Pondělí 30. ledna 2023, svátek má Robin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 30. ledna 2023 Robin

Tentokrát už je to prý pravda. Sonda Voyager 1 je mimo heliosféru

  21:19
Člověk do vesmíru nikdy nic dál nevyslal. Sonda Voyager 1 po 35 letech putování opustila oblast, kde převládá vliv Slunce, tzv, heliosféru. Vědci se na tom konečně shodli.
Voyager 1 ve vesmíru na ilustraci NASA

Voyager 1 ve vesmíru na ilustraci NASA | foto: NASA

Stal se z toho už téměř evergreen. Voyager opouštěl na stránkách novin a magazínů naši soustavu poslední roky pravidelně (viz například zde). Zprávy však byly vždy posléze vědci dementovány. Dvanáctého září 2013 však i NASA konečně potvrdila dřívější studie, že Voyager vstoupil do mezihvězdného prostoru. Stalo se tak 25. srpna 2012.

Sondy Voyager 1 a Voyager 2 vyslaly Spojené státy do vesmíru v roce 1977, každou jiným směrem. Voyager 1 se pohybuje vyšší rychlostí, takže je od Země dál než jeho sesterská sonda. Nyní je ve vzdálenosti asi 18,4 miliardy kilometrů od Slunce (zhruba 122 astronomických jednotek, čili AU).

A co hranice sluneční soustavy?

Sonda Voyager se zatím dostala jen z tzv. heliosféry, tedy oblast, kde převládá magnetický vliv Slunce. Na hranice samotné sluneční soustavy se už ve funkčním stavu nedostane, i když řada médií (včetně původně i nás) oba pojmy příliš volně zaměňuje.

Hranici sluneční soustavy de facto hranice gravitačního vliv Slunce, který je patrný do vzdálenosti zhruba 2 světelných let od Země. Úspěch by byl se dostat i do oblasti tzv. Ooortova oblaku, odkud k nám přilétají komety.

Sonda Voyager 2 je od Slunce vzdálená "jen" 15,2 miliardy kilometrů (101 AU) a na hranici sluneční soustavy se dostane zřejmě až za tři roky. Obě sondy jsou na cestě vesmírem už 36 let.

Rok sporů

Proč si vědci všimli tak pozdě? Signál z Voyageru k nám přece neputuje rok, ale necelý den. Může za to především fakt, že hranice mezihvězdného prostoru vypadala trochu jinak, než si ji vědci představovali.

Důležité ale bylo, že vědci tehdy v údajích vysílaných sondou zaznamenali náhlý pokles počtu částic pocházejících ze Slunce a naopak zesílení kosmického záření z mezihvězdného prostoru. Některé odborníky, včetně části vědců pracujících na misi Voyageru, tato informace přesvědčila, a své přesvědčení vyjádřili v odborném tisku. Více v tomto článku.

Ale nesouhlasili všichni. Voyager sice zaznamenal změny v rozložení záření, ale jeho přístroje nezaznamenaly další jev, který měl vyznačovat přechod do mezihvězdného prostoru: změnu směru magnetického pole. Sonda se měla dostat mimo "bublinu" magnetického pole vytvářeného Sluncem, a na údajích to mělo být vidět. Nic takového se však nepodařilo pozorovat.

Sledujte cestu Voyageru 1

Na těchto speciálních stránkách můžete sledovat data ze sond Voyager 1 a 2.

Odborníci tak byli na vážkách. Měli důkazy pro i proti. Navíc ví, že hranice tzv. heliosféry (tedy "oblasti kolem Slunce") je velmi nejasná a dá se doslova říci, že pohyblivá. Lze ji popsat jako místo, kde se nabité částice ze Slunce střetnou s částicemi mezihvězdné hmoty. Činnost Slunce se ovšem mění a hranice, kde se protikladné síly naší hvězdy a toku částic z vnějšího vesmíru vyrovnají, tak není stále stejná. Nebylo tedy divu, že někteří vědci z vedení mise Voyageru se domnívali, že stroj je v jakési "přechodové oblasti", a váhali s definitivními závěry

Ale váhání je nyní konec. V podstatě všichni členové vedení letu Voyager nyní stojí za závěry nové studie zveřejněné na internetových stránkách časopisu Science (dostupná odsud pouze pro předplatitele). Za shodou stojí nové údaje z měření tzv. elektronové hustoty plazmatu, ve kterém se Voyager pohybuje (to je počet elektronů v určitém objemu plazmatu). Elektronová hustota by podle astronomických teorií měla být zhruba podstatně (až stokrát) vyšší za hranicí heliosféry, a tedy smluvní hranice sluneční soustavy.

Sonda elektronovou hustotu nedokáže změřit přímo. Vědcům pomohly sluneční erupce. Ty se proženou jako vlna až na hranici soustavy, kde "rozechvějí" plazma. A plazma za a před hranicí heliosféry by mělo "znít" jinak (to protože elektronová hustota určuje kmitočet oscilací plazmatu). Podle měření se Voyager pohybuje v prostoru s vyšší elektronovou hustotou, než by se měla vyskytovat v naší soustavě.

Vědci mají k dispozici i odhad růstu elektronové hustoty se vzdáleností od hranice naší soustavy, a na jeho základě pak zpětně dopočítali, že Vyoager skutečně do prostoru s vyšší hustotou plazmatu vstoupil někdy kolem 25. srpna loňského roku. Tedy ve stejné doby, kdy jeho přístroje zaznamenali změny v rozložení záření.

