„Po desetiletích chátrání se stav některých budov dostal do havarijního stavu, kdy už ohrožuje kolemjdoucí na životě. To, co známe z Žižkových kasáren, se nyní velice rychle začíná objevovat na také dalších objektech. Například na střeše zbrojnice je přeražené břevno a podle statického posudku je nebezpečí, že se krov může zbortit okamžitě nebo za pět let. Navíc zde odpadává střešní krytina. Poškozený krov je také na nemocnici a část povalových trámů se propadla i na střeše Proviantního skladu, kde také odpadává střešní krytina,“ říká terezínský historik Jiří Hofman.
Současný katastrofální stav má své kořeny v historii města. „Tím, že Terezín vznikl jako obrovská pevnost, která měla zásobovat stotisícovou armádu pohybující se na sever od Prahy, má v sobě od počátku obrovské budovy. Ty však nejsou jen kasárenského typu, jde o kolosální sklady potravin, zbraní, lékárenského zařízení nebo nemocničního vybavení. Jsou opravdu obrovské i při srovnání s jinými pevnostmi. Dlouhou dobu je obhospodařovala armáda, ale protože někdy od devadesátých let tu armáda není, řada objektů jen chátrá,“ vysvětluje Hofman.
Fatální problémy nastávají také v opevnění pevnostního města. „Celé podzemí v jižní části města je v havarijním stavu. Projevuje se to různými propady a kavernami, což je velmi nebezpečné, protože tudy vede příjezdová cesta do města, cyklostezka a je tam vilová čtvrť a základní škola. V severní části zase hrozí zborcením část opevnění kontragarda 22, která má popraskané pilíře,“ popisuje historik.
Záchranu kasáren v Terezíně a Josefově má vyřešit vládní komise a 4,7 miliardy |
Podél některých hroutících se budov už vede plot a je tam zákaz vstupu. Další omezení přibývají, v posledních dnech to bylo právě u zbrojnice. „Je důležité, aby si někdo nemyslel, že záchranou Žižkových kasáren by se mohl vyřešit celý problém Terezína. Časovaných tikajících bomb je tu více,“ varuje Hofman.
O záchranu budov se město Terezín snaží ze všech sil. „Máme pět objektů ve velmi špatném stavu, jak vyplývá z vyjádření statika. V nejhorším stavu jsou Žižkova kasárna, ale vlastně každý objekt je v určitém stupni rozkladu. Abychom tyto budovy zachránili, je nutné to rozdělit na tři zásadní etapy,“ říká Robert Czetmayer, vedoucí výstavby a správy majetku města Terezín.
V první etapě je potřeba okamžitě opravovat místa, kam začne zatékat. „Musíme zabránit další degradaci, město do toho může ze svého chudého rozpočtu investovat řádově statisíce. Například v Proviantním skladu jsme letos udělali opravy střešního pláště, střešní krytinu doplňujeme také v nemocnici. To jsou nejakutnější případy, ale třeba v rozpadlých Žižkových kasárnách už to nemá smysl,“ vysvětluje Czetmayer.
Terezínu s jeho bohatým podzemím také nesmírně uškodily povodně. „Ty zde byly v posledních dvaceti letech mockrát. Nemusí to však být vždy jen velké povodně, voda toho v podzemí vždy zničí hodně. Nyní provádíme kontrolu jižního podzemí v území, kde jsou rodinné domky,“ doplňuje úředník.
V Terezíně spadla po silných deštích další část střechy Žižkových kasáren |
Když se městu podaří budovy zachránit z nejhoršího, musí nastat druhá, komplexnější a záchranná fáze, kdy je nutné opravit střechy budov. „Na záchranu střech potřebujeme v souhrnu téměř jednu miliardu korun, například jen na Žižkova kasárna je to 320 milionů korun. Obrovská devastace se už děje i na budově Proviantního skladu. Velký problém je na Kavalíru 4, který má rovnou střechu s betonovou konstrukcí, kde degradace neprobíhá lineárně, ale kvadraticky, takže při oddalování opravy může spadnout najednou velice rychle,“ přibližuje Czetmayer.
Až s novou střechou bude možné pro jednotlivé budovy najít smysluplné využití. „Například Žižkovy kasárny bychom chtěli ze čtyřiceti procent využít na byty. Už na to máme studii, bylo by tam celkem sto bytů a v přízemí infrastruktura a obchody. Památkáři nám dokonce dali souhlas, abychom vybourali kukaně a udělali větší místnosti,“ podotýká Czetmayer s tím, že pro ostatní objekty využití ještě hledají. To se však podaří jen za pomoci kraje a vlády.
