„Nabízeli jsme, že jim pomůžeme sestavit novou kandidátku, měli jsme kvůli tomu i dvakrát setkání s občany, ale lidé neměli zájem,“ posteskl si Přecechtěl. „Takže káru potáhneme dál, je to bída.“
Ve hře byla i varianta, že by nekandidoval nikdo, pak by obec přešla dočasně pod správu ministerstva vnitra, které by ji udržovalo v chodu. V úvahu přicházelo případně i sloučení s nějakou sousední obcí či městem. „Koketovali jsme s různými myšlenkami, ale přišlo nám líto, že bychom to nechali být a jen tak odešli,“ zmínil Přecechtěl.
Ten je lídrem jediné obecní kandidátky, která se jmenuje Sdružení nezávislých kandidátů pro Bělov. Je připravený načít šesté funkční období v řadě jako neuvolněný starosta, což znamená, že má ještě druhou práci.
Podobná situace je i v některých dalších malých obcích ve Zlínském kraji, kde mají pouze jedinou kandidátku. „Lidem se nechce kandidovat,“ všiml si starosta Vrbky Viliam Pospíšil, který je lídrem kandidátky Sdružení nezávislých kandidátů obce Vrbka.
Konkurenci v obci nemá, a to navzdory skutečnosti, že ne všichni obyvatelé obce jsou s jejím řízením spokojení. „Někteří lidé ale budou jenom kritizovat, a až něco uděláte, tak vám řeknou, že to šlo udělat lépe. Pro obec ale nic dělat nechtějí,“ postěžoval si Pospíšil.
A tak je to i jinde. „To, že není druhá kandidátka, je věcí těch lidí, kteří nejsou spokojení,“ podotkla starostka Bařic – Velkých Těšan Věra Halamová. „Vyjadřovali se hodně, ale kandidátku nesestavili.“
V případě úspěchu ve volbách bude Halamová ve vedení obce už páté volební období. A vzhledem k tomu, že je jedničkou jediné kandidátky nezávislých kandidátů, je to velmi pravděpodobné.
„I s místostarostou jsme chtěli pokračovat a kandidátku máme v téměř totožném složení jako před čtyřmi lety. Nebylo tak složité ji sestavit,“ řekla Halamová.
Lidé jsou znechucení politikou
Ani ve Vrbce alespoň letos neměli takové problémy se sestavením kandidátky jako před čtyřmi lety, zhruba polovina lidí se na ní ale obměnila. „Nemusel jsem je přemlouvat. Nevím však o nikom dalším, kdo by chtěl kandidovat,“ upozornil Pospíšil. „Kdyby bylo kandidátek víc, mohlo by to vygenerovat více lidí, kteří by obec posouvali dál,“ domnívá se.
Když se starostové malých obcí zamýšlejí nad tím, proč je zájem obyvatel veřejně se angažovat tak malý, nacházejí více příčin.
Může za to podle nich stále horší prestiž politiky jako profese, pod čímž se podepisují především skandály na celostátní rovni. Na vině je i nadměrná byrokratická zátěž, jíž jsou starostové bez úřednického aparátu vystaveni, i nechuť lidí nést za své kroky přímou zodpovědnost. Svoji roli může hrát také nižší finanční ohodnocení.
„Lidé chtějí všechno, ale neudělají pro to nic. Na druhou stranu se jim nedivím. S ohledem na to, co se děje v politice, jsou z ní znechuceni,“ uvažuje Pospíšil. „Tady to však není politika, všichni si vidíme do dvora, nepolitikaříme. Takže buď chcete něco dělat pro lidi, nebo ne,“ upozornil.
Přišel čas spojovat obce?
V obci do 300 obyvatel má neuvolněný starosta minimální plat 10 500 korun, místostarosta 1 500 korun, zastupitelé 300 korun. Odměny se už několik let nezvyšovaly. „Pokud nebudeme lidem škodit a mnohonásobně se nezvednou odměny za práci v zastupitelstvu, tak se nedá přepokládat, že by se objevily ve volbách jiné strany,“ myslí si starosta Sulimova Zdeněk Dvořák. Také tam mají jen jednu kandidátku a podle Dvořáka se nedá čekat, že by to bylo za čtyři roky jinak.
„V tomto typu voleb poptávka po jiných stranách není, v jiných typech voleb je to však jiné, to u nás vítězí Starostové, silné je SPD i KDU-ČSL,“ naznačil Dvořák.
Na kandidátce Sdružení nezávislých kandidátů za obec Sulimov je dvojkou jen proto, že jsou na ní lidé řazeni abecedně. O skutečném pořadí budou rozhodovat preferenčními hlasy voliči, kteří jsou tak odkázaní na výběr lidí z jediné kandidátky. Nemají možnost volit mezi jinými stranami a hnutími.
A nabídka kandidátů v malých obcích se ani do budoucna zřejmě rozrůstat nebude. Pokud se trend nezmění, už tak malý zájem lidí o účast ve volbách se může ještě snižovat. „Budoucnost malých obcí nevidím růžově,“ prorokuje Přecechtěl. „Vždy jsem byl proti tomu, aby se obce spojovaly. Před dvaceti lety bych to neřekl, ale je otázka, jestli pro to už nenastala doba,“ dodal.
