V září roku 1966 se po celé republice doslova rozlila vojenská "VLTAVA". Československou lidovou armádu doplnila Sovětská armáda, Národní lidová armáda NDR a Maďarská lidová armáda. Cílem cvičení bylo prověřit připravenost obranného systému států Varšavské smlouvy a na základě poznatků z něj jej zdokonalit.
To znamenalo modifikovat bojovou činnost pozemních operačních svazů, vojska Pohraniční stráže, letectva a vojsk PVOS, týlu a navrhnout nový model teritoriálního řízení ve zvláštnostech počátečního období války. Řadu situací, jako např. odrážení hromadného jaderného úderu nepřítele, provedení hromadného vzletu letectva, účasti čs. ozbrojených sil na odvetném prvním hromadném úderu, procvičovali českoslovenští vojáci poprvé.
Během cvičení bylo nasimulováno 252 jaderných úderů o celkové mohutnosti 59 MT s předpokládanými ztrátami 57 tisíc vojáků a 2,5 milionu civilistů, ve skutečnosti padlo pět našich vojáků a jeden východoněmecký. Za Československou lidovou armádu se cvičení zúčastnilo ve vojskové části 78 000 osob, 21 odpalovacích zařízení taktických a operačně-taktických raket, 670 tanků, 1 160 obrněných transportérů, 13 800 automobilů a v jeho teritoriální části 9 000 osob, 24 odpalovacích zařízení protiletadlových raket, 50 letounů a 1 200 automobilů. Spojenecké armády se na vojskové části podílely 9 900 osobami, šesti odpalovacími zařízeními taktických raket, 200 letouny, 225 tanky, 360 obrněnými transportéry a 1 500 automobily.
VLTAVA probíhala ve třech následujících etapách: od 7. září do 9. září operační plánování ve štábech, od 14. září do 19. září činnost vojsk a štábů v období zvýšeného politického a vojenského nebezpečí a přesun spojeneckých vojsk na území ČSSR, od 20. září až 22. září vedení bojové činnosti vojsk v počátečním období války, provedení operačního výsadku, střetného sražení a násilného přechodu vodního toku, od 23. září až 25. září závěr cvičení, vojensko-politické akce u vojsk a mezi civilním obyvatelstvem a závěrečná přehlídka 25. září v Českých Budějovicích.
Prostor cvičení zahrnoval celé území Československa, přilehlou část NDR, severozápadní část MLR a západní část sovětské Ukrajiny. Rozvinování vojsk proběhlo převážně v Jihočeském kraji, zejména v prostoru Pacov, Kamenice, Vodňany a Blatná.
Zkuste si, jaké by to bylo, kdyby atomová bomba vybuchla v PrazeZ pumovnice vysoko letícího bombardéru se k zemi snáší oblé tělo atomové pumy. Po minutě letu exploduje půl kilometru nad pražským náměstím Míru. Zjistěte, jak by vypadala jaderná exploze v centru Prahy a jaké by byly její následky.  Výbuch „Little Boye“ nad Prahou by zabil 65 tisíc lidí, zraněno by bylo minimálně dalších 129 tisíc obyvatel. |
Na straně "modrého" (nepřítel) cvičily svazky 1. armády v síle dvou motostřeleckých divizí, výsadková divize, brigáda Pohraniční stráže, armádní raketová brigáda, protiletadlová dělostřelecká brigáda a 10. letecká armáda posílená leteckými jednotkami ostatních cvičících armád. Na straně "červeného" (vlastní jednotky) cvičily tanková divize, čtyři motostřelecké divize, brigáda Pohraniční stráže, kanónová protitanková a protiletadlová dělostřelecká brigáda, dvě raketové brigády, ženijní brigáda, dvě letecké armády a divize PVOS.
Spojení na obou stranách zajišťovalo osm spojovacích pluků a šestnáct spojovacích praporů. Celkem bylo použito na 4 500 radiových stanic různých typů. Spojaři zabezpečovali přímé spojení vládních představitelů do Budapešti, Moskvy a Berlína. Při cvičení použili 4 500 kilometrů polního kabelového vedení a na 1 300 kilometrů těžkých kabelů. Poprvé bylo v systému velení zkoušeno přímé televizní vysílání. Cvičící jednotky spotřebovaly na 12 000 metrů krychlových PHM, asi 1 800 tun potravin. K jejich dovozu bylo uskutečněno 208 železničních transportů.
Text vychází z odborné textu Jan Šacha. Video poskytl Vojenský historický ústav (www.vhu.cz)
