Je libo noc ve vagonu? Manželé opravují nádraží a nabízejí stylové ubytování

Manželé Barbora a Štěpán Macháčkovi už osm let opravují vlakové nádraží v krušnohorské obci Kovářská. Budovu z 19. století se jim podařilo zachránit před demolicí, když ji odkoupili od Správy železnic jako ruinu. Prostředky získávají i díky nabídce netradičního ubytování ve vagonech, o které je velký zájem.

Zprávy z dráhy

Sledovat další díly na iDNES.tv

Macháčkovi sem přijíždějí každý rok na několik týdnů z egyptské Káhiry, kde pracovně působí. Štěpán tam pracuje jako rozhlasový reportér. „Na nádraží trávíme celou naši dovolenou a za tu dobu se toho snažíme stihnout udělat co nejvíc,“ říkají manželé.

Kamenný objekt v obci na Chomutovsku se snaží zrekonstruovat vlastními silami. Když začínali, byla to polorozpadlá stavba bez střechy, s propadlými stropy a místnosti byly plné odpadků. Dnes má budova novou střechu, okna a opravené nástupiště. Spoustu práce je ještě potřeba udělat. Manželé však nikam nespěchají.

„Nedali jsme si dopředu termín, dokdy to chceme mít hotové. Dáváme to dohromady postupně, podle našich finančních možností. Nádražní budova tu byla 150 let a pro nás je nejdůležitější, že jsme ji zachránili před demolicí a bude tu dál,“ říká Štěpán Macháček.

Jejich společný projekt je neomrzel, byť jim bere spoustu volného času a paradoxně i to, co mají rádi – Krušné hory. „Vzal nám hodně volného času, který jsme trávili na výletech po Krušných horách, jež máme rádi. Teď se nedostaneme z perimetru železniční stanice. Na druhou stranu nám to dalo spoustu nových přátel, kteří nám sem jezdí pomáhat. Podporují nás i místní, za což jsme velmi rádi,“ líčí Macháčkovi.

Jednou, až pracovně opustí Egypt, zde plánují bydlet. Uzpůsobují tomu prostory v prvním patře hlavní nádražní budovy. V přízemí by chtěli mít komunitní prostor, který bude otevřený pro veřejnost, případně malou galerii.

Nedávno navíc přikoupili nedaleký chátrající strážní domek a předělali také staré služební vagony na stylové ubytování. Místo tak už není tím zapadlým a zpustlým koutem v horách. „Každý rok nás to tu baví víc a víc,“ shodují se.

Na strážním domku chtějí nejdříve opravit střechu, dát nová okna, aby ho mohli začít vytápět. Zkáza nehrozí ani vodárně, která stojí naproti nádražní budově, kterou vlastní jejich kamarád a také ji plánuje opravit.

Vagony mířily do šrotu

Co se týče obnovených služebních vagonů, jde o takzvané hytláky, které stojí na jedné nevyužívané koleji. Původně měly skončit ve šrotu, nyní se ve dvou z nich dá bydlet.

Ukrývají stylově zařízené apartmány s vestavěnou koupelnou, zařízenou kuchyní, koutem ke spaní a odpočinku a kamny na dřevo. Ty zaručují v zimním počasí příjemné teplo. Romantický nádech vagonům propůjčují dvě velká okna, která jdou odsunout do strany a celý vnitřní prostor tak otevřít.

Jeden vagon patří Barboře a Štěpánovi, druhý jejich kamarádovi. Prostředky z pronájmu investují do záchrany nádraží. Zájem o krátkodobé ubytování je velký, loni měli obsazenou celou zimu a i pohled na rezervační formulář na webových stránkách napovídá, že si bydlení ve vagonech na horách nachází hodně zájemců.

Ubytování vyhledávají často takzvaní šotouši. „Je to obrovská armáda lidí, nadšenci do železnice. Mnozí nám říkají, že je tohle místo pro ně atraktivní i proto, že tím mohou pomoci zachránit nádraží,“ poznamenává Štěpán Macháček.

A stejně jako nádraží prochází pomalou proměnou, mění se i Krušné hory. Manželé sledují, že se dostávající do stále většího povědomí turistů, s čímž souvisí i zvyšující se zájem investorů, kteří chtějí v regionu vložit prostředky do nemovitostí buď k vlastnímu bydlení, nebo jako obchodní příležitost.