Jiří Janovský se svým obhájcem u děčínského soudu. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Donutili emigrovat lékaře, tvrdila obžaloba. Soud bývalé esenbáky osvobodil

  • 15
Okresní soud v Děčíně osvobodil dva bývalé příslušníky Sboru národní bezpečnosti. Podle obžaloby za minulého režimu donutili v rámci akce Asanace k emigraci do Německa lékaře ze severních Čech.

Cílem akce Asanace bylo donutit odpůrce režimu, především signatáře a příznivce Charty 77, k odchodu z Československa. A to i za pomoci fyzického či psychického nátlaku a vydírání. Zemi nakonec v rámci akce opustily stovky lidí. Mezi nimi například písničkář Jaroslav Hutka nebo hudebník a člen kapely The Plastic People of the Universe Vratislav Brabenec.

Obžalobě původně čelili tři muži. Jeden z nich, Josef Homolka, v průběhu soudního procesu zemřel.

Podle spisu měl Jiří Janovský z pozice náčelníka Okresní správy SNB Děčín schválit Homolkovi, náčelníkovi oddělení StB Děčín, zařazení děčínského lékaře L. M. do celostátní akce Asanace.

Václav Pípal pak podle obžaloby z pozice staršího referenta oddělení StB Děčín Homolkovi pomáhal dosáhnout vystěhování lékaře spolu s jeho manželkou a pětiletým synem do západního Německa. Lékař tam s rodinou odešel v roce 1983.

Janovský i Pípal, dnes téměř osmdesátiletí muži, svou vinu i jakoukoliv účast na akci Asanace odmítli. Na jejich stranu se nakonec přiklonil i soud.

„Nebylo prokázáno, že by kterýkoliv z obžalovaných vyvíjel nátlak na poškozeného a jeho vystěhování. Důkazní situace byla komplikovaná tím, že zemřel jeden z obžalovaných, poškozený i jeho manželka,“ uvedl při odůvodnění rozsudku soudce Martin Trubač s tím, že výpovědi dalších zúčastněných svědků komplikoval jejich vysoký věk.

Soudce také poukázal na politickou situaci a „období strachu“, které vládlo v 80. letech minulého století v komunistickém Československu.

Za zneužití pravomoci úřední osoby mužům hrozilo až desetileté vězení.

Mírně se vůči obžalovaným vyjadřoval i státní zástupce, který případ zdědil po předchůdkyni.

„Posuzujeme skutek, který se měl udát před 40 lety. Nepovažuji za správné, že předchozí generace nebyla schopná se bezprostředně po revoluci 1989 vypořádat se zločiny komunismu. Nepovažuji tuto časovou prodlevu za správnou ani vůči obžalovaným, že musí ve vysokém věku stát před soudem,“ řekl žalobce Tomáš Čuda.

Během své závěrečné řeči poukázal i na to, že právě časová prodleva měla vliv i na zajištění důkazů celého případu. Zatím si nicméně ponechal lhůtu na rozmyšlenou, zda verdikt přijme.

,