Velkým překvapením je počet lidí, kteří se referenda zúčastnili. Zatímco poslance vybíralo 44 944 voličů (66,3 %), v referendu rozhodovalo jen 32 964. Výsledek je však pro politiky závazný, minimální hranice, kterou stanovuje zákon pro platnost plebiscitu, je 35 % oprávněných voličů.
„Na základě výše uvedeného městská komise konstatuje, že místní referendum je platné, neboť se hlasování zúčastnilo 48,4 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob, tedy více než zákonem stanovených alespoň 35 %,“ sdělil mluvčí pardubické radnice Radim Jelínek.
Debata o rekonstrukci Zelené brány dlouho zaměstnávala politiky, kteří finální rozhodnutí nakonec nechali na lidech. O podobě dominanty Pardubic neměli jasno ani odborníci.
Zelená brána je v Pardubicích jedinou dochovanou branou gotického městského opevnění. Zatímco předbraní je od samého počátku omítnuto, věž Zelené brány omítku již více než sto let nemá.
Brána byla postavena roku 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o zhruba 13 metrů a opatřena typickým zastřešením. V tu samou dobu brána dostala měděnou střechu, která jí kvůli typické zelené barvě změnila v roce 1547 jméno na Zelenou.
Původně se totiž brána Pražská. Roku 1760 byly na věž poprvé instalovány hodiny. Nástavba byla provedena z horniny povahy znělce a věž byla shodně s předbraním omítnuta. Až v roce 1912 byla zbavena omítky a byl vybudován ochoz.
Referendum o Zelené bráně„Souhlasíte s tím, aby při opravě Zelené brány byly obnoveny vnější omítky?“ Pro odpověď „ANO“ hlasovalo 8441 oprávněných osob, tedy 26,6 % z oprávněných osob, které se místního referenda účastnily, což činí 12,4 % z celkového počtu oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Pro odpověď „NE“ hlasovalo 22984 oprávněných osob, tedy 72,5 % z oprávněných osob, které se místního referenda účastnily, což činí 33,7 % z celkového počtu oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. |
