů je totiž jediným pravým údajem telefonní kontakt.“ Nezdráhala se barvitě popisovat praktiky, které tvoří náplň její práce, nikdy ale nevyzradila ani křestní jméno či přezdívku svého klienta. Diskrétnost především. Stejně tak nechtěla mluvit o svém mimopracovním životě a rodinném zázemí. Prozradila jen, že pochází ze severní Moravy, z úplné rodiny a není jedináček. Stálého partnera nemá a podle vlastních slov ho zatím ani nemá chuť hledat. |
Vaše slova se dají vyhodnotit tak, že máte ráda peníze a nevoní vám poctivá práce. Pletou se?
Ani ne. Pracovat je docela špatný způsob, jak vydělávat. Já si vydělávám dobré peníze, můžu si cestovat po světě, koupit si, co zrovna chci. A není to zadarmo, i já pracuji.
Svou profesi děláte víc pro peníze, nebo pro to, že vás to baví?
Dostala jsem se do fáze, že si ani v nejmenším nenalhávám, že bych to dělala kvůli finanční nouzi. Nehledám za tím hloubky nebo výmluvy. Mě to prostě baví, chtěla jsem to dělat.
Finanční nouzí si to většina dam z privátů nebo studentek obhajuje, že?
Jo, jako by to bez smutného příběhu nešlo. Ženská, která se snaží jeden rok vytáhnout přítele z exekuce, to druhý rok dělá proto, aby babičce zaplatila hospic, a pojede v tom klidně až do šedesátky, aby podporovala vnučku při studiu. To není otázka jejich hmotné nouze, jen neschopnost vydělat a udržet peníze. A mladé studentky? Chudinky, které se snaží přežít bez stipendia na prestižní škole? To jsou prostě kecy. Mají to rády a chtějí si přivydělat, to je celé.
U holek se vytratila radost z práce
Kdy jste se rozhodla, že se chcete živit jako slečna z privátu?
Už to bude pár let. Už jsem říkala, že mě sex baví. Opravdu, živelně, kdekoliv. A tak mě prostě napadlo, že by bylo fajn spojit zábavu a práci dohromady.
Od úvahy byla k realizaci krátká cesta?
Pocházím ze severu a nechtěla jsem začínat tam, kde bych mohla narazit na souseda. Takže jsem zamířila do jižních Čech. Podnikat v tomhle byznysu ve městech při slovenské nebo polské hranici nemá moc cenu. Pořídila jsem si tu dva byty, jeden pracovní a druhý normální, kde bydlím. Připravila jsem reklamu, inzeráty a šla do toho. Žádná věda.
Šlapalo to hned od začátku?
Doslova. Nová a neokoukaná holka má vždycky trochu náskok před zavedenými firmami. A pak už je to jen na ní, jestli si to nepohnojí. Já si na začátku nastavila dost vysoký standard. Teď si rozhodně nemůžu stěžovat.
Co obnáší vysoký standard?
Nepřetěžuji se, neberu všechno. Dělám jen pár věcí za den, nechávám si volné víkendy, tedy spíš dny uprostřed týdne, soboty jsou totiž docela vytížené. Nepotřebuju se zničit kvůli pár stovkám. Kladu vysoký důraz na čistotu, hygienu, kvalitu. Osobní přístup, spíš takový milenkovský, stálejší klientela. Zákazníci to ocení. To si sériovým přístupem nezískáte.
Začínat v naprosto cizím městě ale musel být krok do neznáma, ne?
Pár lidí jsem už znala. Nešla jsem úplně do neznámého.
Proč jste se nejdřív nerozkoukala na nějakém zavedeném privátě?
To jsem nechtěla, ráda si jedu sama na sebe. Na privátě s víc holkama je to divné. Když se vám nedaří, táhnete je dolů, když se vám vede, závidí vám. Ne vždycky si sednete. Taky mi přijde, že se u většiny z nich vytratila radost z práce. A jít do nightclubu, to už je fakt jako dělat ve fabrice. Jedu si prostě na sebe a nikoho si nevezu na hrbu.
Blogující prostitutky Jsou sexy, mají špetku literárního talentu a milují svou práci. A o svém životě prostitutek rády – a do nejintimnějších detailů – píší. |
Má vaše práce v jižních Čechách oblastní specifika, je to jiné než jinde?
