Když se Ladislav Šafr poprvé začal bít za zájmy Útěchova, bylo mu teprve 26 let a obec spadala pod Moravskou Třebovou. Panoval hluboký socialismus.
„Když jsem se do Útěchova nastěhoval, začal jsem chodit za obec do výboru. To byl rok 1980. Bylo tehdy těžké získat pro obec nějaké finance. Obec přestala být samostatná v roce 1976,“ vzpomíná Ladislav Šafr na doby, kdy bylo podfinancované kdeco.
Problémy byly nejen se slabým elektrickým přívodem do obce, ale i se zásobováním pitnou vodou. Obec byla z velké části napojena na 100 roků starý vodovod, nebylo se tak čemu divit, že potrubí bylo často poruchové. V roce 1985 se dokonce při jarním tání dostaly do vodních zdrojů fekálie z polí. Lidé byli ponecháni napospas, museli si pitnou vodu shánět podle svých možností.
Zlom pro Ladislava Šafra přišel po roce 1989. Počátkem roku 1990 měla na katastru Útěchova vyrůst skládka toxických odpadů z barevny podniku Hedva, což by znamenalo velkou ekologickou zátěž.
„Snažili jsme se jednat s úředníky, aby skládka u nás nevznikla, ale bezvýsledně. Proto jsme se jako občanský výbor rozhodli osamostatnit. Většina lidí nás podpořila. V listopadu 1990 v obci proběhly komunální volby, při kterých bylo zvoleno nové obecní zastupitelstvo a já se stal starostou,“ říká Ladislav Šafr, kterému místní dávají při každých volbách ve vsi důvěru už 32 let.
V roce 1990 měla obec v sousedství Moravské Třebové 162 obyvatel, dnes je jejich počet více než dvojnásobný.
„Za 32 let jsme nabídli lidem 80 parcel pro rodinné domy. Obec se tím hodně omladila. Udrželi jsme také naši mateřskou školu,“ hlásí úspěchy posledních let starosta, kterého však svazuje přílišná byrokracie.
„Z pohledu začínajícího starosty vzpomínám na 90. léta. To, co dnes řešíme dva dny, jsme dříve vyřešili za dvě hodiny. Dodnes se například s ČEZ nemůžeme dohodnout na nové kabelizaci, což nás svazuje v investici do nového a hlavně úspornějšího veřejného osvětlení,“ zoufá si Šafr.
Na přelomu tisíciletí, když se začalo mluvit o nových krajích, Útěchov stejně jako další obce na Moravskotřebovsku inklinoval i kvůli vzdálenosti víc k Olomouci. „Dnes už na tom tolik nezáleží, přes moderní techniku se dá zařídit ledacos a navíc kraj naše problémy vnímá mnohem víc, než tomu bylo dřív,“ říká Šafr, který se starostou stane díky vyhraným volbám možná již naposledy.
„Mockrát jsem si říkal, že už do toho nepůjdu. Ale vždycky mě ke kandidatuře motivuje dobrá parta zastupitelů a věci, které všichni děláme pro naše lidi,“ přiznal lídr vítězné kandidátky Pro Útěchov s podporou 3PK.
Z budoucnosti má kvůli zvyšujícím se cenám energiím stejně jako ostatní obavy. Z role starosty se podle něj stane správce, který bude rád, že poplatí všechny nutné energie.
„Budeme bojovat o všechny dotační tituly, které obcím naší velikosti pomohou a jsou potřebné. Na prvním místě vidím investice do komunikací,“ říká starosta obce, která v 90. letech začínala hospodařit s částkou 800 tisíc, dnes je roční rozpočet obce zhruba 5 milionů korun.