Spuštění ukrajinského plavidla Hetman Ivan Mazepa třídy Ada na vodu v tureckých loděnicích
Dědictví Sovětského svazu
O samostatném ukrajinském námořnictvu můžeme hovořit již ke konci první světové války, v letech 1917 až 1921, v rámci Ukrajinské lidové republiky, kdy došlo k rozdělení ruské Černomořské flotily. Toto období samostatnosti nemělo však dlouhého trvání – po necelých pěti letech byli ukrajinští bojovníci poraženi bolševiky.
O 71 let později došlo při rozpadu Sovětského svazu také k dělení Černomořské flotily. Pro vysoké sovětské důstojníky to bylo velmi těžké období a snažili se mu zabránit všemi prostředky, aby byl zachován velký operační svaz nově pod ruskou vlajkou.
Podle odhadů Mezinárodního institutu pro strategická studia měla v lednu 1992 Černomořská flotila 80 tisíc vojáků, 69 velkých válečných lodí, včetně 3 letadlových nosičů, 6 raketových křižníků, 29 ponorek, 235 válečných letadel a vrtulníků a velký počet pomocných lodí.
Černomořská flotila na přehlídce v přístavu Sevastopol
Námořníci, kteří by přísahali věrnost Ukrajině, měli být obviněni ze vzpoury. Rozdělení námořnictva tak bylo až násilné, řada námořníků se živelně přidala k nově vznikajícímu ukrajinskému námořnictvu a rozdělování došlo až do extrému, kdy 20. července 1992 vyplula z přístavu Sevastopol v podstatě první loď ukrajinského námořnictva fregata SKR-112 a vztyčila ukrajinskou vlajku.
Velitelství námořnictva v Moskvě to považovalo za vzpouru a pokusilo se podle toho jednat. Loď opustila svou základnu na Krymském poloostrově směrem k Oděse, což způsobilo pronásledování a pokusy o její taranování loděmi loajálními Moskvě. Brzy několik dalších lodí, pomocných plavidel a pobřežních jednotek Černomořské flotily následovalo rozhodnutí SKR-112, ale již bez snah Moskvy o jejich násilné zastavení.
Nově samostatné Rusko ztratilo rozdělením Sovětského svazu nejenom významnou námořní základnu v Oděse, ale také největší sovětské loděnice v Mykolajivu a v nich rozestavěné velké hladinové lodě – raketový křižník typu Slava a letadlovou loď typu Kuzněcov.
Ukrajina – sesterská loď křižníku Moskva je rezavějícím obrem k nepotřebě |
Nové ukrajinské námořnictvo se skládalo především z námořních plavidel zděděných po sovětské Černomořské flotile a sovětských pohraničních jednotkách. Mezi ně patřily fregaty projektu 1135 Burevestnik, korvety projektu 1124 Albatros, raketové čluny projektu 206MR Vikhr, ponorka projektu 641 Foxtrot a řada dalších pomocných plavidel. Vážný stav ukrajinské ekonomiky v prvních letech nezávislého státu však vyústil v neúdržbu, sešrotování nebo prodej mnoha plavidel.
Smlouva o pronájmu základen na Krymu
Spory o rozdělení námořnictva a správu základen na Krymu „definitivně“ Smlouva o rozdělení o postavení a podmínkách Černomořské flotily skládající se ze tří bilaterálních dohod mezi Ruskem a Ukrajinou podepsaných dne 28. května 1997. Na základě dohod obě země zřídily dvě nezávislé národní flotily, rozdělily si mezi sebou výzbroj a základny a byly stanoveny podmínky pro umístění ruské černomořské flotily na Krymu. Smlouva byla doplněna ustanoveními Rusko-ukrajinské smlouvy o přátelství, která byla podepsána o tři dny později.
Sovětská Černomořská flotila, která v té době měla hlavní sídlo na Krymském poloostrově, byla na základě dohody rozdělena mezi Rusko (81,7 %) a Ukrajinu (18,3 %). Výměnou se Rusko zavázalo zaplatit 526 milionů dolarů jako kompenzaci za svou část rozdělené flotily.
Ukrajina souhlasila také s pronájmem krymských námořních zařízení Rusku na 20 let do roku 2017 s možností automatického prodloužení na 5 let. Rusko mělo platit Ukrajině ročně 97 milionů dolarů za pronájem krymských základen. Tato platba byla odečtena z nákladů na ruský plyn poskytnutý a vyúčtovaný Ukrajině. Smlouva také umožnila Rusku udržovat na Krymském poloostrově až 25 000 vojáků, 24 dělostřeleckých systémů, 132 obrněných vozidel a 22 vojenských letadel.
