Na Cínovci je lithium obsaženo v cinvalditu. Podle průzkumů bude potřeba během 21 let vytěžit 656 milionů tun rudy, z ní lze získat až 6,99 milionu tun karbonátu lithia.
Lithium v Krušných horách
|
„Zatím jsme do průzkumu investovali 12 milionů australských dolarů (206 milionů korun). V dalších letech to bude mnohem více. Náklady na výstavbu dolu a zpracovatelské jednotky jsou 360 milionů eur (9,3 miliardy korun),“ řekl Keith Coughlan, generální ředitel australské firmy, která na Cínovci plánuje těžit jednadvacet let.
Přestože firma dostala povolení k průzkumu od ministerstva životního prostředí a tím prakticky přednostní právo na těžbu, v Česku stále hlasitěji zní, že těžit by měl stát, aby Česko nepřišlo o „národní bohatství“.
V úterý to při návštěvě Ústeckého kraje zmínil i prezident Miloš Zeman, když řekl, že v případě těžby lithia by se měl angažovat státní podnik, u kterého by byla záruka, že prostředky zůstanou v České republice (psali jsme zde).
„My jsme projekt našli v rané fázi, pracujeme na něm 3,5 roku a doufáme, že budeme respektováni. Chápu, že jsou zde politické tlaky, aby tyto zdroje zůstaly státu, ale s ním od začátku spolupracujeme. I nadále chceme postupovat tak, aby z toho měla prospěch česká strana a lidé v Česku,“ sdělil k tomu Coughlan. Poznamenal, že při těžbě má vzniknout tisíc pracovních míst a další stovky při následné výrobě baterií nebo aut.
„Cílem je, aby celý zpracovatelský řetězec probíhal v Česku, aby se zde jen netěžilo, ale prospěch měla česká strana, lidé v Česku a zdejší region. I na samotném projektu s námi spolupracuje sedm českých firem,“ uvedl ředitel korporace.
V tuto chvíli začínají práce na definitivní studii proveditelnosti, která má být hotová na konci roku 2018. „Poté budeme šest měsíců získávat různá povolení, pak finance od bank. Dva roky bude trvat stavba provozu a první produkci lithia čekáme na konci roku 2021 nebo na začátku roku 2022,“ nastínil Coughlan. Odmítl ale odhadnout, jaký zisk bude australská společnost z těžby mít.
Těžba i zpracování pod zemí
Velkou otázkou ovšem stále je, jak z cinvalditu lithium získat v provozních podmínkách. „Zařízení na výrobu karbonátu lithia znamená několik kroků. Už jsme dělali několik testů, abychom zjistili, zda je to dostatečně ekonomické,“ sdělil generální ředitel.
„My nikdy nebudeme získávat lithium, které na vzduchu hoří. Proto se zpracovává do sloučeniny karbonátu lithia, jinak by s ním nikdo nemohl pracovat,“ vysvětlil Richard Pavlík, jednatel společnosti Geomet, která s Australany spolupracuje.
Těžba i zpracování rudy budou probíhat pod zemí. Firma hodlá otevřít historické důlní dílo a část využít. A než se dostane k cinvalditu, bude na Cínovci ještě těžit cín (v podobě kasiteritu) a wolfram.
„Pod zemí poté budeme těžit, drtit i mýt cinvaldit, abychom minimalizovali dopad na životní prostředí a obyvatele v této lokalitě. Tento koncentrát se poté bude přepravovat do chemického zařízení. Vybíráme ze čtyř chemických závodů v kraji,“ přiblížil Coughlan, který je podle svých slov překvapen, v jaké historické hornické krajině se na Cínovci ocitl.
