Zoo už má starých zemědělských strojů a nástrojů tolik, že nejsou jen součástí vybavení skanzenu. K vidění jsou i u statku domácích zvířat, správní budovy zoo a na dalších místech parku.
"Vystaveno jich už je téměř čtyřicet. V nejbližší době budou všechny opatřeny popisnými cedulkami," líčí Martina Pelcová ze zooparku.
Z cedulek se návštěvníci dozví nejen název, ale i účel a způsob použití. "Kdybychom totiž napsali třeba jen brány luční, málokdo by věděl, že se jimi pohrabávaly louky a táhl je většinou jeden kůň," soudí Pelcová.
K vidění jsou například mlýnek na obilí, pluhy, obracečky slámy, sekací a žací stroje, mlátičky, různé povozy a třeba i lejta, což je dřevěná cisterna na močůvku.
Nejnovějšími přírůstky jsou secí stroj a čistička obilí. Zoo je věnovala rodina Hejlových z Nechranic. Právě podobné dary ze zapomenutých zákoutí statků a chalup jsou nejčastějším způsobem, jak zoo starou zemědělskou techniku získává.
Pro někoho novinka, pro jiného vzpomínka
"U většiny je potřeba základní údržba. Stroje čistíme a natíráme. S tím nám pomáhají v rámci výuky žáci chomutovské střední školy stavební a energetické," uvedla Pelcová.
Návštěvníci mohou občas techniku vidět i v provozu. Skanzen třeba při jedné z akcí předváděl v provozu historickou mlátičku obilí. Kočárové saně zase zoopark občas v zimě zapřahaje za koně.
"Většina strojů a nástrojů, které tu máme, je umístěna do skanzenu a na statek, aby dotvářela kolorit těch míst. Takže je návštěvníci mohou vidět v místech, kde se dřív opravdu používaly," upozornila Pelcová.
Návštěvníci zoo se podle ní o tuto historickou techniku zajímají.
"Pro řadu dětí to je naprostá novinka. Starší si zase u některých zavzpomínají. Je to netradiční doplněk ke zvířatům, za nimiž sem samozřejmě jezdí hlavně," dodala.