V roce 2010 ukrajinský prezident Viktor Janukovyč prohlásil, že pronájem základen na Krymu včetně námořní základny v Sevastopolu, který měl vypršet v roce 2017, bude prodloužen o 25 let, minimálně do roku 2042. Po dohodě s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem za to Rusko nabídlo Ukrajině slevu za dodávky plynu.
Až do roku 2014 koexistovalo ukrajinské a ruské námořnictvo na Krymu v určité symbióze. Ukrajina byla dlouhá léta vnímána jako pobočník Ruska, podobně jako Bělorusko, a dohoda o prodloužení smlouvy o pronájmu základen na Krymu toho měla být důkazem.
Okupace Krymu
Nastal ale rok 2014 a během událostí Majdanu došlo ke svržení proruského prezidenta Janukovyče, na což reagovalo Rusko vojenským zásahem na Krymu. Pro ukrajinské námořnictvo, které mělo hlavní základnu v Donuzlavu na Krymu, měla ruská anexe Krymu katastrofální následky.
Nejdůležitějším momentem bleskové vojenské akce ruské armády bylo obléhání Jižní námořní základny ukrajinského námořnictva v Donuzlavu, které trvalo od 3. března 2014 do jejího definitivního dobytí 27. března 2014. Akce začala blokádou Donuzlavského zálivu ruským raketovým křižníkem Moskva.
Ruské námořnictvo později potopilo ruskou protiponorkovou loď Očakov a několik menších plavidel v ústí zálivu, aby zabránilo ukrajinským lodím vyplout na otevřené moře a odplout do Oděsy. V důsledku toho bylo třináct ukrajinských lodí uvězněno, a nakonec zajato v Donuzlavském zálivu. Blokáda skončila, když se ruské námořnictvo zmocnilo poslední lodi pod ukrajinskou vlajkou na Krymu, minolovky Čerkasy.
Po diplomatických akcích byly 19. dubna 2014 vráceny lodě: výsadková loď Kirovograd, korveta Vinnycja, Cherson, Kovel, Gorlovka a Novoozernye. Předání lodí proběhlo v neutrálních vodách, do kterých byly lodě odtaženy ruskou stranou, načež byly na lodích opět vztyčeny ukrajinské vlajky a lodě odpluly do Oděsy. V květnu téhož roku byly vráceny minolovka Genichesk a osobní loď Dobropillya.
Ukrajině nebyly nikdy navráceny minolovky Černihiv a Čerkasy ani jediná ukrajinská dieselová ponorka Zaporižžja a především korvety Ternopil a Lutsk, což byla velká rána pro bojeschopnost ukrajinského námořnictva, které tak nyní disponovalo pouze jedním velkým bojovým hladinovým plavidlem – fregatou Hetman Sahajdačnyj, která v době anexe Krymu podstupovala opravu v loděnicích v Mykolajivu.
Fregata Hetman Sahajdačnyj (projekt 1135 Burevestnik) vlajková loď ukrajinského námořnictva (mimo provoz od 28. února 2022)  Výtlak: 3 274 t Délka: 123 m Šířka: 14,2 m Ponor: 4,7 m Pohon: COGAG M7N 2x turbína M62 2x proudová turbína M8K Rychlost: 32 uzlů Dosah: 6 500 km Posádka: 193 námořníků Výzbroj: 1 × dělo ráže 100 mm AK-100 1 × 2 systémy PVO 4K33-Osa-M 2 × rotační kulomet AK-630 CIWS ráže 30 mm 2 × čtyřnásobné torpédomety ráže 533 mm 2 × protiponorkové raketomety RBU-6000 Letecké protředky: 2x vrtulník |
Určitým dovětkem anexe Krymu byl tzv. Kerčský incident, kdy lodě ruského námořnictva 25. listopadu 2018 napadly konvoj ukrajinských dělových člunů a remorkér mířící Kerčskou úžinou do Azovského moře. Výsledkem bylo zablokování Kerčské úžiny, taranování ukrajinských plavidel a obsazení lodí a zajetí jejich posádek. Jednalo se o první násilný zásah ruského námořnictva od invaze na Krym.
 |
Konec přátelství a příprava na válku
O novém trendu ve výstavbě ukrajinského námořnictva lze hovořit od roku 2011, kdy měla začít obnova lodního parku objednávkou čtyř moderních fregat třídy Volodymyr Velykyj (Projekt 58250). O době, ve které byly tyto lodě objednány, svědčí to, že ani jedna fregata nebyla k dnešnímu dni dokončena. Podle ministerstva obrany bylo v roce 2021 dokončeno 17 procent fregaty Vladimir Velikyj s tím, že byly vyrobeny bloky 1–7 hlavního trupu lodi a blok 8 lodní nástavby.