To už je příliš mnoho náhod najednou, a tak se celý tým Voyageru shoduje, že sonda už je v tuto chvíli více jak rok mimo heliosféru. Jistě, je to možná trochu pozdě, ale alespoň je to nyní prakticky jisté. Zdá se, že prohlášení tentokrát stojí na opravdu pevných základech. "Je to milník a začátek nové cesty," řekl vedoucí mise Voyageru Ed Stone.

Další zastávka? Nic

Voyager 1 bude nyní studovat exotické částice a další fenomény v dosud neprobádané části vesmíru a bude vysílat poznatky zpátky na Zem. Měl by také odpovědět na otázku, jak je to s podobou magnetického pole na hranicích naší soustavy.

Sondy Voyager o velikosti malého auta jsou poháněny energií z pomalého rozpadu plutonia. Obě mají dost energie, aby dokázaly vysílat vědecké údaje až do roku 2020. Za tu dobu se ovšem ani zdaleka nedostanou k žádnému jinému objektu, až do svého konce poletí jen prázdným prostorem.

Pro případ, že by se někdy setkaly s mimozemskou civilizací, nesou na palubě pozlacenou 18centimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů, které charakterizují život na Zemi v době vypuštění. Případní mimozemšťané si tak budou moci vyslechnout pozdravy v 55 pozemských jazycích nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana Blind Willieho Johnsona.

Ale případné setkání s mimozemšťany má čas. Vesmír je hodně pusté místo a obě sondy se v něm snadno a zcela beznadějně ztratí. Voyager 1 až za zhruba 40 tisíc let mine ve vzdálenosti 1,6 světelného roku hvězdu AC+79 3888, která je v souhvězdí Žirafy. A to se rozhodně nedá označit za blízké setkání.

Poznámka: Text byl opraven tak, aby z něj bylo jasné, že stroj neopustil sluneční soustavu, ale heliosféru.

Autoři: , ,
  • Nejčtenější

„Nadzvukový strategický bombardér“ Mjasiščev M-50 byl falešným strašákem

V roce 1959 vzlétl prototyp vizuálně zajímavého stroje Mjasiščev M-50. Sověti chtěli nadzvukový letoun pro dopravu...

Až dostaneme západní tanky, Rusové budou zase utíkat, říkají vojáci

Exkluzivně V těchto dnech se s napětím očekává rozhodnutí ve věci poskytnutí německých tanků Leopard 2 obráncům Ukrajiny, kteří...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kapitán letadla měl infarkt. Tragicky havarovalo v poli za Londýnem

Jednu z nejhorších leteckých katastrof zapříčinil infarkt kapitána letadla Trident společnosti British European...

KVÍZ: Postavte se k tomu čelem. Letadla nikdy neomrzí

Úkolem následujícího kvízu je poznat typ letadla na fotografii z čelního pohledu. I když kvíz řada čtenářů magazínu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K čemu jsou tobolky, které marsovský rover odhazuje na povrchu Rudé planety

Těsně před vánočním svátky zanechal rover Perseverance na povrchu Marsu malý dárek. Bylo to titanové pouzdro, které...

Ruská lež je ohromná zbraň. Proč je Putin stále oblíbený, líčí reportér Karas

Premium Býval nejdéle sloužícím zahraničním zpravodajem České televize. V Polsku, v Rusku i na Ukrajině strávil Miroslav Karas...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Když rameno „zmrzne“ a uvolní se za dva roky. Na vině je i stres, říká ortoped

Premium Rameno je unikátní součást lidského těla, anatomicky i funkčně nesmírně komplikovaná. Tvoří ho propojení čtyř kloubů a...

Sovětský Lunochod 2 slaví půlstoletí, v roce 1973 zahájil průzkum Měsíce

Před padesáti lety, 16. ledna 1973, vyjelo ze sovětské sondy Luna 21 na povrch Měsíce v kráteru Le Monnier vozítko...

První družice vypuštěné ze západní Evropy nedosáhly orbity. Vinou anomálie

V noci na úterý se měl poprvé do vesmíru dostat satelit vypuštěný ze západní Evropy. Vyzkoušet to chtěla společnost...

K čemu jsou tobolky, které marsovský rover odhazuje na povrchu Rudé planety

Těsně před vánočním svátky zanechal rover Perseverance na povrchu Marsu malý dárek. Bylo to titanové pouzdro, které...

Rusko vyšle k ISS místo poškozené novou kosmickou loď. Odveze i Američana

V polovině prosince se na lodi Sojuz, která je zaparkovaná u Mezinárodní vesmírné stanice, objevil problém s únikem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Františka Ringo Čecha odvezli do nemocnice. Podle syna měl mrtvici

František Ringo Čech (79) byl v neděli večer podle zdrojů CNN Prima NEWS převezen do pražské Nemocnice Na Homolce....

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Z šestnáctileté dívky se vlivem vzácného onemocnění stala stařenka

Raizel Grace Calago z Filipín se ještě před dvěma lety účastnila soutěže krásy. Dnes ale vypadá jako padesátiletá žena...

Jágrova expřítelkyně Kopřivová přiznala krizi: Nevím, co bude dál

Ještě nedávno prožívala bývalá modelka Veronika Kopřivová (31) s manželem Miroslavem Dubovickým (31) a jejich roční...

Evu Decastelo mi kdysi vyfoukl Ruppert, měl větší tah na branku, říká Třeštík

Fotograf Tomáš Třeštík vyměnil loni spisovatelku Radku Třeštíkovou, se kterou má dvě děti, za novou partnerku,...