Pohyb a inzulin
Řešit denní časy však může být pro mnoho lidí přílišný detail. Jednak si příliš nemohou vybírat kvůli práci a rodinným závazkům, jednak stojí především před výzvou, začít se vůbec hýbat.
Podle Matthewa Kamperta, odborníka na sportovní medicínu a endokrinologii, dávají závěry australské studie smysl s ohledem na předchozí výzkumy. Ty ukázaly, že inulinová senzitivita zná cirkadiánní rytmy. Ve večerních hodinách je nižší, podle některých náhledů je to nastaveno proto, aby se organismus chránil před hypoglykémií, nízkou hladinou krevního cukru, během noci, kdy nejíme, vysvětluje Kampert. Pro ty, kdo nedovedou produkovat dost inzulinu na kompenzaci, a mezi ně patří například lidé s obezitou, může večerní fyzická aktivita situaci vyrovnat.
Inzulinovou citlivost totiž zvyšuje, takže svalové buňky dokážou krevní cukr lépe využívat. Při svalové kontrakci kromě toho buňky zdatněji využívají krevní cukr jako zdroj energie, i když není inzulinu dostatek.
Někdejší profesionální vzpěrač, nynější trenér a odborník na sportovní vědy Sergij Putsov souhlasí. „Být fyzicky aktivní během pozdnější části dne je rovněž spojeno s lepší metabolickou funkcí. To může vést k lepší inzulinové citlivosti, zvýšenému kalorickému výdaji a oxidaci tuků,“ popsal.
Kromě toho podotýká, že cvičení dokáže zaručit kvalitní spánek, protože podporuje produkci hormonu melatoninu. Kromě toho podporuje uvolnění, redukuje stres.
Autorský kolektiv přitom připomíná, že jeho výzkum neprokázal příčinnou souvislost. I když přínosy večerního cvičení podtrhuje rozsáhlost výzkumu, délka, po kterou účastníky a účastnice sledoval, a jeho pozornost k faktorům, jako je životní styl. Angelo Sabag z autorského týmu však především zdůrazňuje, že zdravá je tělesná aktivita kdykoli. Především pro obézní lidi. Pustit se do ní je důležitější než rozjímat nad tím, zda ráno, odpoledne, nebo večer.
