V roce 2017 jste v rozhovoru pro MF DNES řekl, že je dobré z politiky odejít na vrcholu a že o kandidatuře v krajských ani sněmovních volbách neuvažujete. Co vás znovu přimělo jít loni do krajských a teď i do sněmovních voleb? V obou případech jako lídr.
Ke kandidatuře jsem byl vždy osloven ČSSD. Nikdy jsem si o místo na kandidátce neřekl. V krajských volbách jsem chtěl ČSSD pomoci. Bylo mi jasné, že 12 let ve funkci hejtmana je zlomové období, a šance, že by sociální demokraté znovu sestavovali krajskou radu, byla nereálná - a tak se i stalo. Předpokládal jsem, že se prosadí osm či devět subjektů a že bude obtížné sestavit koalici. Věděl jsem, že hejtmanem znovu nebudu, a věděl jsem, že tam nemohu pokračovat ani jako náměstek či na jiné pozici.
Jiří Běhounek
|
Dlouhá léta jste kandidoval za ČSSD jako nestraník. Letos jste se rozhodl do strany vstoupit a stal jste se i jejím místopředsedou. Co vás vedlo k takové změně?
Někdy v roce 2012 jsem prohlásil, že až na tom bude ČSSD špatně, tak jsem připraven do ní vstoupit. Teď, když je ČSSD v poměrně výrazné krizi a různí lidé ji opouštějí, tak jsem si řekl, že nastal čas pro vstup do strany. Obrátili se na mě kolegové jak z Vysočiny, tak z Prahy. Takže jsem se stal členem a rozhodl se, že budu kandidovat i ve sněmovních volbách. Každý hlas se počítá a já věřím, že si obyvatelé Vysočiny ještě pamatují, že jsme pro Vysočinu udělali dost a nemáme se za co stydět.
V krajských volbách neměla vysočinská ČSSD v porovnání s ostatními kraji špatný výsledek. Vy jste navíc dosáhl největšího počtu preferenčních hlasů, byť jste neobhájil hejtmanské křeslo. Věříte si i pro letošní volby?
Kdybych si nevěřil, tak nekandiduji. Ve svém věku ale neočekávám nějaké zázraky. Nemyslím si, že jsem ten, kdo má hýbat zeměkoulí. Myslím, že jsem celou dobu poctivě pracoval. I v průzkumech je na tom sociální demokracie na Vysočině stále velmi dobře. Bohužel trpíme tím, že je zde obyvatel ve srovnání s jinými kraji méně. Ale každý hlas je důležitý a sociální demokracie by měla za každý hlas zabojovat.
Předvolební průzkumy nejsou pro vaši stranu příznivé. Některé hovoří o tom, že byste se do Sněmovny nemuseli vůbec dostat. Jste připraveni na takovou variantu, a kdo by za takový výsledek měl nést odpovědnost?
Výsledek se uvidí po volbách. Nyní je nezbytné učinit vše, aby voliči pochopili, že bez ČSSD bude Poslanecká sněmovna - a tudíž politika na nejvyšší úrovni - o levicový subjekt ochuzena, což se velmi rychle projeví jak na vládní, tak i poslanecké úrovni, pokud tam ČSSD nebude. Já osobně jsem připraven, pokud by sociální demokracie nedosáhla pětiprocentní hranice, vyvodit závěry a svou stranickou funkci dát k dispozici. Myslím, že tak uvažuje většina členů vedení.
Poslancem jste od roku 2013. Co považujete za svůj úspěch? Co se vám podařilo prosadit?
Vždy říkám, že ve Sněmovně jde hlavně o kolektivní práci. Jsem spokojen se zákony, které jsme přijali v sociální i zdravotnické oblasti. Myslím, že úspěchem bylo zvládnutí koronavirové krize. To, že se pandemický zákon ne úplně povedl, bylo o diskusích i o přístupu koalice a opozice. Já se zaměřuji především na oblast zdravotnictví, což je celostátní i regionální téma. Hlavně mě trápí špatná dostupnost praktiků, pediatrů a zubařů. Řešili jsme i otázku sociálních služeb. I když nejsem expert, snažil jsem se věnovat i zemědělství, ať již z hlediska dotací, či dostupnosti potravin. Jsem rád, že jsem mohl prosadit, aby školy, zdravotnická a sociální zařízení mohly kupovat potraviny a jiné komodity napřímo bez výběrových řízení. Strašně dlouho mě to trápilo a dlouho jsem to řešil s předchozími ministry zemědělství.
Rozhovory s lídry
|
A naopak, co vás mrzí, že se nepodařilo?
Mrzí mě, že jsem nedokázali dát dohromady zákon o dostupném bydlení. To je věc, která společnost tíží a musí se řešit. Mrzí mě i text stavebního zákona - ten se mi tedy vůbec nelíbí.
Jaká regionální témata byste rád řešil na půdě Poslanecké sněmovny?
Opět oblast zdravotnictví a sociálních věcí. Pokud bych do toho mohl mluvit, tak bych chtěl ovlivnit otázku vysokorychlostní železnice a rychlostních komunikací. Samozřejmě je tady i školství, učňovské obory a také vzdělávání středního zdravotnického personálu. Školy na Vysočině musí udělat maximum, protože do deseti let bychom tu neměli zdravotní sestry.
Vysočinu dlouhodobě trápí nedostatek stomatologů, praktiků či ambulantních specialistů. Sám jste to zmínil. Jak tento stav změnit?
Dlouhodobě se o tom snažím hovořit na všech úrovních. Prvořadý musí být koordinovaný postup ministerstva, samospráv a pojišťoven. Jediný správný postup je přes finanční bonifikaci těch, kteří by byli ochotní pracovat v terénu. Dnes není nezbytně nutné, aby lékař v dané obci bydlel, ale může tam dojíždět. Není také možné dovolit otevírání dalších a dalších praxí ve velkých městech. Zatím se do toho nikdo pustit nechce, ale jinou možnost nevidím. Nabídky bytů, ordinací a úlev ze strany obcí, podpůrných programů ze strany krajů či možnosti vzdělávání se míjejí účinkem. Na Vysočině jsme vyzkoušeli úplně všechno, a bohužel zásadní průlom nenastal. Musí to být řízeno centrálně a plošně.
Tématem letošních voleb bude covid. Jak by měla vláda postupovat v případě zhoršení epidemické situace? Jste pro plošné restrikce?
Jsem přesvědčen, že plošné restrikce v současné době nejsou možné, pokud by nenastalo takové drama jako letos na jaře, kdy nemocnice byly před kolapsem. Mělo by se postupovat výběrově. Po zkušenostech, které teď máme, by se měla výrazně angažovat hygiena a důkladně trasovat. Jsem přesvědčen, že i díky tomu, že je 50 procent obyvatel naočkováno nebudeme muset lockdown vyhlašovat. Ale nějaká regionální opatření po krajích či okresech - to si představit dovedu.
