Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová označila dnešní den za „historický“. Europoslanci podle ní schválili „pevný legislativní rámec pro to, jak se vypořádat s migrací a azylem v EU“. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová reformu migrační politiky zase vnímá jako „obrovský krok pro Evropu“.
Evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová míní, že Evropa teď bude lépe schopna chránit své vnější hranice i zranitelné osoby a uprchlíky, a zároveň rychle vracet ty, kteří nemají nárok na pobyt.
Rozhodnutí europoslanců uvítaly také německé ministryně zahraničí a vnitra, Annalena Baerbocková a Nancy Faeserová. Přivítal ho i řecký ministr pro migraci a azyl Dimitris Kairidis, jehož země čelí velkému migračnímu tlaku. „Jedná se o zásadní průlom a velmi důležitý krok směrem ke společnému, a tedy účinnějšímu zvládání migračních výzev naší doby,“ napsal na X s tím, že jde o „historický den“.
Migrační balíček EU: Češi hlasovali jen pro něco. ANO chce mimořádnou schůzi |
.Naopak polský premiér Donald Tusk se krátce po schválení balíčku nechal slyšet, že jeho země nepřijme mechanismus relokace migrantů.
Maďarský premiér Viktor Orbán je pak přesvědčen, že migrační reforma je dalším hřebíčkem do rakve Evropské unie. „Jednota je mrtvá, bezpečné hranice už neexistují. Maďarsko nikdy nepodlehne masovému migračnímu šílenství! Potřebujeme změnu v Bruselu, abychom zastavili migraci!“ napsal mimo jiné Orbán na sociální síti X.
Kriticky vidí přijaté změny organizace na ochranu lidských práv Amnesty International, podle níž povedou k většímu lidskému utrpení. „Pro lidi, kteří utíkají před konflikty, pronásledováním nebo ekonomickou nejistotou, budou tyto reformy znamenat menší ochranu a větší riziko, že budou čelit porušování lidských práv v celé Evropě,“ je přesvědčena organizace, která také hovoří o „selhání“.
Jednání přerušili demonstranti
Přijetí balíčku doprovázely zvýšené emoce. Jednání na krátkou chvíli skandováním přerušili demonstranti, kteří byli v sále na galerii pro veřejnost, a demonstrace se uskutečnila i před budovou.
Deset norem, jejichž schválení nebylo do poslední chvíle zcela jisté, zavádí mimo jiné princip, že migračním tlakem přetíženým zemím unie solidárně pomohou ostatní buď tím, že část migrantů převezmou, nebo tyto státy podpoří finančně či materiálně. Tato část balíčku prošla jen těsně.
Nízkou podporu mělo i nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci, které zavádí mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu příchozích osob a zajišťuje solidaritu a podporu členským státům čelícím mimořádnému náporu státních příslušníků třetích zemí.
Reformní balíček obsahuje také nařízení o screeningu, které zavádí podrobné předvstupní prověřování na vnějších hranicích unie, či mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu příchozích osob.
Čeští europoslanci hlasovali různě, některé části migračního balíčku podpořili, jiné ale odmítli. Návrhy podle řady z nich neřeší problém migrace komplexně a nejsou dostatečně ambiciózní. Některým rovněž vadí, že normy se nezabývají tím, jak migraci předcházet.
Přijetí uprchlíků, či hrazení deportací. Musíte být solidární, říká šéfka EK |
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, tehdejšího španělského předsednictví Evropské unie a Evropské komise dohodli loni v prosinci letech neúspěšných vyjednávání.
Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se pak letos 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. Česká vláda tehdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu je horší než ta, na níž se Česko podílelo během svého předsednictví.
České ministerstvo vnitra tehdy uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, zvyšují administrativní zátěž a snižují možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
Z jakých norem se migrační balíček skládá?
Evropští poslanci schválili deset legislativních návrhů reformujících evropskou migrační a azylovou politiku, které byly loni v prosinci předběžně dohodnuty zástupci europarlamentu, Evropské komise a španělského předsednictví zastupujícího členské země evropského bloku.
