Efektivní boj proti dronům je jedním z největších novodobých úkolů pro prakticky všechny armády světa. Počet dronů ve výzbroji armád, ale i různých nestátních, případně i vysloveně teroristických skupin totiž neustále roste – drony jsou jedna z nejrychleji se rozvíjejících bojových kategorií.
Drony se navíc prokázaly jako systém nesmírně univerzální – existují drony určené pro průzkum bojiště či hlídkovací účely, ale i bojové drony určené pro ostré bojové operace. A právě díky této své univerzálnosti drony do značné míry mění charakter současného bojiště. Plně to ukázal konflikt o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který je někdy nazýván „první válkou dronů“, ale potvrzuje to i řada asymetrických konfliktů současnosti.
Díky rostoucímu počtu, ale i významu dronů se tak prudce rozvíjí i oblast boje proti nim. Vznikla tak řada protidronových systémů – ať již systémy „soft-kill“, působící proti naváděcím systémům dronů (například tolik populární rušičky), nebo systémy „hard-kill“, působící proti dronům svou kinetickou energií (modifikované protiletadlové rakety atd.).
Boj proti dronům je ztížen faktem, že kategorie těchto prostředků je velmi rozsáhlá. Drony se navíc liší technologickou vyspělostí a schopnostmi, proto neexistuje žádný univerzální systém, který by dokázal zajistit obranu proti všem typům dronů. Obdobně jako v případě jiných zbraňových systémů se i v případě dronů ukazuje, že obrana proti nim bude muset být vícevrstvá a bude se muset opírat o množství různých systémů.
Klasické raketové protiletadlové systémy, jako jsou například známé systémy 9K33 Osa, v boji proti dronům selhaly.
Jak již zmíněná válka o Náhorní Karabach, kde se především Ázerbájdžán na drony velice spoléhal, ale i válka v Sýrii či Libyi poukázaly na jeden zajímavý fakt – klasické raketové protiletadlové systémy, jako jsou například známé systémy 9K33 Osa, v boji proti dronům selhaly. Nebyly schopny dostatečně rychle reagovat, nedokázaly likvidovat malé, nenápadné a v nízkých výškových hladinách rychle se pohybující drony.
Ukrajinská armáda se pochlubila „flotilou“ protidronových systémů MR-2 Viktor:
Oproti tomu relativně dobrých výsledků dosáhly klasické lehké protiletadlové kanóny či velkorážní kulomety. A to i vysloveně zastaralé typy protiletadlových zbraní, jako jsou známé velkorážové kulomety DŠK či staré sovětské protiletadlové kanóny vz. 39. Většinou se dokázaly prosadit jen proti jednodušším typům dronů, přesto odvedly obrovskou spoustu práce. Stejně tak byly v této úloze úspěšně nasazeny velkorážní kulomety KPV, které tvoří zbraňovou část českého systému MR-2 Viktor.