„Záměr schválila zhruba před dvěma lety rada města. Není mi jasné, jak bude projekt financován, ale elektrárna má být malá a jakýkoliv zásah do přírody ohlídá odbor životního prostředí, Povodí Ohře a další subjekty,“ řekl starosta Dubí Petr Pípal.
„Uvidíme, jestli se elektrárna vůbec postaví a jak bude fungovat, protože v letních měsících v tom potoce neteče skoro žádná voda,“ dodal.
Vodní dílo chce stavět pražská firma MVE Dubí. Ta vznikla v srpnu 2015, a to se základním vkladem tisíc korun. Jejím jednatelem je podnikatel Karel Veith. K záměru se zatím příliš vyjadřovat nechce.
„Nezlobte se, ale nyní nechceme sdělovat bližší informace. Více prozradíme, až se bude blížit dokončení,“ sdělil Veith s tím, že letní nedostatek vody není velký handicap. „Elektrárna nepoběží celý rok, takže není potřeba, aby tam voda tekla 365 dní v roce,“ poznamenal.
Zatím není ani jasné, jak vlastník naloží s vyrobenou energií. „Je tady možnost, že bychom ji odebírali přímo nebo ji dodávali do sítě, vše je ve fázi přípravy,“ sdělil Veith, který už loni zažádal na krajském úřadě o udělení výjimky podle vodního zákona pro malou vodní elektrárnu.
Příliš dlouhý náhon, varují odborníci
Do řízení ale vstoupil spolek Ústecké šrouby, který se zabývá ochranou přírody a krajiny. S malými vodními elektrárnami v regionu má prý dlouholeté negativní zkušenosti.
„Malá vodní elektrárna (MVE) Žižkova zničila biotop zvláště chráněného bobra a vydry, MVE Stadice nemá rybí přechod, takže tvoří nepřekonatelnou migrační bariéru a MVE Bžany nemá dodnes schválený manipulační řád. Tudíž jsme se řízení účastnili primárně kvůli tomu, aby byly negativní vlivy eliminovány již v procesu plánování stavby,“ vysvětlil člen rady spolku Lukáš Blažej.
Z elektrárny nejsou nadšení ani vodohospodáři. „Vzhledem k délce derivace (náhonu), která je 1 380 metrů, jsme dospěli k závěru, že by stavba mohla mít negativní vliv na vodní útvar,“ upozornil David Polách, vedoucí oddělení hydrotechniky Povodí Ohře, pod jehož správu Bystřice spadá.
„Stanovisko si od nás vyžádal odbor životního prostředí krajského úřadu, který později dospěl k názoru, že záměr negativní vliv na vodní útvar mít nebude. Z pohledu plánování v oblasti vod je tak záměr možný,“ doplnil.
Plánovaná elektrárna se nelíbí ani severočeským rybářům. „Derivace je příliš dlouhá. Většina toku bude stavbou znehodnocená, z velké části potoka by byla odvedena voda,“ podotkl Václav Jelínek, hospodář severočeského rybářského svazu.
Do potoka se vrátily pstruhovité ryby
Předseda teplického rybářského svazu Pavel Rajčan zároveň upozornil na to, že se do potoka vrátily pstruhovité ryby. „Pravděpodobně zde migrují proti proudu potoka. Projekt elektrárny by tedy měl řešit rybí přechod. To by si ale měl pohlídat odbor životního prostředí teplického magistrátu,“ podotkl Rajčan.
Stavební úřad v Dubí bude o vydání územního rozhodnutí pro stavbu elektrárny jednat v příštích týdnech. Podle vedoucího odboru Jiřího Veselého není jisté, zda investor uspěje.
„Obecně musí splnit řadu podmínek, v případě vodní elektrárny jsou těmi nejdůležitějšími souhlas správce toku, tedy Povodí Ohře, a souhlas odboru životního prostředí. Úkolem stavebního úřadu je dát do souladu stanoviska všech dotčených úřadů. Pokud by bylo jen jedno z nich nesouhlasné, tak nemůžeme rozhodnutí vydat,“ zdůraznil Veselý.
Vodní dílo kritizuje především na sociálních sítích i veřejnost. „Přijde mi to celé jako na nějaký výhodný dotační projekt,“ napsal na Facebooku třeba uživatel Harald Wunder.
„Rezervoár tam už postavili v podobě záchytné nádrže u splavu. A tak se bude v energetické špičce vesele vyrábět, a když bude málo vody, bude se přes noc napouštět. A pstruzi, co se v potoce objevili po šedesáti letech, ať si trhnou ploutví,“ zlobil se Luboš Kudělka.