Reálné změny v obnově námořnictva začaly ale až s nástupem prezidenta Petra Porošenka a změn v armádním vedení po prozápadní změně směřování Ukrajiny. Nová koncepce měla doplnil ukrajinské námořnictvo co nejrychleji řadou malých hlídkových plavidel tzv. komáří flotily.
Ukrajinské námořnictvo ale začalo nabírat na síle nejvíc krátce před ruskou invazí. V roce 2019 věnovaly Spojené státy Ukrajině dvě hlídkové lodě třídy Island v rámci bezpečnostní a obranné pomoci, které předtím sloužily u americké pobřežní stráže, USCGC Cushing a USCGC Drummond – pod novými jmény „Slovjansk“ a „Starobilsk“. 6. prosince 2021 byly ještě předány další dvě hlídkové lodě stejné třídy – „Fastiv“ a „Sumy“.
Hlídková loď třídy Island Výtlak: 168 tun |
Poslední, pátá loď nebyla doposud dodána z důvodu ruské invaze. Měla by nést jméno po ukrajinském hrdinovi Viacheslavu Kubrakovi. Podle velitele ukrajinského námořnictva kontradmirála Oleksije Neizhpapa měly být loni všechny hlídkové lodě vyzbrojeny novými zbraňovými systémy americké výroby, aby došlo jednak k větším palebným schopnostem lodí, ale také ke standardizaci zbraní v celém ukrajinském námořnictvu.
Vykládka hlídkové lodi Starobilsk třídy Island v oděském přístavu v říjnu 2019
V prosinci 2020 podepsali zástupci tureckého obranného průmyslu smlouvu s ministerstvem obrany Ukrajiny o výstavbě dvou korvet tureckého projektu MILGEM (typ Ada) pro ukrajinské námořnictvo v loděnici RMK Marine v Tuzle v Istanbulu. Náklady na první ukrajinskou loď ve třídě byly odhadnuty na přibližně 8 miliard hřiven (asi 4,8 miliardy), bez zohlednění vybavení zbraní. Kromě toho měly být na Ukrajině postaveny další dvě nebo tři korvety v loděnici Okean v Mykolajivu. S tím podle ukrajinského ministerstva obrany souvisí i možnost dokončení fregaty Vladimir Velikyj v tamních loděnicích.
Poněkud překvapivá pak byla v době války událost, kdy za velké slávy byl za přítomnosti ukrajinské první dámy Oleny Zelenské a velení námořnictva 2. října 2022 spuštěn na vodu trup nové korvety třídy Ada, která by se měla stát novou vlajkovou lodí ukrajinského námořnictva pod jménem Hetman Ivan Mazepa. I když loď již vypadá na fotografiích téměř dokončena, čeká ji ještě náročně vystrojení a vyzbrojení. Dokončení se nedá předpokládat dřív než v roce 2024.
Korveta třídy Ada tureckého námořnictva
Jedná se každopádně o největší třídu lodí, které mají být do ukrajinského námořnictva v nejbližších letech zařazeny. Tedy pomineme-li dlouhodobé a nepříliš úspěšné diskuze o možnosti získat vyřazené americké fregaty třídy Oliver Hazard Perry. Korvety jsou z větších hladinových plavidel nejvhodnějším typem pro obnovení ukrajinského námořnictva. Oproti fregatám jsou o něco menší a nejsou tolik mnohoúčelové, ale pro úkoly, které mají plnit v Černém moři, jsou zcela dostačující a díky vybavení nejmodernějšími zbraňovými komplety turecké výroby mohou směle čelit mohutnějším ruským fregatám.
Korveta třídy Ada Výtlak: 2400 tun Letecké prostředky: 1x vrtulník a 1x bezpilotní letoun |
Otázka zbraňových systémů pro ukrajinské korvety není definitivně vyřešena. Protilodní střely Neptun, Harpoon, NSM a Atmaca jsou považovány za potenciální protilodní raketové zbraně. Uvažovalo se o francouzském námořním systému protivzdušné obrany VL MICA, který by se měl stát protiletadlovou zbraní. Dělostřelecký systém korvety by měl zahrnovat dělo ráže 76mm OTO Melara Super Rapid a 35mm Millenium. V případě torpédové výzbroje se uvažuje o Murene 90 Impact.
