Samohybný protiletadlový dvojkanón vz. 53/59 na pancéřovaném podvozku nákladního vozidla Praga V3S vznikl v padesátých letech. Hlavním úkolem dvojkanónu bylo zajišťování blízké protivzdušné obrany (PVO) manévrujícím mechanizovaným jednotkám. Díky náměru až -2° však bylo možné pomocí dvojice 30mm rychlopalných kanónů ničit pozemní cíle až na vzdálenost
2 000 m.
Osádku Ještěrky tvoří pět mužů: řidič, dělovod (sedící v přední části kabiny), dva nabíječi (umístění za jízdy v zadní části kabiny) a střelec (ve zvláštní kabince u zbraně).
Poslední PLDvK vz. 53/59 byly z výzbroje AČR vyřazeny 31. prosince 2003. ČR však již od konce 80. let uvažovala o nahrazení dvojkanónu moderním protiletadlovým kanónem, ale přes různé snahy byly Ještěrky vyřazeny bez náhrady.
Podle stránek Vojenského historického ústavu Praha probíhala výroba Ještěrek v letech 1959 až 1961 a později v mírně vylepšené verzi v 70. letech. Pro potřeby tohoto článku je důležité, že v prvním období bylo dodáno cca 250 ks a v druhém cca 500 ks vozidel do Jugoslávie. Celkově bylo do Jugoslávie posláno 789 Ještěrek.
Dvojkanón vz. 53/59 v Technickém muzeu Brno
V Srbsku jsou Ještěrky označovány jako M53/59 Praga a v několika desítkách kusů jsou stále zavedeny v srbské armádě (srbská Wikipedia udává počet 48), kde podporují mechanizované jednotky. Srbské firmy navíc stále vyrábí příslušnou munici 30×210 mm.
Dobrat se skutečného počtu Ještěrek ve výzbroji srbské armády (aktivních i skladových), a to v jakémkoliv technickém stavu, je obtížné. Pokud máme věřit diskutujícím ze srbského vojenského fóra MyCity, tak v srbské armádě se stále nachází 400 Ještěrek. Mimochodem vlákno na srbském fóru MyCity o československém dvojkanónu je neustále živé a široce diskutované.
Velkého nasazení se srbské Ještěrky dočkaly během války v Jugoslávii, kde ale spíše než proti letadlům (podařilo se sestřelit chorvatský MiG-21) byly používány proti pěchotě.
Samozřejmě také Srbsko uvažuje o nahrazení československých dvojkanónů, podle srbské Wikipedie se zvažuje pořízení ruských systémů Pancir nebo TOR. Jak vidno z konání společnosti Srboauto, služba Ještěrek v srbské armádě tak rychle neskončí.
Video: Praga VS35 M19
Přepracovaná verze Praga VS35 M19 od Srboauto získala 72 vylepšení, zejména s cílem splnit požadavky srbské armády, standardy NATO a prodloužit životnost vozidla. Milan Banjac z prodejního oddělení Srboauto uvedl, že po skončení testů prototypů dojde k objednávce vozidel od srbské armády. Velikost objednávky není známa.
Na podvozek je pak možné umístit zpět 30mm dvojkanón vz. 53 nebo uvažovat o modernějších zbraních. Ostatně během náletů NATO na Srbsko v 90. letech byly z některých Ještěrek demontovány kanóny a místo nich použity improvizované odpalovací rampy pro ruské rakety vzduch-vzduch R-60 a R-73 s infračerveným naváděním. „Raketové Ještěrce“ se podařil během války jeden úlovek, nad Kosovem poškodila americký bitevní letoun A-10 Thunderbolt II.
Firma YugoImport dokonce Ještěrku před časem osadila houfnici D-30 ráže 122 mm.
Některé designové studie modernizace Ještěrky od firmy Srboauto jsou působivé.
Praga VS35 M19 však není v žádném případě hloubkovou modernizací. Hlavní změnou je nahrazení původní pancéřové kabiny novou čtyřdveřovou, jejíž pancéřování splňuje alianční normu STANAG 4569 Level 2 (ochrana proti 7,62×39 mm). Kabina je také vybavena 8kW nezávislým topením Ebersspreher. Vozidlo pohání srbský dieselový motor FAP FF103A o zdvihovém objemu 8 litrů a výkonu 145 koní, který je napojen na tatrováckou převodovku.
Teoreticky je možné na Ještěrku umístit francouzské střely krátkého dosahu Mistral, které Srbsko před dvěma týdny objednalo po návštěvě francouzského prezidenta Emmanuel Macrona v Bělehradě. Srbsko objednalo 18 kompletů a 50 střel Mistral. Nicméně podle IHS Janes mají být střely Mistral umístěny na srbská obrněná vozidla PASARS-16.
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.
