Budova patří roudnickému radnímu a podnikateli Pavlu Eliasovi (ANO). Ten v minulosti stál u vzniku masokombinátu Procházka, který později prodal Agrofertu. Dům u nádraží nyní už několik měsíců rekonstruuje.
„Byla tam dvě nevyužitá patra. Dům potřeboval opravit trámy, střechu, fasádu a podobně. Až se to dokončí, bude to hezké,“ řekl.
 |
Na dotaz, zda se glóbus vrátí na své místo, ale nedokázal odpovědět. „Sám to zatím nevím. Součástí rekonstrukce je nějaký postup a hrozil tam havarijní stav, proto jsme zeměkouli sundali, aby nikoho nezabila. Teď budeme řešit, co s ní dál. Je to ale obrovsky těžká věc,“ podotkl.
Už ho kontaktovali ústečtí muzejníci. Společně se dohodli, že byť jde o Eliasův soukromý majetek, zapojí muzeum do řešení dalšího osudu unikátního domovního znamení.
Právě pracovníci muzea při sundavání zeměkoule na místě pořídili sérii fotografií. „Dostali jsme tip, že ji zrovna sundavají. Využili jsme příležitosti a zdokumentovali to pro budoucí generace,“ uvedl historik ústeckého muzea Martin Krsek.
Budova, jejíž střecha s glóbem poutala zraky snad všech, kteří přijeli vlakem do Ústí, vyrostla roku 1906 jako pobočka vídeňského bankovního spolku Wiener Bank-Verein.
„Je to opravdu reprezentativní budova v secesním stylu, bohužel už roky marně pátráme po jejím autorovi. Rozhodně to ale musí být nějaká významnější persona, je to architektura na vysoké úrovni,“ míní Krsek.
Podle něj dům dokazuje, že bylo Ústí jedním z ekonomicky nejdůležitějších měst monarchie. „Koncentrace bankovních domů tu byla vysoká a už jen reprezentativní pojetí celého objektu značí, že banka, která byla jednou z nejvýznamnějších v Rakousku-Uhersku, na to kladla velký důraz,“ dodal.
