Večer vítězí, frekvence je důležitější
Možná že vám též určité časy prostě lépe sednou. Buď vás nakopnou do nového dne, nebo naopak připraví na kvalitní spánek.
Srovnání přitom prokázalo, že i když data autorský tým očistil od faktorů, jako je věk, prosezená doba, spotřeba alkoholu nebo kouření, byli na tom lépe než referenční hladina všichni ti, kdo cvičili. V jakoukoli dobu, s jakoukoli frekvencí, jakkoli dlouho. Tělesná aktivita prostě pomáhala, v jakékoli podobě, shrnuje magazín QZ.
Nejvíc benefitů si však odnesli ti, kdo se věnovali aktivitě střední až prudké intenzity v době mezi šestou hodinou a půlnocí. A to hned v několika ohledech. Po porovnání s daty národního registru zdraví studie zjistila, že měli nejnižší riziko předčasné smrti a smrti kvůli srdečnímu onemocnění.
Večerní aktivita souvisela s rizikem úmrtí na jakoukoli příčinu o 61 procent nižším než základní hladina, odpolední se pyšnila čtyřicetiprocentním rozdílem, ranní třiatřicetiprocentním. Obdobně se večerní tělesný pohyb střední až prudké intenzity pojil s rizikem smrti kvůli srdeční poruše nižším o 36 procent, v případě odpoledního to bylo 16 procent, u ranního 17 procent, shrnuje server EverydayHealth. Večerní fyzická nálož souvisela i s nižším rizikem rozvinutí neuropatie, onemocnění ledvin, retinopatie, tedy onemocnění sítnice.
Večerní aktivita se zdá být pro lidi s obezitou nejpřínosnější, uzavírá zjištění studie web HealthLine. A podtrhuje další závěr, frekvence tělesné aktivity se z výsledků jeví být významnějším faktorem než celková délka.
Věda nabízí i vysvětlení, proč by večerní načasování mohlo přinášet dodatečné benefity.
