„Popravdě, teď nevím, co s ním dál. Zkoušel jsem oslovit nějaké restaurátory, ale chtějí za to šílené peníze. Obnova glóbu by vyšla na tři miliony korun,“ sdělil MF DNES majitel budovy, podnikatel a roudnický zastupitel Pavel Elias (ANO). Tolik peněz se mu investovat nechce.
 |
„Je to drahé, navíc problematické s jeřáby a technikou. Fakt teď nevím. Oprava budovy stála hodně peněz, dělala se tam fasáda, střecha, rozvody, prostě všechno. Barák je teď krásný a myslím si, že pro Ústí je to určité zkvalitnění vzhledu u nádraží, ale jsem z toho finančně docela vyřízený,“ podotkl majitel budovy, jež v Ústí vyrostla v roce 1906 jako pobočka vídeňského bankovního spolku Wiener Bank-Verein.
Ve hře jsou podle Eliase fakticky už jen dvě varianty, kde by glóbus mohl skončit – buď zpátky na střeše objektu, nebo v ústeckém muzeu. „Se zástupci muzea jsem v kontaktu. Dohodli jsme se, že když bych ho nevracel zpátky, vezmou si ho. Daroval bych jim ho,“ podotkl Elias. „Ale asi by si ho museli nechat opravit, je dost poničený,“ poznamenal.
Že ústecké muzeum s Pavlem Eliasem skutečně jedná, potvrdil historik Martin Krsek. „Náš primární zájem je, aby se glóbus vrátil na budovu. Ale pokud pan Elias usoudí, že je to nad jeho síly, rádi bychom tento artefakt převzali, protože je to jeden ze symbolů města. Byla by velká škoda, kdyby takhle velká věc zanikla,“ zmínil Krsek.
Muzeum: Opravy nemusí být hned
Glóbus by prý muzeum mohlo prozatím umístit například do nového depozitáře na Klíši a s jeho opravami počkat.
„Zatím jsme neměli možnost ho detailně prohlédnout, neznáme jeho stav. Nevíme, jaké je potřeba udělat opravy, aby mohl být vystaven. Případné opravy ale nemusíme provést hned, můžeme glóbus zatím uskladnit, a teprve když přijde zajímavá příležitost, kde ho vystavit, tak bychom řešili, kolik peněz budeme do oprav v rámci rozpočtů investovat,“ nastínil Krsek s tím, že by se ale muselo jednat o dar muzeu.
Tak podle Krska vedlo muzeum i předchozí jednání. „Zápůjčka je složitá, pak do toho nemůžeme vkládat finance na opravy, když to není náš majetek,“ vysvětlil historik s tím, že pokud by došlo na nejhorší scénář a glóbus se na střechu budovy u nádraží nevrátil, je muzeum připraveno uchovat ho pro příští generace.
