Podle žalobce jel Vimer téměř o 40 kilometrů vyšší rychlostí, než měl. Třiašedesátiletý šofér se při prvním soudním líčení hájil tím, že na namrzlé silnici nemohl zpomalit.
Nehoda se stala 9. března krátce po osmé hodině ráno u Panenského Týnce na hlavním tahu z Chomutova do Prahy (psali jsme o tom zde).
V autobuse sedělo 41 dětí čtvrté a páté třídy a tři učitelé ze základní školy ve Vejprtech. Z horské obce výprava vyjížděla za slunečného počasí, které se během cesty rapidně zhoršilo. Padla mlha a silnice byla zledovatělá.
Řidič dostal smyk na konci obchvatu obce Sulec, kde se silnice zužuje ze čtyřproudové komunikace na dvouproudovou a rychlost je postupně snižována z 90 km kilometrů na 80 a poté 60 kilometrů.
Zraněná může mít následky, upozorňuje znalec
„Nerespektoval dopravní značení snížení rychlosti a úsekem jel 98kilometrovou rychlostí. V místě zúžení silnice dostal při brzdění smyk a vyjel mimo vozovku do příkopu, kde se autobus převrátil na bok. Dopustil se tak zločinu obecného ohrožení,“ uvedl žalobce Jindřich Koželuh.
V autobuse se zranilo celkem 36 lidí - 32 dětí, tři učitelky i řidič. Tři školáci utrpěli vážná zranění, která se vyžádala několikaměsíční léčení.
Jednu dívku se zraněním hrudníku museli lékaři udržovat několik dní v umělém spánku (více o tom zde). Znalec z oboru zdravotnictví nevyloučil trvalé následky v podobě přetrvávající bolesti při námaze.
Vimer tvrdí, že nehodě nemohl zabránit. „To, že je silnice namrzlá, jsem za mlhy zjistil až v tom úseku, ve chvíli, kdy jsem šlápnul u značky 80 km/h na brzdu,“ líčil.
„Autobus šel hned do smyku, přidal jsem plyn, abych to vyrovnal. Při dalším sešlápnutí brzdy se stal vůz neovladatelný a šli jsme mimo vozovku a na bok. S tak rychlou změnou podmínek na silnici jsem se setkal za svoji praxi poprvé. Kdyby silničáři silnici posypali, nestalo by se to,“ míní Vimer, který má jako řidič autobusu sedmnáctiletou praxi.
ABS nefungoval, říká obžalovaný
Současně ale připustil, že v úseku s 90 kilometry jel takřka stovkou, což odůvodnil, že pospíchal, aby stihl být včas v cíli. „Vyjeli jsme po sedmé a měli jsme tam být v devět, to je čas na hraně,“ zdůvodnil svůj spěch.
Podíl viny má podle něj i závada na autobusu. I když si údajně u zaměstnavatele stěžoval na problémy s protiblokovacím systémem kol při brzdění - ABS, v den nehody podle jeho výpovědi nefungoval.
„Každý ABS musí při brzdění vrnět, ten den nevrněl. Když jsem ťuknul na brzdu, autobus hned táhnul doprava,“ popisoval u soudu Vimr.
Problémy s ABS však odmítl státní zástupce, který upozornil, že znalec z oboru dopravy k takovému závěru nedošel. Od dopravce proto bude chtít záznamy o veškerých prováděných opravách na tomto autobusu před nehodou.
Další líčení bude v březnu
Také učitelky odmítly řidičovo tvrzení, že musel spěchat. „Časová rezerva byla dostatečná,“ prohlásila jedna z kantorek.
Před nehodou podle jejích slov autobus několikrát přibrzdil a šel do smyku.
„Děti nebyly připoutané, protože autobus nebyl vybavený bezpečnostními pásy, po převrácení jsme leželi naštosovaní na sobě. S řidičem jsme se snažili dostat děti rychle z vozu, pomáhali nám i šoféři z jiných vozidel,“ dodala.
Náhlou změnu počasí připustil pracovník ze Správy a údržby silnic Ústeckého kraje, který při pravidelné kontrole stavu komunikací projížděl úsekem několik hodin před nehodou.
„Silnice byla mokrá, ale namrzlá nebyla. Ukazatel teploty na přístrojové desce v mém vozidle ukazoval teploty od minus jednoho stupně Celsia do nuly. Nebyl důvod silnici solit. Když jsem přijel na místo poté, co nám byla nehoda nahlášená, už to tam klouzalo,“ uvedl.
Předseda senátu odročil případ na březen, kdy bude líčení pokračovat výslechem znalce z oboru dopravy.
Chce také zjistit, kolikrát byl autobus před nehodou opravovaný a zda mechanici opravovali i ABS. Vyžádal si také záznamy o kontrolách vozovky od Správy a údržby silnic.
