"Ačkoliv se kostra dochovala ve velmi špatném stavu, lze podle její polohy a nasměrování vůči světovým stranám usuzovat na ženské pohlaví. Tomu nasvědčuje i hrobová výbava, kterou tvořila velká amfora, menší amforka, miniaturní nádobka a další nádoba umístěná poblíž lebky. Do hrobu byl uložen ještě kamenný úštěp a křemencové jádro z nedalekých pravěkých dolů u Tušimic," uvedl Petr Holodňák, vedoucí archeologického oddělení.
Podle poznatků archeologů žena žila v období kultury se šňůrovou keramikou, tedy před polovinou třetího tisíciletí př.n.l.
Terénní technik žateckého muzea Mgr. Miroslav Černý odkrývá kosterní pozůstatky v hrobě u Chudeřína.
Již dříve archeologové nalezli rozsáhlou nekropoli, kterou tvořilo původně až 200 hrobů, při stavbě Nechranické přehrady u Vikletic. Další desítky pohřbů odkrylo žatecké muzeum na katastrech sousedních obcí Soběsuky a Roztyly. "Poznatky doplnily výzkumy mosteckých archeologů u Nového Sedla a Žaboklik. Některé hroby zřejmě překrývala i mohyla. Existuje i teorie, že si tehdejší obyvatelé tímto způsobem "značkovali" jakýsi nárok na krajinu svých předků," doplnil Holodňák.
V souvislosti s těžbou štěrkopísku prováděli odborníci žateckého muzea výzkumy již dříve. Předloni odkryli stavby ze střední doby bronzové.
