Před několika lety byl konojedský kostel ještě ruinou. V 1945 roce byl poškozený výbuchem v nedalekém lomu. Ve druhé polovině 20. století ho i s přilehlým klášterem využívala armáda a dostal se až do havarijního stavu.
A další odstřely v nedalekém kamenolomu mohly za jeho statické poškození. Od 80. let byl postupně vystěhovávaný a opakovaně vykradený. Nedávno Společnost pro obnovu památek Úštěcka dotáhla jeho obnovu.
Záchrana kostela začala před třemi lety. Tehdy Vladimír Přibyl koupil a začal opravovat vedlejší areál, to byl původně klášter, a poté zámek (psali jsme o tom zde).
Když Přibyl viděl, v jakém stavu je sousední kostel, požádal církev o jeho převod.
„Tehdy jsme se s panem Přibylem dohodli na dlouhodobějším nájmu s tím, že se pokusíme kostel zachránit,“ uvádí předseda Společnosti pro obnovu památek Tomáš Hlaváček.
Oprava chrámu celkově vyšla na 32 milionů korun a Norské fondy ji zaplatily z devadesáti procent.
„Devadesát procent venkovních omítek chybělo“
Můžete popsat, jak kostel tehdy vypadal?
Byl dlouhodobě neudržovaný. Některá okna byla zazděná a jiná zničená. Chyběly podstatné části vitráží a 90 procent venkovních omítek. Interiér kostela byl plný holubinců. Navíc byla těžce narušena statika. Jihozápadní roh kostela, který stojí na bažině, se časem sesedl tak, že se potrhalo celé průčelí a stropním klenbám hrozilo zřícení. Klenba nad chórem byla poškozena natolik, že ji nebylo možné zachránit. Musela se celá rozebrat a znovu přezdít.
Co dalšího bylo nutné opravit?
Museli jsme udělat kompletní novou fasádu včetně obnovení všech architektonických prvků. V celém kostele bylo nutné instalovat všechna nová okna a ve věži nová žaluziová okna. Dřevěný krov nad oratoří byl tak poškozený, že bylo nutné jej celý vyměnit. Také na lodi kostela jsme museli opravit krovy a střechu. Bylo nutné provést kompletní klempířské práce...
Čím jste začali v interiéru?
Napřed bylo potřeba předláždit loď kostela. Pak přišly na řadu truhlářské a restaurátorské práce. Krásné dubové lavice, které poškodil holubí trus, bylo nutné očistit a opravit. Totéž se týkalo malovaných dveří. Z bohatě intarzovaných dveří v přízemí, které byly složeny ze čtyř druhů dřeva, zbyla pouze torza. No a pak přišly na řadu vzácné mramorové oltáře a mramorová dlažba před hlavním oltářem.
Jak jste sháněli na opravu finance?
Velká výzva byla zkusit Norské fondy, protože je to projekt, který dává nejvíc peněz na památku najednou. Celková získaná dotace byla 1 000 050 eur. Což je úplně jiné než dostávat ročně 200 nebo 300 tisíc od ministerstva kultury. Norové jsou zvyklí podporovat spolky, v norských grantech je na ně vždy pamatováno. Z 240 žádostí jich ale prošlo 26, naštěstí jsme byli mezi nimi. Ovšem tlačil nás termín: kdo dotaci neprostaví, propadá mu.
Kostel Konojedy
|
Co vás při opravách nejvíce překvapilo?
Hrabě František Karel Swéerts-Sporck kostel postavil jako poděkování Pánu Bohu za uzdravení svého na smrt nemocného syna. Z veliké vděčnosti do stavby významně investoval. Hlavní oltář, který má 11 a půl metru, je kompletně z mramoru dovezeného z Itálie. Mramorové jsou i čtyři boční osmimetrové oltáře, stejně jako kazatelna a chór. To se na severu Čech tak často nevidí ani u velkých děkanských kostelů, kde je všechno ze dřeva a fládrované.
A po revoluci začal být kostel rozkrádaný...
Ano, proto se biskupství rozhodlo jeho interiér demontovat a odvézt do Varnsdorfu, kde jej uskladnili asi ve čtyřech kostelech. Nyní, když byl kostel opravený, bylo rozhodnuto, že se mobiliář začne vracet.
Jak to vypadá s varhanami?
Varhany byly také převezené do Varnsdorfu a tam instalované. Prostor tamního kostela je ale menší, takže musely být upravené. V Konojedech z nich zbyl jenom rozvod vzduchu a zbytek měchu. Možná se jednou do Konojed vrátí. Máme naději.
Jaké máte s kostelem další plány?
V kostele chceme pořádat koncerty. Například příští podzim se zde bude konat jeden z velkých koncertů Lipa Musica. Každý rok v září zde přislíbil koncertovat Marek Valášek se svým souborem Piccolo coro & Piccola orchestra. Také bychom rádi oživili jednu starou tradici. Hraběti Sporckovi se totiž ve Francii velice zalíbila hra na lesní rohy. Po návratu do Čech poslal dva své muzikanty na rok do Francie, aby se tam naučili hrát. V Konojedech pak vznikla první škola na lesní roh ve střední Evropě, a proto chceme připravit koncert pro lesní rohy. To je další výzva.
Kdo za obnovou stojí? Jak byste představil vaši společnost?
Společnost pro obnovu Úštěcka tvoří několik málo lidí, kterým není lhostejné, kde bydlí. Nechceme sedět v hospodě a nadávat na všechno. V okolí jsme postavili nebo zrekonstruovali 26 božích muk. Více než deset let děláme brigády na Kalvárii na Ostrém. Vysekali jsme náletové dřeviny a obnovili jsme kapličky křížové cesty. Každoročně pořádáme na Ostrém hudebně divadelní festival „Na schodech“. Po dokončení Kalvárie přišla výzva zachránit kostel, který z Ostrého vidíme. Cesta od křížků přes Kalvárii nás dovedla až k záchraně velkého barokního kostela.