Nová korveta Hetman Ivan Mazepa třídy Ada pro ukrajinské námořnictvo byla spuštěna na vodu v tureckých loděnicích za účasti první dámy a velení námořnictva.
Nejčerstvějším přírůstkem ukrajinského námořnictva jsou dvě minolovky HMS Grimsby a HMS Shoreham, které byly vyřazeny z Královského námořnictva a dostaly nová jména – Černihiv a Čerkasy. Patří mezi nejnovější lodě třídy Sandown, které byly postaveny v letech 1998 a 2001.
Minolovka třídy SANDOWN s již dobře viditelným novým jménem Čerkasy při výcviku ukrajinské posádky ve Skotsku
V létě loňského roku podstoupila výcvik na těchto lodích skupina ukrajinských námořníků. Během podzimu byla na lodích umístěna nová čísla, jména a erby ukrajinských měst, po kterých jsou plavidla pojmenována. Při jedné z plaveb byla nad vedoucí lodí vztyčena ukrajinská vlajka. Podle britského ministerstva obrany jsou posádky vycvičené a je na ukrajinské straně, kdy se rozhodne přemístit plavidla na Ukrajinu. Vzhledem k masivnímu zaminování Černého moře čeká obě minolovky intenzivní práce k obnově bezpečnosti plavby.
Jde o lodě vzácné třídy speciálních lodí – na rozdíl od běžných minolovek nečistí celá minová pole, ale aktivně vyhledávají a ničí jednotlivé mořské miny. K tomu mají také uzpůsoben trup vyrobený ze zesíleného skelného vlákna pro snížení magnetity. Kromě toho lze tyto lodě použít jako hlídkové. Dohoda o lodích byla uzavřena ještě před ruskou invazí v létě 2021.
Minolovka třídy Sandown Výtlak: 600 t |
Začátkem letošního února byl na Dněpru v Kyjevě spatřen nový říční dělový člun třídy Gyurza (Projekt 58150), který zde podstupuje vojskové zkoušky. Podle ukrajinského velení se tato loď pojmenovaná Buča stane vlajkovou lodí nově zřízené kyjevské říční flotily.
Říční dělový člun třídy Gyurza ponese jméno Buča a stane se vlajkovou lodí kyjevské říční flotily. Říční dělový člun třídy Gyurza je vhodný pro hlídkovou činnost v pobřežních vodách i na řekách
Malé obrněné čluny „Gyurza-M“ jsou navrženy Státním výzkumným a konstrukčním střediskem pro stavbu lodí a jsou vyráběny v podniku Kuznya na Rybalskomu, který se nachází v Kyjevě. Jsou navrženy tak, aby hlídkovaly podél pobřeží. Mezi další úkoly těchto člunů patří: hlídkování, boj proti malým nepřátelským plavidlům, ochrana pobřežních zařízení, stejně jako pomoc při vyloďování a pohraniční stráži. Hlavní zbraní jsou dva bojové moduly Katran-M, což je námořní verze bojového modulu Sturm instalovaného v obrněném transportéru BTR-3. Moduly jsou vybaveny automatickým kanónem ЗТМ-1 ráže 30 mm, automatickým granátometem КBА-117 ráže 30 mm a kulometem KT ráže 7,62 mm a dvěma kulomety Barrier.
Dělový člun třídy „Gyurza-M“ Výtlak: 54 tun |
Z malých hlídkových plavidel, která se nyní pro ukrajinské námořnictvo dodávají z řady zemí, stojí za zmínku plavidla americké výroby Mark VI, což je třída rychlých hlídkových člunů vyráběných ve Spojených státech od roku 2015. Jejich hlavním účelem je ochrana pobřeží a řek. Jsou však použitelné také pro „protisabotáž“, obojživelný útok nebo odhalování min. Zadní paluba je schopna vypustit malé prostředky bezpilotních letadel (UAV).
Hlídková loď třídy Mark VI Výtlak: 72 tun |
Ukrajinské námořnictvo mělo před válkou rozjednánu řadu kontraktů na lodě všech typů. Ne všechny úvahy ale došly realizace. Za zmínku stojí jednání o dodávce rychlých raketových útočných plavidel o délce 60 metrů a tonáži okolo 500 tun, což jsou takové levnější verze korvet. Jedná se o rychlé hlídkové lodě s těžkou výzbrojí, které dobře zapadají do konceptu modernizace ukrajinského námořnictva.