Nemůžu úplně srovnávat. Je tu hodně turistů, Němci, Rakušáci. Jinak moje snaha zmizet před lidmi ze severu úplně nevyšla, protože cesťáci a obchoďáci sem zajedou a kam si večer zajdou, že jo... Je tu hodně Vietnamců. Ostatní holky je moc neberou, já s nimi problém nemám. Je to trochu jiné, musí být srandičky a tak, ale jsou fajn.
A když zavítá někdo, kdo vás i vaše rodiče zná, nepochlubí se s tím u vás doma?
Že by se pochlubil, že na služební cestě obchází priváty? Ne, to se vážně nebojím. Náhodou je to vždycky takové příjemné setkání. A doma to nikdo neví. Myslím. Když se někdo zeptá, říkám, že dělám v reklamce.
Sado-maso je zlatý důl
Kolik vyděláte za týden?
To se nehodí prozrazovat. Řekněme, že třetina zisku jde do nákladů, hadříky, prádelna, vybavení a hračky. Třetinu dávám bokem a ze zbytku žiju.
A aspoň přibližně, kolik se vám otočí v peněžence?
Je to pod sto tisíc.
To je slušná výplata. Jenže za ty peníze musíte plnit takříkajíc všechna přání, že?
Určitě ne. Neplním zdaleka všechna přání. A tím vlastně též roste moje úroveň. Navíc, ženská, která si za osm stovek na hodinu nechá líbit cokoli, ta se z toho zblázní. Skončí jako troska, která si nechá dělat pořád horší a nechutnější věci, až na to úplně dojede. Já ne. Mám svou pevnou cenu a své služby.
Konkrétněji?
Dělám anál, ale vybírám si s kým. Nevezmu velký penis. Ostatně, když chlapovi vysvětlíte, že má ohromný kanón a vy to nezvládnete, neurazí se. Naopak. Odejde vlastně možná spokojenější, než kdyby mi při styku ublížil.
Co služby bez ochrany za příplatek?
Pouze s ochranou, to je bez diskuze.
Psycholog v nevěstinci Přijímá nové dívky, řeší jejich vzájemné spory a radí jim, jak zaujmout klienty. Lukáš Sedláček, vztahový manažer v pražském nevěstinci Showpark, má mezi dívkami i řadu kamarádek, se kterými běžně zajde na pivo nebo do kina. |
A s opravdu velkým příplatkem?
Přes to nejede vlak. Uhnat si infekci nebo něco horšího znamená zavřít krám. To souvisí s kvalitou, úrovní. Nejdu ani pod cenu, ani pod kvalitu. To si nemůžu dovolit. Orál taky s ochranou, 69 vůbec nedělám. Víte vůbec, kolik žije v puse bakterií?
Máte osobní tabu, kromě hygienických?
Nenechám se spoutat ani si nebudu hrát na znásilnění. Stojím tak nějak na druhé straně téhle hranice. Jsem přirozeně dominantní. A nelákají mě ani krvavé nebo fekální praktiky.
Jak často chodí klienti s abnormálními požadavky?
Docela často. Ale ony ty představy o divočině jako z porna v reálu neobstojí. Na to přijdou brzo sami. V zásadě ke mně chodí lidi na rychlovky, při kterých se nic konkrétního neřeší. Za půl hodiny zmizí. Pak je tu pár pomalejších, na které se musí v klidu. Já po nich nevyžaduji takový výkon jako jejich stálé partnerky, nespěchám. A to jim dost pomáhá. A pak mám docela rozsáhlou sado-maso klientelu. A možná byste byl ale překvapený, kdybyste viděl, kolik lidí si přijde jen na masáž nebo popovídat.
Masáže a sado-maso? Není to od sebe trochu tematicky vzdálené?
SM praktiky jsou něco jako objevený zlatý důl. Manažeři, šéfové, vedoucí – ti všichni touží hodit za hlavu svoje funkce a pracovní zařazení a nechat se chvilku ovládat. Nebo potrestat. Jasně, v soukromí, aby o tom nikdo nevěděl. Je to pro ně skoro jako terapie.
Jak asi velké procento mužů z vaší klientely se řadí mezi ženaté?
Drtivá většina. Nechci si něco namlouvat, ale vlastně jim pomáhám zachraňovat manželství. U mě dostanou to, co doma nemají. A oni pak nemají potřebu to hledat někde jinde. A já je na rozdíl od milenek nebo kolegyň v práci nebudu nikdy uhánět.
Co si o své práci myslíte?
Že dělám něco, co vlastně dělá 99,9 procenta žen v Česku. Vždycky je to něco za něco. Jen se za to nestydím.
