Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV úvodu Rozstřelu Martin Saska vyloučil, že by se na ČVUT vyvíjely drony zabijáci. „My nechceme primárně dělat drony, které by zabíjeli lidi. Ale na druhou stranu cítíme morální povinnost pomoci státu, pokud by to skutečně potřeboval. Osobně bych se nebránil výzkumnému projektu s českou armádou, kde by naše know how, které je opravdu unikátní, mohlo pomoci v podobné krizi, jako je v současnosti na Ukrajině.“
Zájem armády? Asi beru za špatné kliky
„Nikdy nevíme, kdy se fronta posune. Kterým směrem. A v takovém okamžiku by naše znalosti české armádě určitě pomoci mohly,“ myslí si robotik.
Podle něj ale česká armáda zájem o užší spolupráci s jeho týmem neprojevila. „Nemohu si stěžovat, že by byl u nás v tomto ohledu špatně podporovaný aplikovaný výzkum. V tom je situace dobrá. Ale zrovna ve výzkumu obranných technologií to vnímám tak, že je podpora slabší.“
Od armády nebo od ministerstva obrany dosud žádná konkrétní nabídka na spolupráci s ČVUT nepřišla. „A pokud se ptáte proč, možná je to proto, že beru za špatné kliky, možná je to proto, že na to prostě tolik netlačím. Možná i proto, že říkám, že nechceme primárně vyvíjet zbraně.“
Saskův tým vyvíjí na ČVUT světově unikátní drony, které ani zdaleka nepřipomínají hračky, které jsou k dostání v obchodech a fungují na dálkové ovládání. „Pokud je mám srovnávat s komerčně dostupnými drony, tak ty naše jsou plně autonomní. Jsou to skutečně létající roboti.“
Naše drony se rozhodují samy
„Nejsou skutečně pouze na dálkové ovládání, nemusí tam být pilot, a dokonce ani operátor nemusí komunikovat s nějakým centrálním počítačem,“ vysvětluje robotik. „Nemusí mít ani GPS. Můžeme je například vpustit do jeskyně a drony ji samostatně prozkoumají a reagují na prostředí, ve kterém se pohybují.“
Drony z ČVUT disponují také základní umělou inteligencí. „Ta samozřejmě není tak veliká, jako můžete vidět u v současnosti populárního chatovacího nástroje. Neuronové sítě a jiné prvky umělé inteligence využíváme na zpracování senzorických údajů, protože právě dobrá senzorika je základem jakéhokoliv autonomního letu.“
A jak se tedy drony ČVUT liší? „Většina komerčně dostupných dronů je schopná sledovat předem nadefinovanou trajektorii podle GPS bodů. Některé se dokážou navést na nějaký cíl tím, že sledují tepelný zdroj, tak to funguje například ve válce na Ukrajině.“
Podle robotika však zatím téměř nikdo nevyvíjí drony se zcela autonomním rozhodováním. A právě v tom je tým z ČVUT unikátní. Dokonce dokáže autonomně fungovat v roji, čímž se také zásadně liší od stávajících používaných technologií.
Jako hejna ptáků a roje včel
„To je vlastně jedna z našich největších přidaných hodnot ve vědeckém světě. Zaměřujeme se na spolupráci více samostatně letících dronů,“ pokračuje robotik. „Inspirujeme se třeba pohybem hejna ptáků nebo roje včel. Třeba u špačků bylo dokázáno, že oni dokážou detekovat ve svém okolí pouze sedm nebo osm jedinců a všechny ostatní ignorují.“
„Ale na základě pohybu nejbližších jedinců ve svém okolí dokážou přizpůsobit svůj let tak, aby i desetitisícihlavé hejno dokázalo letět společně, vyhýbat se překážkám a vytvářet formace. Je to interaktivní decentralizované chování. Tudíž vy nemusíte plánovat pohyb pro celý roj,“ vysvětluje Martin Saska.
Tři izraelské drony za 2,7 miliardy, nebo bayraktary? Armáda chystá nákupy |
„Vzpomeňte, když Intel vyslal deset tisíc dronů. To ale bylo deset tisíc samostatně letících dronů, které měly předpřipravené trajektorie, důkladně dopředu naplánované. Dělají to tak, že pro každý dron, nezávisle na ostatních, naplánují trajektorii, potom si vše pustí v simulaci a zjistí, kde do sebe stroje narážejí. A v tom místě roj po jednotlivých dronech rozplétají, a to i několik týdnů,“ říká vědec z ČVUT.
„Ale u nás to je jinak. Naše robotické roje jsou inspirované přírodou. Vše probíhá na palubě dronu v reálném čase a u všech jedinců nezávisle. Naše drony používají kamery na detekci ostatních strojů v okolí, senzoricky vnímají své okolí,“ dokazuje unikátnost technologie z ČVUT robotik, který následně v Rozstřelu detailně popsal principy, podle kterých jejich stroje fungují.
Podle něj má naprostá většina dronů z ČVUT elektrický pohon, ale pracují minoritně také s benzinovými motory. „A jsem rád, že už teď za námi chodí i řada českých firem nebo třeba jen nadšenců s nápadem, kde by se tyto drony mohly uplatnit. No a my se snažíme jejich vize a nápady zrealizovat a velmi často se to podaří.“
Atentát na Putina? Šlo by to, ale odmítáme to
„Pracujeme konkrétně třeba na hasicím dronu, přičemž česká firma, která dováží hasicí projektily, přišla s nápadem, že když jejich projektily mohou házet do ohně hasiči, mohl by to dělat i dron,“ popisuje robotik s tím, že by při použití dronu došlo k minimálnímu ohrožení lidského zdraví. „Nikdo nevěřil, že dron dokáže relativně velký kanystr s hasicí tekutinou vystřelit, a přitom nespadnout. A my jsme jim ukázali, že to opravdu problém není.“
Uplatnění autonomních dronů se nabízí například v logistice, při doručování zásilek, ale i ve zdravotnictví a samozřejmě v již zmiňované armádě. Martin Saska pak odpovídal na kontroverzní otázku, zda by nějaký speciálně připravený roj dronů mohl například spáchat úspěšný atentát na Vladimira Putina.
Visingr: Klíčová ofenziva se blíží, Ukrajina má až 100 tisíc kamikaze dronů |
Podle něj by to bylo teoreticky možné. „Ale nechci k tomu dávat rozhodně návod. Nerad bych pak dostával spoustu e-mailů, které nás budou vyzývat: pojďme to udělat. Ale technologicky to možné je.“ Podle něj ale pouze za předpokladu, že bude známo místo, kde se daná osoba nachází.
„Ale zdůrazňuji, tohle je něco, co bychom dělat nechtěli. Snad jen v okamžiku, kdy by naše děti byly zabíjeny nějakou jinou armádou. Víte, my všichni robotici řešíme neustále toto dilema, tedy že vyvíjíme jednotlivé střípky velmi vyspělé technologie. A pokud si je někdo dostatečně šikovný poskládá, tak chtě nechtě můžeme přispět i k takovému systému,“ uzavírá Martin Saska.
Kam až by použití dronů v boji mohlo zajít? Kde osobně vidí etickou hranici? Objevil se nějaký dron z ČVUT přímo v boji? Obrátil se na český tým se zájmem o jeho technologii nějaký jiný stát? A existují při používání dronů nějaká legislativní omezení? I na to odpovídal Martin Saska, šéf multirobotického týmu Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v Rozstřelu.
