Petr Krištuf ze Západočeské univerzity v Plzni u hrobu.

Petr Krištuf ze Západočeské univerzity v Plzni u hrobu. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Archeologové objevili hrob dítěte v mohyle u Řípu, upozornilo na ni obilí

  • 98
Mimořádný objev se podařil archeologům u Dušníků na Litoměřicku. Ve středu tam objevili v prozkoumávané pohřební a rituální mohyle hrob dítěte.

Už sama mohyla měřící na délku 86 a na šířku 16 a 26 metrů je unikátem, patří k nejstarším u nás. Dítě bylo nedaleko Řípu pohřbeno zhruba v roce 3800 před Kristem a dalších zhruba 200 let se mohyla nad hrobem používala k rituálům.

Archeologický výzkum dlouhé mohyly z období staršího eneolitu (pozdní doba kamenná). Pod 1,2 metru silným mohylovým náspem byla odkryta dřevem obložená hrobka s kostrovým pohřbem dítěte ve skrčené poloze na pravém boku.

Objev se podařil díky letecké archeologii, kdy odborníci porovnávali záběry krajiny mezi Dušníky, Přestavlky a roudnickým letištěm.

Na mohylu upozornilo jinak rostoucí rostlinstvo a barva půdy. Pak přišel na řadu geomagnetický průzkum, kdy odlišná struktura půdy ukázala na možný hrob.

„Čekali jsme hrob někoho z vyšší vrstvy, spíše hrob bojovníka. Pohřební komora s dítětem nás překvapila,“ uvedl pro MF DNES Jan Turek z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy.

Pokud jde o dobu před šesti tisíci lety, takzvaný eneolit, můžeme už hovořit o vytváření společenských elit. Objevují se první výsadní držení půdy či stád. A právě z rodiny, která nějaké výsadní právo stejně jako společenskou moc měla, dítě s největší pravděpodobností pocházelo.

„Dítě bylo pohřbeno v pohřební komoře, která byla zhruba dva metry dlouhá, usuzujeme to i z nálezu ukotvení trámu. Je na pravém boku, skrčené a s hlavou orientovanou k západu,“ vysvětluje Jan Turek.

Kostru budou ještě zkoumat antropologové, ale vědci na místě věk dítěte přibližně určili - bylo mu kolem deseti let.

Lze čekat další mrtvé

Hrob je v ose mohyly, která byla v době, kdy pohřeb proběhl, zhruba 1,2 metru vysoká. Lze usuzovat, že by na archeology v lokalitě čekali i další mrtví.

„S nálezy ale chceme ‚hospodařit‘. Je zřejmé, že za několik desítek let budou mít naši následovníci ještě dokonalejší technologie, proto místo nechceme prozkoumat celé hned,“ uvádí vědec.

Dítě bylo pohřbeno před 5 800 lety, ovšem zhruba dalších 200 let mohyla sloužila dál pro náboženské obřady. Na místě tedy byla podle všeho svatyně. Svědčí o tom pozůstatky potravin, které k východní části objektu naši předkové nosili. Po skončení užívání byla mohyla uzavřena příkopem.

O středečním nálezu informovala jako první Česká televize. Další z výzkumníků, Michal Hajcman z České zemědělské univerzity, pro ČT sdělil, že lokalita je cenná ještě z jednoho důvodu. Vědci při prozkoumávání mohyly našli i pravěkou půdu.

„Je to černozem. To je velmi vzácné, protože černozemě jsou tady degradované. Na mohyle je ale máme zachované, protože byly překryté,“ vysvětlil Michal Hajcman z České zemědělské univerzity.

Kostra s dýkou

Archeologové na místě budou hledat i další pozůstatky osídlení, tedy vesnice anebo další mohyly. Jejich práce je součástí projektu, který se zabývá počátky mohylového pohřbívání v eneolitu (4500 a 3500 př. Kr.) ve střední a severozápadní Evropě.

Zajímají je právě pohřební monumenty pravěkých zemědělců. Systematický výzkum v téhle oblasti neprobíhá a kombinace leteckého mapování, tedy zkoumání půdy z výšky, a dalších přírodních věd je pro tento projekt mimořádně vhodná, stejně jako samotné Podřipsko.

Okolí Řípu bylo v minulosti hustě osídleno, krajina o tom pravidelně vydává nejrůznější svědectví. Loni tu například archeologové našli při výzkumu u plánované silnice jedenáct hrobů z doby bronzové (2200 – 800 let př. Kr.) a více 3 500 let starou kostru s kovovou dýkou. 

U Černouček na Roudnicku byl zase nalezen zhruba 2 500 let starý hrob příslušníka tehdejší elity s čtvercovým příkopem a honosnou opaskovou sponou.