- Nařízení o řízení azylu a migrace (AMMR)
Aby pomohly členským státům, které jsou vystaveny migračnímu tlaku, budou si moci ostatní členské země vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory. Budou rovněž aktualizována kritéria, podle nichž je členský stát příslušný k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu (takzvaná dublinská pravidla).
Součástí tohoto nařízení je i takzvaná česká výjimka, tedy výjimka, která se týká všech, ale kterou do textu prosadila Česká republika. Tato výjimka upravuje situaci, kdy jsou státy pod významným migračním tlakem, což zahrnuje například i fakt, že přijaly významný počet ukrajinských uprchlíků jako nyní ČR.
V článku 9 předpisu AMMR je stanoveno, že Evropská komise bude každý rok vyhodnocovat situaci v Evropské unii a zjišťovat, které země jsou pod jakým tlakem, i pokud jde například o počet udělených dočasných ochran. Pokud to bude nad rámec spravedlivého podílu dané země, bude to znamenat, že tento členský stát už nebude muset být solidární s dalšími členskými zeměmi.
- Nařízení o řešení krizových situací
Nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci zavádí mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu příchozích osob a zajišťuje solidaritu a podporu členským státům čelícím mimořádnému náporu státních příslušníků třetích zemí. Nová pravidla se rovněž budou vztahovat na účelové využívání migrantů, tedy na situace, kdy je třetí země nebo nepřátelské nestátní subjekty budou chtít využít k destabilizaci EU.
- Nařízení o screeningu (prověřování)
Osoby, které nesplňují podmínky pro vstup do EU, budou podrobeny předvstupnímu prověřování, včetně identifikace, shromažďování biometrických údajů a zdravotní a bezpečnostní kontroly, což může trvat až sedm dní. Členské státy budou muset zavést nezávislé monitorovací mechanismy, aby bylo zajištěno dodržování základních práv žadatelů.
Další předpis se týká nových pravidel pro centralizovaný systém informací o dříve odsouzených (ECRIS-TCN).
EU už nesmí váhat s rozšiřováním, řekl Fiala. Přetřásaly se zásluhy i migrace |
- Nařízení o azylovém řízení
V celé EU bude zaveden nový společný postup pro udělování a odnímání mezinárodní ochrany. Zpracování žádosti o azyl na hranicích EU bude v budoucnu muset být rychlejší a lhůty pro vyřízení neodůvodněných nebo nepřípustných žádostí budou kratší.
Další předpis se týká navracení na hranicích.
- Nařízení o systému Eurodac
Údaje osob přicházejících nelegálně do EU, včetně otisků prstů a zobrazení obličeje osob od šesti let věku, budou uloženy v aktualizované databázi Eurodac. Úřady budou také moci u konkrétní osoby vytvořit záznam, zda může představovat bezpečnostní hrozbu nebo zda byla násilná či ozbrojená.
- Kvalifikační nařízení
Nové jednotné normy pro všechny členské státy, pokud jde o uznávání statusu uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany a o práva přiznávaná osobám, které mají nárok na ochranu. Členské státy by měly situaci v zemi původu osob, které dorazí do EU, posuzovat na základě informací od Agentury EU pro azyl a postavení uprchlíka by mělo být pravidelně přezkoumáváno. Žadatelé o ochranu budou muset zůstat na území členského státu, který je odpovědný za projednání jejich žádosti nebo v němž byla ochrana udělena.
- Směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl
Členské státy mají zajistit rovnocennou úroveň pro přijímání žadatelů o azyl, například pokud jde o ubytování, školní docházku a zdravotní péči. Registrovaní žadatelé o azyl budou moci začít pracovat nejpozději šest měsíců po podání žádosti. Podmínky detence a omezení volného pohybu budou upraveny tak, aby žadatele odrazovaly od pohybu po EU.
- Rámec EU pro přesídlování
Na základě nového unijního rámce pro přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů budou členské státy dobrovolně nabízet útočiště osobám ze třetích zemí, které za uprchlíky uznala OSN a které se na území EU přemístí legálním, organizovaným a bezpečným způsobem.
