„Je nutné si uvědomit, že záchranáři mají u sebe spoustu zdravotnického vybavení, které pro svoji práci nezbytně potřebují. Náročné jsou také zásahy v nepřístupném terénu. Mnozí si v tuto chvíli říkají, že je to naše práce. Ano, mají pravdu, ale zkuste být několik hodin v ochranných oblecích nebo dýchat několik hodin nepřetržitě v respirátoru. Je to fyzicky velmi vyčerpávající,“ říká mluvčí krajské zdravotnické záchranné služby Prokop Voleník, který nyní kvůli nedostatku zaměstnanců často jako záchranář také usedá do sanitky.
Kolikrát vaše sanitky v těchto dnech vyjíždějí k pacientům? A kolik z nich má onemocnění covid-19? Je to tak, že nyní vozíte hlavně pacienty s koronavirem a jste s nadsázkou rádi, když můžete jet například pro pacienta se zlomenou nohou?
Máme stále nadprůměrný počet výjezdů, které jsou v současnosti v počtu 28O výjezdů za 24 hodin. Nárazově se stává, že také realizujeme i přes 340 výjezdů. Pacienti s podezřením nebo již s prokázaným koronavirem tvoří ve výjezdech 40 procent. Při transportech mezi jednotlivými nemocnicemi tvoří covid pozitivní pacienti stále 50 procent. Je to zejména kvůli aktuální lůžkové kapacitě covidových oddělení jednotlivých nemocnic v kraji. Boj s pandemií neznamená, že jiné vážné stavy nebo úrazy nejsou. Stále vyjíždíme k pacientům s infarkty a mrtvicemi, s diabetem, také k vážným kardiovaskulárním, respiračním nebo neurologickým stavům. Stále zasahujeme u dopravních nehod, sražených chodců nebo u jiných úrazů. Přijedeme pomoci každému, kdo nás opravdu potřebuje.
O kolik výjezdů je nyní více například proti lednu minulého roku? Stává se, že před příjmy nemocnic v řadě krajů se nyní často tvoří kolony přijíždějících sanitek. Je tomu tak i u nás?
Evidujeme nárůst výjezdů. Kolony sanitek před urgentními příjmy čekající na převzetí pacientů se díky vzájemné spolupráci s nemocnicemi v kraji netvoří. Může se ovšem někdy stát, že vidíte před emergency a před akutními příjmy nemocnic stát několik sanitek. Je to důkaz o nárůstu naší výjezdové činnosti.
Za jakými pacienty s koronavirem nyní nejčastěji vyjíždíte a lze říci i kam? Stalo se už, že při převozu takový pacient kvůli svému vážnému stavu zemřel?
Za pacienty s podezřením na nákazu koronavirem nebo k pacientům prodělávajícím toto onemocnění jezdíme po celém kraji. Nedá se říci, kde jich je v tu či onu chvíli nejvíce. Situace je vážná a každý den se mění. Bohužel jsou také případy, kdy i přes veškeré úsilí zasahujících záchranářů pacient svým velmi těžkým zraněním nebo vážnému stavu podlehne. Nelze však konstatovat, že jsou to jen vážné stavy spojené s koronavirem.
Koronavirus postihuje i zdravotníky, v nemocnicích to znamená omezování některých oddělení. Kolik nakažených je u záchranářů, jak situaci zvládáte a jak dlouho to ještě můžete vydržet?
Kvůli nákaze koronavirem evidujeme celkově zatím mezi zaměstnanci 17 procent pracovní neschopností. Jsme unavení a mnohdy fyzicky i psychicky vyčerpaní. Není to však na nás znát, protože jsme všichni profesionálové.
Prokop VoleníkJe mu 41 let. |
Nemocnicím přijde pomoci armáda, pomůže někdo i vám? A kolik kolegů ideálně potřebujete?
Přijmout laické dobrovolníky jako zdravotnické záchranáře nebo řidiče vozidla zdravotnické záchranné služby nelze. Musíme se řídit platnou legislativou, která jasně určuje, kdo a za jakých podmínek smí vykonávat tyto zdravotnické profese. Naše činnost spočívá v samostatné a velmi specifické práci našich posádek. Proto není možné, aby sanitku řídil laik nebo aby místo záchranáře na místě události zasahoval dobrovolník. Toto je právě rozdíl mezi záchrankou a nemocnicí. Přesto děkujeme všem laikům, kteří nám svoji pomoc nabídli, ale museli jsme je z těchto důvodů odmítnout. Samozřejmě, stejně jako jiným zdravotnickým zařízením i nám chybí záchranáři. Všem našim záchranářkám, záchranářům, lékařkám i lékařům patří za jejich dosavadní pracovní úsilí a obětavost velké díky.
Mezi prvními se mají očkovat i záchranáři, kolik jich vakcínu již dostalo a kolik dalších na ni čeká?
Od začátku ledna probíhá očkování záchranářů. V současné době máme očkovány zhruba dvě třetiny z nich. V následujícím týdnu, pokud bude vše tak, jak má být, budou očkováni další zdravotníci, kteří měli o toto očkování zájem.
Co si vy osobně v současné situaci nejvíce přejete?
Aby bylo zase vše v pořádku. Život bez pandemie, bez omezení, bez strachu.
Víte, když jedete pro pacienta, že nebude mít šanci přežít?
Vždy děláme všechno pro to, abychom pacienty zachránili. Jsou však stavy, kdy i přes veškeré naše úsilí bohužel zemřou. Jedná se zejména o velmi vážná, těžká a devastující poranění. Mnohdy jsou však tato velmi vážná zranění a úmrtí zbytečná. Důvodem je často nepřizpůsobení rychlosti jízdy nebo nepozornost.
Stále platí, že si lidé volají sanitku k banálním příhodám? Že třeba někdo sanitku zneužívá? Můžete to po příjezdu nějak dát najevo?
Někteří pacienti své počínající zdravotní potíže se svými praktickými lékaři nekonzultují nebo jejich návštěvu ze strachu z případné nákazy odkládají. K nám volají o pomoc, až když je jejich stav opravdu vážný. Nebo naopak, své potíže popisují při volání na tísňovou linku 155 natolik dramaticky a závažně, že záchranáři musí přijet. Je nutné si uvědomit, že zejména v této době můžeme chybět tam, kde se jedná o bezprostřední ohrožení života a o přežití rozhodují mnohdy minuty. V případě, že situace a zdravotní potíže, pro které jsme byli voláni, mohly být zjištěním stavu při příjezdu vyřešeny jinak, tak to řeknu. Zavolat nebo navštívit praktického lékaře, koupit si léky v lékárně. Často pacienti chtějí například jen injekci a nikoliv odvézt do nemocnice. To však v některých případech, bez následného vyšetření a využití zobrazovacích metod v nemocnici, nelze. Věřím, že cestou k možné nápravě je osvěta veřejnosti o činnosti zdravotnické záchranné služby a edukace o poskytování první pomoci.
