Letní putování s Technetem: Z kombinézy sotva oprášil saharský písek

Vojíni byli poděleni koláči

Velmi cenným svědectvím o zářijových událostech roku 1938 je záznam z kroniky Horních Počernic, který objevil Michal Plavec, kurátor letecké sbírky Národního Technického muzea v Praze, jenž je zároveň autorem myšlenky putování po bývalých polních letištích. Místní písmák zde pečlivým rukopisem popisuje, jak probíhal obyčejný život obyvatel i mobilizovaných vojáků, a to mj. i v Radonicích:

Kronika městyse Horní Počernice

Dne 15. září přišlo do obce vojsko. Byla to 3. peruť leteckého pluku číslo 6 ze Kbel a sestávala ze tří letek. První a druhá letka byla ubytována zde, letka třetí v Radonicích. Velitelem peruti byl podplukovník letectva Vladimír Nosek.

Vojáci byli ubytováni v místních hostincích, důstojníci po domech. Motorová vozidla umístěna na dvorech velkostatků u Koštířů a Stárů. Za obcí, při okresní silnici k Vinoři bylo letiště.

Vojáci si brzy zvykli na místní prostředí, také občanstvo na vojáky a vyvinul se mezi nimi navzájem velmi přátelský poměr. Na doklad toho uvádím zvláště milou slavnost posvícenskou, která byla péčí místní osvětové komise improvizovaně uspořádána v hostinci „Na kovárně“. Slavnost byla intimní, skoro rodinná a vojíni byli při ní poděleni koláči, které po celé obci byly sebrány.

Ovšem jinak i letos jsme si opět musili odříci posvícení, neboť zábavy se nemohly konati právě tak jako loni, kdy v těchto dnech jsme prožívali zármutek nad úmrtím pana presidenta Osvoboditele. Letos zase pro celostátní poměry byla situace tak vážná, že na posvícenské radovánky nebylo ani pomyšlení.

Kurátor Michal Plavec dohledal v Archivu hl.m. Prahy Pamětní knihu městyse Horní Počernice. Je zde i záznam ze září 1938, kde je zmínka a vojácích a polním letišti Radonice.

Vojáci byli stravováni ze své polní kuchyně, postavené v hostinci „U Chundelů“. Strava jejich byla vydatná a dobrá a z nerozdělených zbytků podarovali kuchaři vždy houfy dětí, které se v poledních hodinách vždy před polní kuchyní nashromáždily.

Velitelství perutě bylo umístěno na obecním úřadě, účetní kanceláře v sokolském domě „Na Kovárně“. Radiostanice postavena za pomník padlých.

Za ubytování platila vojenská správa tomu, kdo ubytování poskytl, za důstojníka 80 hal., za muže 16 hal. denně. Mnozí majitelé ubytovacího prostoru si příslušné nocležné ani nevybírali, nýbrž darovali je dobročinným účelům.

Vojsko zde zůstalo až do 25. října, kdy se vrátilo do své posádky. Bylo jich pěkně vzpomínáno, protože to byli vesměs dobří, ukáznění a praví vojáci.

(Zdroj: Kronika městyse Horní Počernice, září 1938, strany 166 a 167)