„Jsem první a jediný Horymír Šemík. Žádný jiný nikde není. Nikdo nedostal odvahu, akorát můj tatínek. Je to veselý chlapík, tak možná to ho k tomu vedlo,“ vysvětluje nový zastupitel, jehož nacionále zaujmou ve výsledkové listině z komunálních voleb na první pohled.
Kombinace jmen vladyky Horymíra a jeho koně Šemíka, který svého pána podle pověsti zachránil skokem z pražského Vyšehradu, nový zastupitel Prysku nikdy nelitoval.
„Nikdy jsem nezažil šikanu ani žádné posměšky,“ vzpomíná na mládí Šemík. Reakce jsou podle něj naopak většinou pozitivní. „Je to ku prospěchu, protože lidé se hned chovají veseleji. Nejdřív mi sice nevěří, ale pak už je ten přístup úplně jiný.“
Jen jedinkrát zažil situaci, kdy mu jméno ze staré báje prokázalo zlou službu. „Jednou mě zmlátili na ulici v Liberci. Když jsem si volal záchranku, až na třetí telefonát mi uvěřili, že jsem skutečně Horymír Šemík a že si z nich nedělám srandu.“
Přestože jeho příjmení odkazuje na bájného koně, nemá k těmto zvířatům zvláštní vztah. „Ale obecně ke zvířatům ano. Choval jsem krávy na dojení, manželka se věnovala sýrům. Taky jsme chovali ovce, ale je to velký závazek,“ říká Šemík, který se živí jako vedoucí provozu údržby kolejí.
Narozeniny způsobily komplikaci
Úspěchu ve volbách, v nichž se o místo ucházel na své vlastní kandidátce, se Šemík dočkal navíc den svých 47. narozenin.
„Když jsem se přihlašoval, tak byl trochu problém, jaký věk napsat na volební lístek. Nakonec se rozhodli podle toho, kolik mi bude poslední den voleb, takže jsem tam měl 47 let.“
Dárek od voličů ale podle svých slov nedostal kvůli tomu, jak se jmenuje. „Spíš je to vystupováním tady v obci. Například pořádám na hřišti s kamarády punkový festival. Jezdí sem třeba Vilda Čok.“
Proč se vlastně Horymír Šemík rozhodl vstoupit do politiky? „Štve mě, že hodně lidí jde do politiky jenom proto, že se jim nechce makat vlastníma rukama. Uznávám takové lidi, kteří něco vytvoří pro společnost. Taky bych chtěl zlepšit vztahy v obci,“ dodává jediný Horymír Šemík v republice.
V bájných jménech měl ve své rodině v úmyslu pokračovat. „Chtěl jsem, aby se dcera jmenovala Kazi, ale doma mi to neprošlo,“ směje se.
