Právě pěstování v uměle hlídaném klimatu, kdy jsou rostliny pod drobnohledem senzorů, které zaznamenávají jejich růst, obsah živin, vláhu, případné nemoci a další hodnoty a podle toho se upravuje závlaha či hnojení, by mohlo vyřešit faktor počasí.
Pěstovat chmel by se pak dal prakticky kdekoliv. Nyní se tak děje v mírném podnebí – v oblastech, jako je severočeské Žatecko a Lounsko – kde se nachází nejvíce chmelnic v Česku – německé Bavorsko nebo severozápad Spojených států.
Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda místní zemědělce uklidňuje, že by v souvislosti se španělským projektem nemělo docházet k likvidování venkovních chmelnic a zániku tradičního pěstování chmele.
„Nejsem takový vizionář, ale rozhodně to není otázka nejbližších pěti deseti let. Neumím si představit pět tisíc hektarů skleníků v České republice, aby byla pokryta produkce českého chmele,“ okomentoval zahraniční projekt s tím, že je spíše snaha o šlechtění takových chmelových odrůd, aby si dokázaly s vyššími teplotami poradit.
I to má však podle něj své limity. „České chmelařství má to specifikum, že u nás se pěstuje především jemný aromatický chmel. Veškeré šlechtění musí být na bázi, aby to jemné aroma zůstalo stoprocentně zachované,“ řekl Hejda.
Moderní technologie už ovšem pronikají i na severočeské chmelnice. Plzeňský Prazdroj společně s firmou Microsoft testuje na Žatecku a Lounsku novinku, která má chmelařům pomoci adaptovat se na klimatickou změnu. Na několika chmelnicích byly umístěny senzory, které sledují klimatické podmínky, stav půdy a růst chmelnice zvenčí, ale i chmelové „EKG“, jež pomocí průtoku živin hlídá zdraví rostlin. Sesbíraná data společně se satelitními snímky analyzuje umělá inteligence a posílá je do mobilní aplikace.
„Zajímá nás všechno nové, čím můžeme hospodaření posunout dál. Zařízení v chmelnici nijak nepřekáží,“ líčil loni Aleš Mašanský, pěstitel z Obory na Lounsku, na jehož chmelnici se novinka zkouší.
Loni to byla katastrofa...
Výše zmíněné rozmary počasí velmi negativně ovlivnily loňskou úrodu v Česku, produkce se propadla o polovinu. Celkově se sklidilo 4 452 tun chmele proti předloňským 8 306 tunám, kdy byla však úroda nadprůměrná. Meziroční pokles úrody v největší Žatecké oblasti činil dokonce více než 50 procent.
„Loni to byla totální katastrofa. Seběhly se dva faktory: sucho a horko. V červnu byly teploty přes třicet a pětatřicet stupňů a za dva dny to spadlo na úroveň patnácti stupňů. Rostliny měly nasazeno na květ, ale hlávky se už nevytvořily,“ popsal Hejda.
Odhad letošní sklizně zatím není podle Hejdy možný. „Nyní, kdy chmel teprve leze ze země, si odhadovat sklizeň nikdo nedovolí, těch faktorů je hodně. Doufáme, že bude úroda dobrá. Nikdy se neopakují dva stejné roky po sobě,“ nastínil Hejda.
