„Evropskou unii bych chtěla ještě silnější a bezpečnější, to hlavně pro naše děti,“ řekla iDNES.cz Lenka Helena Koenigsmark. Jí vedené uskupení podporuje vlastní evropskou armádu, aby Evropa nemusela spoléhat na to, že ji budou zachraňovat Spojené státy americké.
Koenigsmark také věří, že politika může být o konsensu a ne jen o kydání špíny. Evropská unie by také podle ní měla být více „sexy“ pro lidi.
Jako své priority má zrušení dvojí kvality zboží a zavedení jednotných pravidel pro operátory, aby lidé za stejné věci platili stejně.
Usilovat chce také o zlepšení situace neformálních pečujících a hendikepovaných. Je sama matkou dvou dětí, z nichž jedno, syn Max, se narodilo s těžkým postižením.
Inkluze a diverzita? Už skoro sprostá slova
„Mám takový pocit, že většinu politiků, stran to je úplně jedno, nezajímá je, co bude za 20, 30 let. A inkluze a diverzita jsou tady pomalu sprostá slova, ale když to žijete den za dnem, tak vidíte, jak je to důležité, aby vás přijímali jako normálního člověka,“ řekla iDNES.cz Koenigsmark.
Je podle ní také trochu divné, že Česko je jednou z posledních zemí v Evropě, která nikdy neměla premiérku nebo prezidentku. Jako svou inspiraci vidí lídryně liberální kandidátky estonskou premiérku Kaju Kallas.
Senátor Láska bude kandidovat do Sněmovny. Bojí se maďarského scénáře |
„Myslím si, že žijeme v úžasné zemi, že se máme skvěle, opravdu se máme skvěle,“ říká Koenigsmark.
Před dvěma lety ale pocítila strach, když vojska ruského diktátora Putina rozpoutala agresi proti celé Ukrajině.„Představila jsem si, jak s dětmi prchám před agresorem Evropou, jedno dítě za ruku a druhé na vozíčku. A tak jsem se s přáteli rozhodla bojovat po svém, tak, že pomohu těm nejslabším a zranitelným. Uspořádala jsem velkou sbírku, při které jsme za dva dny vybrali přes 250 palet zboží. A ozývali se další a další dárci. A tak vznikla Dobrodějna,“ popsala na Facebooku, jak vznikl její dobročinný projekt.
„Nejdřív to bylo pro ukrajinské uprchlíky a teď už jsou to tak zhruba 60 procent uprchlíci a pak samoživitelky a samoživitelé. Týdně nám chodí 500 lidí pro jídlo, máme otevřeno tři dny,“ řekla iDNES.cz Lenka Helena Koenigsmark.
Jako vhodného lídra do eurovoleb ji oslovil senátor Václav Láska stojící v čele uskupení SEN 21. To má společný senátní klub s Piráty, ale teď Láska oznámil, že bude příští rok kandidovat do Sněmovny.
„Můžete jít do strany, která je etablovaná, ale nebudete tam mít takovou svobodu, tady ji mám. Líbí se mi, že jsou výrazně proevropští a prodemokratičtí a jsou taky odvážní, plní energie a zároveň jsou to zkušení lidé,“ vysvětluje, proč se nepřidala k některému známějšímu uskupení.
Na eurokandidátce SEN 21 je i bývalý rektor Univerzity Karlovy a později také senátor za Prahu 1 Václav Hampl.
Je zvláštní, že ještě musíme řešit věci jako Istanbulská smlouva či manželství pro všechny
Do eurovoleb jde SEN 21 společně s Volt Česko, které je částí celoevropského hnutí Volt Europa, a s heslem „Evropa, ne středověk“.
„To bylo spíš míněno na to, že jsou určité oblasti, kde už je zvláštní, že to ještě musíme řešit, ať už to byla Istanbulská úmluva či rovnost v rámci manželství i pro stejnopohlavní páry,“ vysvětluje Koenigsmark.
„V Senátu se samozřejmě připojím k pozměňovacímu návrhu zaručujícímu plné a ničím nelimitované manželství pro všechny a budu pro něj hlasovat. Nic jiného mě už nezajímá, mám těch keců a lží o hledání kompromisu plný zuby!“ napsal už také ostatně Láska, kterého štve, že poslanci nevyšli vstříc požadavku LGBT+ komunity na manželství pro všechny. Kývli jen na partnerství.
Trojkou na eurokandidátce SEN 21 a Volt je lídr české části celoevropské strany Volt Adam Hanka. Volt má v současné době dva europoslance, Damiana Boeselagera, který je členem frakce Zelení/ESA. Druhou je Sophie In’t Veld, která je členkou frakce Renew Europe.
Zrušili by právo veta, aby EU nemohli vydírat autokrati fandící Rusku
„Zrušení právo veta, zejména v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky, je velkou součástí našeho programu. Je to hlavně proto, že nechceme, aby se Evropa, Evropská unie nechala vydírat, a že prostě potřebujeme, aby byla flexibilnější v rozhodování,“ řekl iDNES.cz Hanka. Nahrazení práva veta kvalifikovanou většinu označil za extrémně důležité.
Na otázku, zda se neobává, že konec práva veta může být pro státy velikosti Česka nevýhodný, odvětil: „Já se domnívám, že mnohem nebezpečnější je vydírací potenciál některých autokratických režimů v Evropě, které třeba i otevřeně fandí nepříteli v Rusku.“
A poukázal na maďarského premiér Viktora Orbána. „Orbán je rozhodně někdo, kdo velmi dobře umí s tímhle vyděračským potenciálem pracovat,“ řekl Hanka.
