„Prvním důvodem je koronavirová krize, jejímž důsledkem bude mnohamilionový propad příjmů v rozpočtech měst a obcí,“ uvedla mluvčí litoměřické radnice Eva Břeňová.
„Druhým důvodem je výrazně narušená statika armádou řadu let neudržovaného objektu a další stavební komplikace, jež se objevily již na počátku prací. V konečném důsledku by ohrozily časový harmonogram projektu a výrazně zvýšily jeho finanční náročnost,“ dodala Břeňová.
Výsledkem ojedinělého projektu zhruba za 150 milionů korun měla být první veřejná, energeticky aktivní budova v České republice.
V plánu byla instalace fotovoltaické elektrárny na střeše i na plášti budovy, renovace objektu v pasivním energetickém standardu, využití dešťové vody či napojení na akumulační systém a systém elektromobility.
„Mrzí nás, že se vzhledem k neočekávaným okolnostem nedá tento v České republice pilotní projekt první aktivní budovy realizovat. Za této situace považujeme jeho zastavení za nejrozumnější řešení,“ sdělil litoměřický starosta Ladislav Chlupáč (ODS).
Podotkl, že s ohledem na očekávanou ekonomickou krizi by byl pro město Litoměřice příliš velkým rizikem úvěr ve výši 100 milionů korun na stavbu tzv. startovacích bytů.
Radnice pro byty hledá soukromého investora
Do projektu finančně podpořeného 50 miliony korun z fondu Státním fondem životního prostředí však již Litoměřice vložily zhruba 10 milionů a k tomu uhradily náklady na pořízení projektu.
„Radní proto hledají cesty, jak tuto částku co nejvíce ponížit. Zároveň s tím vyvstala otázka, jak naložit s bývalým vojenským objektem. Radní proto zvažují vydat se cestou prodeje, a to formou veřejné licitace za cenu stanovenou znaleckým posudkem,“ přiblížila Břeňová.
„Vedení města věří, že se najde investor, který zde nové byty, byť jiného charakteru, postaví. Ostatně územní plán nic jiného ani neumožňuje,“ doplnila Břeňová.
Podle ní nejsou Litoměřice jediné, kdo se dostává při realizaci finančně náročných akcí do problémů.
„Podle informací zveřejněných Svazem měst a obcí musely obce už nyní zrušit necelých deset tisíc projektů v předpokládané hodnotě 8,4 miliardy korun a dalších 23 tisíc v předpokládané hodnotě 28 miliard odložit,“ zmínila Břeňová.
