Zázemí ústeckého Centra nanomateriálů a biotechnologií. | foto: archiv CENAB

Zapojení studentů vítáme, říká šéf výzkumného centra na ústecké univerzitě

  • 0
Výzkumné centrum nanomateriálů a biotechnologií nově funguje na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. „K dispozici máme špičkové vybavení, které uspěje i v mezinárodním srovnání,“ říká Jan Malý, vedoucí Centra nanomateriálů a biotechnologií (CENAB). Vyvíjet zde budou třeba technologie pro medicínu.

Výzkum nanomateriálů na univerzitě probíhal už dříve, jenom pod jinou hlavičkou. Čím novým se tedy bude centrum zabývat?
Nové centrum je koncipováno jako mezioborové – jeho hlavním cílem je propojit problematiku nanomateriálů a biotechnologií a nalézat originální přístupy a řešení na rozhraní těchto oblastí. To je celosvětový trend, který má obrovský inovační potenciál s možnými pozitivními dopady na celou naši společnost. Vzniklé centrum bude rovněž propojovat základní a aplikovaný výzkum s větším důrazem na transfer technologií do praxe. Naše spolupráce s průmyslovými partnery v rámci Asociace nanotechnologického průmyslu nám poskytuje možnost širšího využití našich nanomateriálů v praxi a poskytuje i nové impulzy pro základní i aplikovaný výzkum.

Kde najdou uplatnění vámi vyvíjené nanomateriály?
Nanomateriály, které vyvíjíme, mohou nalézt uplatnění v širší škále technických i medicínských aplikací. Jako příklad je možné uvést využití speciálních nanovlákenných materiálů ve filtračních zařízeních, při zachytávání odpadních plynů, v degradaci toxických látek, jako zdravotnických prostředků... Jiné typy syntetických i přírodních nanomateriálů, které vyvíjíme, mohou sloužit jako biokompatibilní nosiče léčiv nebo vakcín.

Vyvíjíte i technologie využitelné v onkologii nebo v medicínské diagnostice. Co si pod tím představit?
Součástí centra jsou specializované laboratoře pro vývoj tzv. mikrofluidních čipů. Jedná se o specializovaná miniaturní zařízení, která jsou připravována obdobnými postupy jako třeba mikročipy. Pomocí těchto technik vyvíjíme zařízení, která mohou být v budoucnu využita například pro detekci nádorových markerů v krvi s cílem zpřesnit a zrychlit diagnostiku postupu onemocnění. Jiná aplikace je zaměřena na vývoj tzv. orgánů na čipu. Tato zařízení, která napodobují činnost orgánů nebo specializovaných tkání, mohou být využita při testování nových typů léčiv a omezit tak potřebu testů na zvířecích modelech.

Na jakých projektech v současné době pracujete?
V současné době řešíme několik projektů základního a aplikovaného výzkumu. Mohu jmenovat například projekt zaměřený na vývoj nanovlákenných či jiných nanostrukturovaných materiálů pro selektivní záchyt a zpětné využití oxidu uhličitého a vodíku z odpadních plynů při různých průmyslových procesech. V jiném projektu vyvíjíme nový typ nosičů léčiv na základě tzv. exosomů. Jedná se o lipidické nanováčky, které jsou produkovány buňkami živočichů i rostlin jako přirozený způsob jejich vzájemné komunikace. My se snažíme tyto nanováčky využít pro dopravu léčiv do nádorových buněk. Těch řešených projektů je více a další v současné době připravujeme.

Mohou se do výzkumu zapojit i studenti? A je vůbec zájem o studium?
Pochopitelně ano a my to jen vítáme. Podstatná část našeho výzkumu vzniká přispěním doktorandů a studentů magisterského i bakalářského studia oboru aplikované nanotechnologie a biologie. Naším přirozeným posláním je propojovat výuku s výzkumnou činností. Myslím, že mezioborový výzkum na pomezí biologie a nanotechnologie s vizí konkrétních aplikací je pro studenty určitě atraktivní a zájem o studium v těchto oborech pozvolna narůstá. Studenty zapojujeme do výzkumných projektů i ve spolupráci s praxí, což je pro ně nejen cenná zkušenost, ale i šance na uplatnění po studiu. Naši absolventi mají nejen znalosti, ale zejména mnoho důležitých laboratorních a výzkumných dovedností, díky nimž se mohou uplatnit ve výzkumných centrech, různých laboratořích, v průmyslu i jinde.