Hrad Perštejn býval ve své době jedním z největších hradů v severozápadních Čechách. Dnes po něm zbývá jen několik rozpadajících se zdí a pozůstatek válcové věže mezi stromy. I ty však svou výškou dávají tušit, že šlo před několika stoletími vskutku o majestátní stavbu.
 |
Jak v dřívějších dobách hrad vypadal, představuje severočeský archeolog a kastelolog Milan Sýkora se svými kolegy, kteří po dvouletém bádání v rámci zpracování stavebně historické analýzy vytvořili digitální modely hradu kolem roku 1350 a 1451. Na nich si zájemci mohou porovnat, jak se v průběhu let hrad proměnil a do jaké míry se zlepšily jeho obranné prvky.
Závěry bádání Sýkora shrnuje také ve dvoudílném dokumentu v rámci projektu Historie v terénu.
„Hrad jsme geodeticky zaměřili a pracovali jsme také s dřívějšími digitálními modely okolního terénu. Prošli jsme také písemné prameny a díky tomu jsme byli schopni popsat stavební vývoj hradu a vytvořit jeho rekonstrukci ve dvou stavebních fázích,“ popsal Sýkora.
Nejzajímavějším zjištěním byla podle něj velikost hradu. „Jeho rozloha v 15. století byla obrovská, s velkým počtem obytných prostor. Šlo o jeden z největších hradů v severozápadních Čechách,“ nastínil.
Žižka byl geniální, předběhl svou dobu. Dokazuje to i stavba jeho hradu Kalich |
Dosud se odborníci neshodli, kdo a kdy hrad založil. Podle jedné verze to byl ve 13. století Boreš z Rýzmburka. Druhá hovoří o 14. století a o pánech ze Šumburka, kteří vystavěli také nedaleký Hasištejn. O ní je přesvědčen i Sýkora.
„Hrad je mladší, než se v některých pramenech objevuje. Archeologicky jsme zjistili, na základě nálezů, které jsou v muzeích, že skutečně z hradu nepocházejí žádné starší nálezy než z první poloviny 14. století. A to se shoduje i s písemnými prameny a s prvním písemným záznamem z roku 1344,“ upozornil Sýkora.
Byť byl Boreš z Rýzmburka jedním z nejdůležitějších šlechticů v zemi (za českého krále Václava I. nejvyšší maršálek a nejvyšší komorník), nemohl to podle Sýkory s ohledem na množství toho, co měl postavit, zvládnout. „Přičítána je mu totiž výstavba dvaceti hradů,“ uvedl Sýkora.
V průběhu let byl hrad přestavován, došlo k rozšíření obytných prostor i vylepšení opevnění. Své největší podoby dosáhl v polovině 15. století. V roce 1451 byl obléhán a dobyt. Následně byl částečně pobořen.
„Dodneška jsou tam patrné stopy po demoliční činnosti. Zničeny byly především partie, které sloužily k obraně. Zajímavé je, že v druhé polovině 15. století byl hrad ještě obýván. Život v polozbořeném hradu musel být velmi náročný,“ upozornil Milan Sýkora.
Sestavujeme téměř skutečný obraz původní podoby hradu, říká archeolog |
Nové a detailní zaměření hradu podle něj dává prostor i k nové interpretaci jeho stavební podoby. Dosud se předpokládalo, že šlo o hrad plášťového typu, což znamená s obvodovou hradbou, za kterou byly skryty další stavby, a podle pravidla by nad ní neměly vyčnívat ani střechy.
„Nově podle analýzy zdí a hradní dispozice se ukázalo, že to bylo jinak,“ přiblížil Sýkora. Podle jeho zjištění tady chybí právě mohutná obvodová hradba s parkánem, po které by se obránci mohli pohybovat.
O dávné slávě Perštejna, historii a jeho stavební proměně vypráví nynější výstava v kadaňském muzeu. „Představuje výsledky nejnovějšího zaměření hradu a 3D model rekonstrukce hradu, jak vypadal v polovině 15. století,“ uvedl mluvčí kadaňského muzea Petr Liebscher s tím, že výstava potrvá do konce září.
Návštěvníci v útrobách kadaňské bašty uvidí dřívější archeologické nálezy včetně různých předmětů připomínajících dobývaní hradu. A dobývání zobrazuje i model, na kterém je vidět rozložení vojsk obléhajících hrad.
Podobně, jako jsou vytvořeny 3D modely Perštejnu, zpracovali už archeologové i většinu hradů v Českém středohoří. Jejich práce jsou k vidění na internetovém portálu YouTube.
22. listopadu 2019 |
