"U nás je cyklostezka přes město až na několik stovek metrů hotová," podotkl bývalý starosta Loun Jan Kerner, který je předsedou správní rady turistické agentury Dolní Poohří.
Cyklostezka OhřePo dokončení má měřit na území Ústeckého kraje 130 kilometrů. Severočeská část bude končit na jedné straně u Litoměřic, kde se napojí na Cyklostezku Labe. Na druhé straně se u Perštejna napojí na stezku Karlovarskou, po ní bude možné dojet až k pramenům Ohře v Německu. Některé části severočeské stezky pokrývá asfaltový povrch, například u Brozan či v úseku Klášterec - Kadaň. Jiné úseky jsou sjízdné jen na terénním kole, třeba ze Žatce k Nechranicím. Část využívá klidných silnic III. třídy. Trasa podél Ohře patří mezi čtyři páteřní cyklostezky Ústeckého kraje, dalšími jsou Labe, Ploučnice a Krušnohorská magistrála. |
Dalším hotovým úsekem je stezka mezi lázněmi v Klášterci nad Ohří a nábřežím Maxipsa Fíka v Kadani. Odtud je pokračování podél Ohře zatím nemožné.
"Úsek přes obec Rokle je takový špunt. Samotná vesnice na cyklostezku nikdy mít nebude, tady musí pomoci kraj. A podobných úseků podél Ohře je víc," upozornil starosta Kadaně Jiří Kulhánek.
Žatec nyní staví u Ohře kilometr a půl dlouhou asfaltovou stezku, která bude ve městě vůbec prvním úsekem, kam budou moci jen cyklisté a bruslaři či chodci. Příští rok chce radnice stavět druhý kilometrový úsek, který stezku prodlouží až k Libočanům.
Celkem zhruba sedmikilometrový úsek páteřní cyklostezky staví Žatec na svém katastru díky dotacím, o něž město žádá samo.
Radnice potřebují od kraje pomoc se "špunty"
Města ale potřebují, aby kraj s cyklostezkou pomohl alespoň tam, kde to radnice nezvládnou.
"Naše jednání se posouvají. Kraj pochopil, že od něj nechceme, aby stavěl všechno, své úseky si města udělají. Ale potřebujeme pomoct právě s těmi špunty, které jsou někdy na úseku malých obcí nebo jsou stavebně složité. To je v případě Loun třeba překonání silnice první třídy, na to mít Louny nikdy nebudou," řekl Kerner.
Pro některé úseky podél Ohře se mohou zatím využívat místní silničky, což je případ trasy mezi Žatcem a Louny. Naopak třeba v úseku u Rokle, kde rušná silnice se zatáčkami příkře stoupá a klesá, je stavba stezky nutná.
Podél Ohře také vedou úseky, které potřebují jen upravit, ale nemusí být nutně asfaltové, stačí je zpevnit. To se týká i několika kilometrů mezi Žatcem a Nechranickou přehradou.
"Já jsem terénní jezdec, mně to tam nevadí. Ale jet s dítětem? To není možné," podotýká Kerner, že nyní je trasa náročná.
Většinu trasy mezi Perštejnem a Litoměřicemi podél Ohře je možné projet na kole už nyní. Skutečnou cyklostezkou lze ale zatím z celkové délky 130 kilometrů na území kraje nazvat jen několik úseků.