Dále se uvažuje o dodávkách vyřazených plavidel pro ochranu pobřežních vod z námořnictev Spojených států, Británie a dalších zemí. Ve výsledku tak bude ukrajinské námořnictvo obsluhovat pestrou škálu plavidel.
Rychlé raketové útočné lodě britské výroby by mohly posílit ukrajinské námořnictvo
Válečné ztráty
Ukrajinské námořnictvo od začátku ruské invaze operuje velice omezeně, zejména v pobřežních vodách, přesto se mu nevyhnuly značné ztráty, a to především v prvních dnech invaze.
Nejbolestivější ztrátou byla vlajková loď ukrajinského námořnictva Hetman Sahajdačnyj, kterou vlastní posádka potopila podle nepotvrzených informací již 28. února 2022, tedy pátý den ruské invaze, aby nepadla do nepřátelských rukou. Další osud této lodi nechce velení námořnictva komentovat.
Vlajková loď Hetman Sahajdačnyj byla potopena vlastní posádkou v prvních dnech ruské invaze v přístavu Mykolajiv
O nejvíc lodí přišlo ukrajinské námořnictvo v Azovském moři, kde Rusové podnikli největší útoky. V Mariupolu a Berdjansku byla hned v prvních dnech invaze potopena nebo zajata řada menších hlídkových plavidel, např. typu Gyurza-M nebo Zhuk. Právě při obléhání Mariupolu bylo potopeno největší ukrajinské plavidlo – velitelská loď Donbas o délce 120 metrů a výtlaku 5 520 tun.
Velitelská loď Donbas potopená v Mariupolu
Dne 3. března 2022, během ruské invaze na Ukrajinu, prováděla hlídková loď Slovjansk třídy Island spolu s minolovkou Heničesk třídy Jevgenja průzkumné a hlídkové mise kolem přístavních měst Oděsa, Čornomorsk a Južne. Během tohoto období byla obě plavidla potopena, pravděpodobně ruskou protilodní střelou Kh-31.
Další velkou lodí o délce 72 metrů a výtlaku 1 000 tun, která se potopila během minulého roku v přístavu Očakiv, je protiponorková korveta U206. Ta byla ovšem již dříve vyražena z ukrajinského námořnictva pro špatný technický stav.
Vzhledem k tomu, že jak ukrajinské, tak ruské protilodní rakety drží jakékoliv vojenské lodě v černomořské bojové zóně v šachu, začali Ukrajinci využívat nové bezpilotní prostředky k útokům na nepřátelské lodě. K největšímu útoku došlo 29. října na ruskou námořní základnu v Sevastopolu, kde bylo poškozeno několik ruských lodí včetně minolovky a fregaty.
Rusové se těmito útoky zřejmě inspirovali a začátkem února letošního roku zaútočili na silničně-železniční most v Zatoce, což je strategické spojení s nezápadnějším cípem Ukrajiny směrem na dunajské přístavy a Rumunsko.
Budoucnost
Ukrajinská flotila se nyní bude zřejmě snažit krok za krokem zajišťovat ochranu nejen nad pobřežními vodami, ale i dále na moři s cílem zajistit plnou kontrolu nad ekonomickou zónou. Prozatím se daří díky protilodním raketám držet mimo tuto oblast ruskou Černomořskou flotilu.
Aby Ukrajina zajistila celou oblast včetně nelegálních ruských ropných a plynových těžebních plošin, bude potřebovat dokončit dodávky nových korvet, doplněných o velké hlídkové lodě. Do té doby se budou obě flotily držet daleko od sebe a útočit na sebe raketami nebo drony.
Slavnostní vztyčení vlajek ukrajinského námořnictva na nových hlídkových plavidlech třídy Island v přístavu Oděsa 13. listopadu 2019
Do konce války se sice nedá v Černém moři očekávat žádná velká námořní bitva, ale již nyní dokázala Ukrajina ubránit své pobřeží, osvojit Hadí ostrov a potopit vlajkovou loď Černomořské flotily, což by na začátku ruské invaze patřilo mezi nejoptimističtější scénáře vývoje konfliktu. Navíc se karta obrátila, a tak zatímco na začátku konfliktu bylo možné spatřit ruskou flotilu na horizontu z pobřeží u Oděsy, nyní Rusové kvapně staví pobřežní opevnění a zákopy na plážích Krymu.
