S tím počítala původní verze, která by těžce zasáhla zastavěné území Litvínova nebo krušnohorských Klínů. Ropovod by mohl vést v úseku mezi litvínovskou částí Janov a Horním Jiřetínem.
„Trasa je navržena tak, že nekopíruje úplně v celé trase etylenovod a je k dotčeným městům šetrnější. Trasu bude město ještě prověřovat v rámci územního plánu a budeme jednat i se zástupci Horního Jiřetína, do jehož katastru také zasahuje,“ uvedla litvínovská starostka Kamila Bláhová (ANO).
Samotné město v červenci představilo také svou variantu možného řešení. Předložila ji pracovní skupina, která se zabývá právě problémy spojenými s výstavbou ropovodu. Její návrh také míjí zastavěná území, ale obchází Jiřetín z druhé strany, směrem na Novou Ves v Horách.
Krajský úřad čeká na další návrhy a informace
„Zástupce ministerstva průmyslu a obchodu nás nyní seznámil s řešitelnými konflikty týkajícími se dotčených pozemků, zároveň však upozornil na významný problém spočívající v kolizi trasy s ložiskem uhlí,“ řekla po posledním jednání skupiny starostka Bláhová.
„Zástupce Mero ČR se vyjádřil z hlediska technické proveditelnosti a upozornil nás na úskalí, která jsou ale za určitých podmínek řešitelná,“ dodala.
„Vyslechli jsme si všechny alternativní návrhy a teď vyčkáme na další předložení konkrétních informací,“ dodala pak za krajský úřad jeho mluvčí Lucie Dosedělová.
Právě hejtmanství je také účastníkem jednání a spolu s ministerstvem a firmou Mero bude o trase rozhodovat.
Plánované napojení na severní větev ropovodu Družba má zajistit dostupnost ruské ropy v případě výpadku dodávek stávajícím ropovodem, který vede například přes území Běloruska a Ukrajiny.
