Socha akademického sochaře Karla Kronycha, pro niž se v minulosti vžil lidový název Nesmysl, vznikla v roce 1973 jako součást architektonicky originálního obchodního domu Labe, který navrhla významná architektka Růžena Žertová. Stejně jako plastika představuje netradiční fasáda obchodního domu zvlněné Labe.
„Plastika je ve vlastnictví města, její osud řeší magistrát od roku 2022. Vzhledem k plánovaným rekonstrukcím stropu podzemních prostor OD Labe (který je v soukromých rukou – pozn. red.) bude nutné přesunout dílo, které má základy právě při okraji konstrukce stropu. Objekt by na místě mohl zůstat, ale vlivem jeho umístění by si žádal velkou opatrnost při stavbě. Proto jsme do podmínek pro stavební povolení (pro rekonstrukci – pozn. red.) uvedli, že plastika bude odvezena před započetím prací, aby nedošlo k jejímu případně nevratnému poškození,“ uvádí mluvčí ústecké radnice Romana Macová.
Přemístění plastiky a následné restaurování chátrajícího objektu podpořilo ústecké muzeum. Zdá se však, že místo restaurování dojde k jeho velké proměně. „Odbor dopravy a majetku nechal už v roce 2020 zpracovat projektovou dokumentaci na opravu plastiky a komunikace u OD Labe. Plastika by měla být funkčně přestavěna na fontánu vzhledem k tomu, že stávající železobetonová konstrukce je natolik degradovaná, že sanace a reprofilace není možná,“ podotýká Macová s tím, že náklady na obnovu jsou odhadnuty na necelých 600 tisíc korun bez DPH.
Případný návrat na původní místo je podle Macové spíš nepravděpodobný. Město vychází ze stanoviska ředitele muzea Václava Houfka. „Podle jeho vyjádření by měl být originál plastiky přemístěn do depozitáře, kde bude zakonzervován, a teprve v situaci, kdy bude zřejmé jeho možné nové využití, zajistit jeho restaurování. Jeho návrat na původní místo ředitel nedoporučuje především z architektonického a estetického hlediska,“ popisuje Macová.
Odborníci: Chce to spíš péči než odsun
Důvodem je to, že dílo se minulosti nacházelo uprostřed větší veřejné plochy pro pěší. „Původní umístění bylo fakticky zlikvidováno při rozšíření komunikace Malá Hradební a při souvisejícím vybudování sloupů trolejového vedení. Plastika se tak fakticky dostala na okraj frekventované dopravní komunikace. Původní povrch plastiky byl zpracován tak, aby výtvarně přímo navazoval na původní keramické obklady přízemí budovy OD Labe, ale ty byly při poslední rekonstrukci budovy také odstraněny. Zároveň současná těsná blízkost sloupů trolejového vedení zcela narušuje původní vizuální hodnotu plastiky pro veřejný prostor,“ cituje Macová slova ředitele muzea Houfka.
„Proto bych ani nenavrhoval návrat původní plastiky do tohoto místa, ale hledal bych jiný vhodný prostor,“ pokračuje v citaci Houfka Macová a doplňuje, že nové umístění zatím není jasné.
Úvahy od odstranění plastiky se neobjevují poprvé. Hovořilo se o tom už v roce 2010 a i tehdy vyvolal záměr mezi částí odborníků a také veřejnosti negativní ohlas. Za setrvání díla na původním místě se zasazují odborníci i dnes. Na ministerstvo kultury už kvůli tomu dorazila žádost o prohlášení plastiky za kulturní památku.
„Iniciativa vzešla z komunikace mezi historiky a památkáři z filozofické fakulty UJEP, místního pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) a kanceláří architekta města (KAM) Ústí nad Labem. Tendence města plastiku odstranit byla všeobecně známá, s tím souvisel i fakt, že po přesunutí do depozitáře by se na své místo nevrátila stoprocentně. Mezi odborníky z dříve zmíněných institucí panovala shoda, že plastika je městotvorný a důležitý site specific prvek, který si zaslouží spíš odpovídající péči než odsun,“ vysvětluje mluvčí ústecké pobočky NPÚ Věra Brožová.
Opravu odložte a vypište soutěž, vyzývají lidé Most kvůli obřímu kulturáku |
Památkáři proti přesunu argumentují tím, že se jedná o výtvarně unikátní dílo na unikátním místě vizuálně komunikující s OD Labe.
„Nikde jinde než zde by nemohlo mít smysl. Měkké oblé tvary plastiky ostře kontrastují s ‚ozubenou‘ fasádou obchodního domu. Plastika je dílem sochaře Karla Kronycha, který je spoluautorem výzdoby slavného pavilonu EXPO 58 v Bruselu, to je pro odbornou veřejnost veliká věc a už i tento fakt by mohl na památkovou ochranu stačit. V neposlední řadě má plastika pro Ústečany svůj těžko popsatelný, ovšem velký vnitřní význam. Laicky řečeno, pokud by zmizela, svět by byl pro některé lidi o něco ošklivější. Je smutné, že město se ke svým ikonám, kterou plastika bezesporu je, chová macešsky,“ poznamenává Brožová.
Pokud by ministerstvo kultury spustilo proces prohlášení plastiky za kulturní památku, musí být podle Brožové s prvkem nakládáno, jako by to už památka byla. „Bez ohledu na výsledek řízení. Toto je ochranný mechanismus, aby se v průběhu procesu prohlašování věc, kterou chceme chránit, nezničila. V tom případě by přesun, opravy a odstranění podléhaly dohledu památkové péče, která by jednala podle svých metodik. Prakticky by se tím odstranění nebo transferu s největší pravděpodobností zabránilo,“ míní Brožová.
Resort kultury podnět k prohlášení plastiky za kulturní památku zaevidoval, další kroky zatím neučinil. „Délku řízení nelze předem odhadovat,“ přiblížila Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury.
Dílo má přes 40 tun
Město zatím informace o snaze o prohlášení za kulturní památku nemá. „Muzeum města vyhlásilo soutěž na přemístění plastiky do depozitáře. Demontáž a transport zadává muzeum, zde předpokládáme citlivé zacházení a odborný dohled,“ přibližuje mluvčí Macová.
K přesunu by mělo dojít zhruba ve druhé polovině ledna. Teď se řeší trasa přesunu s dopravním inspektorátem. Nepůjde o jednoduchou operaci, protože plastika váží zhruba 45 tun.
„Ještě budeme také konzultovat s dopravním podnikem, jestli na chvíli nevypnout elektrický proud v dotčeném úseku a nahradit trolejbusy autobusovou dopravou,“ nastiňuje ředitel muzea Václav Houfek.
Z budovy krajského úřadu zmizel obří symbol komunismu, museli ho rozbít |
V depozitáři muzea je deponována řada dalších děl z veřejného prostoru. Jde například o monumentální plastiku z průčelí budovy magistrátu od Olbrama Zoubka. „Ta je u nás složená už 25 let. Jde o jedno z nejvýznamnějších monumentálních děl českého informelu ze 60. let minulého století a já předpokládám, že dřív nebo později se najde příležitost, jak se vrátí. A když ne na budovu magistrátu, tak na nějaké jiné vhodné místo,“ podotýká Houfek.
Prostor kolem OD Labe plánuje vedení města proměnit. „Návrhy se zabývá Kancelář architekta města. Záměr počítá s bezbariérovou úpravou ulice, týkala by se vydláždění chodníku před obchodním domem či geometrie samotného objektu. Konečná podoba není v tuto chvíli schválena,“ vysvětluje Macová.
