"U hnízda byly ostatky sokolice a pařáty, které výr nesní," přiblížil mluvčí národního parku Tomáš Salov.
Výr velký, kterému se říká král noci, váží tři až čtyři kilogramy, má ohromné drápy a rozpětí křídel až dva metry. Jako jeden z mála je schopný si s menším sokolem poradit. Protože je to noční lovec, jeho kořistí bývají i spící ptáci včetně dravců. Při spánku zřejmě překvapil i sokolici.
"To se občas stává. Je také možné, že šel po mláďatech, střetl se v hnízdě s matkou, která je bránila, a výru se ji podařilo zabít," přiblížil Salov. Následně se však výr zachoval netypicky.
"Velmi zvláštní bylo, že výr poté, co sokolici ulovil a částečně zkonzumoval, na hnízdě seděl a sokolí mláďata zahříval. Můžeme se jen domnívat, zda se ve výrovi probudil mateřský pud. Každopádně jeho přítomnost na hnízdě trochu paradoxně přispěla k přežití mláďat do doby, než jsme je odebrali," popisuje pracovník správy parku Václav Sojka.
První mládě už je u náhradních rodičů
V hnízdě zůstali dva samečci a jedna samička. "Tu jsme v pondělí dali do nového hnízda. Vybrali jsme takové, kde byla jen dvě mláďata. Sokoli uživí i čtyři potomky, takže třetího nevlastního zvládnou," řekl mluvčí Salov.
Zbylí dva osiřelí sokolíci na nový domov ještě čekají. Jednomu musí nejprve strážci během několika dní správné hnízdo najít, nejmenší pak putoval do specializované záchranné stanice v Pátku u Poděbrad.
"Mládě bylo ve špatném zdravotním stavu, bylo hodně vyhladověné. Ve stanici ho vyléčí a dají do pořádku a pak mu hnízdo najdeme také," přiblížil ředitel parku Pavel Benda.
Zkušenosti, že sokoli jsou ochotní přijmout cizí mládě, už park má. "Když jsme s programem návratu sokolů začínali, první páry měly málo mláďat. Do hnízda jsme jim přidávali mláďata z odchovny. Funguje to dobře, jen mláďata musí být přibližně stejně stará jako ta v hnízdě," poznamenal Benda.
První kontroly i nyní ukázaly, že náhradní sokolí pár samičku od Dolského mlýna přijal a stará se o ni stejně jako o vlastní potomky.
Park letos přišel o sokolí mláďata kvůli horolezcům
Tragické následky mívá obzvlášť u sokolů i každé vyrušení hnízdících ptáků. Vedení parku proto v době hnízdění vyhlašuje do takových oblastí zákaz vstupu a hnízda hlídá.
"Když se někdo dostane do hnízda, sokola vytlačí, ten odletí a mláďata v hnízdech zůstanou nechráněná. Pak se stává, že přiletí výr nebo krkavec a hnízdo vybere," popsal Salov.
Podobně letos České Švýcarsko přišlo o sokoly na Gabrielině věži v první zóně parku. Hnízdící dravce vyplašili němečtí horolezci, kteří zákaz porušili. Samice hnízdo opustila a vejce se stala potravou krkavce (o události zde).
Lezce z Gabrieliny věže se najít nepodařilo
Naděje, že vyrušený pár opět vyvede mláďata, byla jen třicet procent. Sokolí pár už ale ve svém rajonu znovu nezahnízdil.
"V jejich lokalitě se bohužel už hnízdo neobjevilo. Na německé straně, relativně nedaleko, se jedno hnízdo objevilo, ale nevíme, zda je to ten náš pár nebo jiný," řekl mluvčí Salov.
Přestože se horolezci podepsali do vrcholové knížky, najít se je zatím nepodařilo. "Podle jmen se nám je nepodařilo najít u žádného německého horolezeckého svazu," zmínil Salov. Horolezcům hrozila pokuta v řádu desítek tisíc korun.
Saský horolezecký svaz nyní jedná s českým a chce do stanov zavést za podobné excesy sankce jako v Česku. "Takový mechanismus nyní nemají. Proto zvažují možnosti disciplinárního postihu členů, kteří svazu dělají ostudu," dodal Salov.
