USA zaplatí tři miliardy dolarů za nové drony a jejich zabezpečení

aktualizováno 
Americké letectvo plánuje výrazně navýšit počty dronů, příslušného leteckého personálu a základen, odkud se operace bezpilotních letadel řídí. Pětiletý program přijde americké daňové poplatníky na tři miliardy dolarů.

Fotografie z kampaně pro nábor operátorů dronů | foto: USAF Leslie Pratt

V současné době americké letectvo provozuje 175 bezpilotních letadel MQ-9 Reaper a 150 starších MQ-1 Predator. Drony využívá především k průzkumu a k leteckým úderům proti nejrůznějším povstaleckým skupinám na Středním východě a v severní Africe.

Současnou flotilu letadel v nejbližších letech posílí dalších 75 letadel MQ-9 Reaper. Dále vzroste počet letek ze současných osmi na sedmnáct a počet základen pro celosvětové řízení bezpilotních letadel z jediné na šest. Nárůst si vyžádá 3 500 nových pilotů, operátorů a členů zabezpečovacího personálu.

Cílem je uspokojit neutuchající poptávku po operacích bezpilotních letadel. K nárůstu počtu letových hodin bezpilotních letadel došlo na začátku nového tisíciletí a především po invazi do Afghánistánu a Iráku. Podle novin Los Angeles Times nyní drony Reaper a Predator v americkém letectvu nalétají ročně 400 tisíc hodin. To je dvakrát více než před pěti lety.

Bezpilotní letoun MQ-9 Reaper na základně v Afghánistánu

Bezpilotní letoun MQ-9 Reaper na základně v Afganistanu.

Poptávka po akcích bezpilotních letadel roste už několik let, nyní zejména s akcemi proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii. Současné posádky bezpilotních letadel jsou přitom přetížené a jak říká generál Herbert Carlisle, operátorům bezpilotních letadel nezbývá čas na výcvik, ale pouze na bojové operace.

V současné době je většina operací bezpilotních letadel amerického letectva řízena ze základny Creech Air Force Base v Nevadě, asi jednu hodinu cesty od Las Vegas. Na základně slouží přes tři tisíce členů vojenského a civilního personálu, kteří však musí každý den dojíždět do práce, protože na základně neexistuje adekvátní ubytovací zázemí.

Plukovník Jim Cluff, velitel 432nd Wing a 432nd Air Expeditionary Wing na základně Creech, navíc připomíná, že posádky bezpilotních letadel jsou prakticky již několik let v bojovém nasazení. „Nemají žádnou pauzu. Někteří z nich jsou v boji tři, čtyři i pět let. Jsou v boji již několik let za sebou,” uvedl Cluff.

Nově má proto vzniknout pět nových základen pro operace bezpilotních letadel po celých Spojených státech. Vybudování základen přijde na 1,5 miliardy dolarů. Díky umístění základen do různých časových pásem (rozdíl mezi východním a západním pobřežím USA jsou čtyři hodiny) bude možné lépe předávat probíhající misi bezpilotního letadla mezi jednotlivými posádkami na různých základnách.

Peníze půjdou také do výcviku nových pilotů a operátorů. Letectvo je schopno ročně vycvičit 120 pilotů, přitom roční potřeba je minimálně 300 pilotů.

V současné době americký pilot bezpilotního letadla nalétá ročně 900 hodin, což je třikrát až čtyřikrát více, než nalétá americký pilot bojového letadla. Na začátku tohoto roku proto muselo americké letectvo omezit počet vzdušných patrol bezpilotních letadel z 65 na 60 letů denně.

Fotogalerie

Současná snaha navýšit počty letadel je poměrně zásadním obratem. Ještě minulý rok dokument Quadrennial Defense Review volal po snížení počtu bezpilotních letadel. Důvodem měl být postupný útlum americké přítomnosti v Afghánistánu a na Středním východě a pokles potřeby po cílené likvidaci teroristů pomocí bezpilotních letadel.

Počítalo se (a stále se počítá), že hlavní bezpečnostní výzvy se budou nalézat ve východní Asii, kde se Spojené státy střetávají s rostoucí mocenskou ambicí Číny. Zde pomalé a nízko letící bezpilotní letadla typu Reaper a Predator příliš šanci na uplatnění nenajdou.

Ukázalo se však, že současná poptávka po vzdušném průzkumu v protiteroristickém boji vysoce převyšuje nabídku a bezpilotní letouny kategorie Reaper nebo Predator v tomto průzkumu hrají klíčovou roli.

„Jde o velmi významný krok (investice do bezpilotních letadel - pozn. red.), neboť se tak uznává, že vysoká celosvětová potřeba po trvalém leteckém průzkumu je nový standard,” myslí si Paul Scharre z think-tanku Center for a New American Security. „Dlouho jsme předpokládali, že když se stáhneme z Afghánistánu a Iráku, poptávka po dronech poklesne. Terorismus však zůstává významnou národní bezpečnostní hrozbou.“

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Samé otázky. Vědci pronikli do neznámých prostor u hrobky zpovědníka krále

Podle jasně čitelného letopočtu na papírku se vzkazem od dělníků, kteří...

Skupina historiků a dalších odborníků v přímém přenosu vyzvedává schránu s ostatky králova zpovědníka Jindřicha...

Zelené peklo Normandie. Problém odhalených spodků vyřešil seržant Culin

Digitálně kolorovaná dobová fotografie lehkého tanku M5 Stuart s improvizovanou...

Během detailního plánovaní vylodění v Normandii a prvních fází následného postupu do nitra Francie se zapomnělo na...

Některé nejlevnější notebooky nedoporučí ani výrobce. Vyzkoušeli jsme je

Test nejlevnějších notebooků

Na rčení „nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci“ zákazníci často zapomínají. Otestovali jsme proto šest levných...

Odstartovala nejsilnější raketa světa. Nese desítky satelitů a plachetnici

SpaceX poslala do vesmíru Falcon Heavy 25.6.2019 v 8:30 našeho času. Na palubě...

V úterý 25. června ráno v 8:30 našeho času znovu odstartovala nejsilnější raketa současnosti, Falcon Heavy. Vynesla...

Havarovali v Čechách, těla se našla v Německu. Nehoda migů na Šumavě

MiG-15T. Pod kabinou je vidět součást vlečného zařízení.

Nehoda dvou vojenských MiGů-15 na šumavském hřebeni v roce 1963 stála dva piloty život. Byla důsledkem šlendriánu a...

Další z rubriky

OBRAZEM: Impozantní Muromec, Noční čarodějnice a létající tanky v barvě

Příslušnice 46. gardového nočního bombardovacího leteckého pluku, navigátorka...

Ruská překladatelka Olga Širninová si našla díky svému zájmu o historii zajímavý koníček. Koloruje staré fotografie,...

Nečekaný objev. Našli jsme stopy po posledním boji parašutistů

Stopy po výbuchu granátu, který podle dostupných indícií smrtelně zranil Jana...

Osmnáctého června 1942, ve čtyři hodiny deset minut ráno, začal v Resslově ulici v Praze nerovný boj. Stovky esesmanů...

Američané kupují těžké vojenské tahače pro přesun tanků po Evropě

Tahač Global HET a podvalník systému HET

US Army pro svou evropskou složku nakoupí 170 tahačů pro přepravu těžkých nákladů HET (Heavy Equipment Transporter)....

Najdete na iDNES.cz