Dědictví Sovětského svazu
O samostatném ukrajinském námořnictvu můžeme hovořit již ke konci první světové války, v letech 1917 až 1921, v rámci Ukrajinské lidové republiky, kdy došlo k rozdělení ruské Černomořské flotily. Toto období samostatnosti nemělo však dlouhého trvání – po necelých pěti letech byli ukrajinští bojovníci poraženi bolševiky.
O 71 let později došlo při rozpadu Sovětského svazu také k dělení Černomořské flotily. Pro vysoké sovětské důstojníky to bylo velmi těžké období a snažili se mu zabránit všemi prostředky, aby byl zachován velký operační svaz nově pod ruskou vlajkou.
Podle odhadů Mezinárodního institutu pro strategická studia měla v lednu 1992 Černomořská flotila 80 tisíc vojáků, 69 velkých válečných lodí, včetně 3 letadlových nosičů, 6 raketových křižníků, 29 ponorek, 235 válečných letadel a vrtulníků a velký počet pomocných lodí.
Námořníci, kteří by přísahali věrnost Ukrajině, měli být obviněni ze vzpoury. Rozdělení námořnictva tak bylo až násilné, řada námořníků se živelně přidala k nově vznikajícímu ukrajinskému námořnictvu a rozdělování došlo až do extrému, kdy 20. července 1992 vyplula z přístavu Sevastopol v podstatě první loď ukrajinského námořnictva fregata SKR-112 a vztyčila ukrajinskou vlajku.
Velitelství námořnictva v Moskvě to považovalo za vzpouru a pokusilo se podle toho jednat. Loď opustila svou základnu na Krymském poloostrově směrem k Oděse, což způsobilo pronásledování a pokusy o její taranování loděmi loajálními Moskvě. Brzy několik dalších lodí, pomocných plavidel a pobřežních jednotek Černomořské flotily následovalo rozhodnutí SKR-112, ale již bez snah Moskvy o jejich násilné zastavení.
Nově samostatné Rusko ztratilo rozdělením Sovětského svazu nejenom významnou námořní základnu v Oděse, ale také největší sovětské loděnice v Mykolajivu a v nich rozestavěné velké hladinové lodě – raketový křižník typu Slava a letadlovou loď typu Kuzněcov.
Ukrajina – sesterská loď křižníku Moskva je rezavějícím obrem k nepotřebě![]() |
Nové ukrajinské námořnictvo se skládalo především z námořních plavidel zděděných po sovětské Černomořské flotile a sovětských pohraničních jednotkách. Mezi ně patřily fregaty projektu 1135 Burevestnik, korvety projektu 1124 Albatros, raketové čluny projektu 206MR Vikhr, ponorka projektu 641 Foxtrot a řada dalších pomocných plavidel. Vážný stav ukrajinské ekonomiky v prvních letech nezávislého státu však vyústil v neúdržbu, sešrotování nebo prodej mnoha plavidel.