Pondělí 6. února 2023, svátek má Vanda
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 6. února 2023 Vanda

Tentokrát už je to prý pravda. Sonda Voyager 1 je mimo heliosféru

  21:19
Člověk do vesmíru nikdy nic dál nevyslal. Sonda Voyager 1 po 35 letech putování opustila oblast, kde převládá vliv Slunce, tzv, heliosféru. Vědci se na tom konečně shodli.
Voyager 1 ve vesmíru na ilustraci NASA

Voyager 1 ve vesmíru na ilustraci NASA | foto: NASA

Stal se z toho už téměř evergreen. Voyager opouštěl na stránkách novin a magazínů naši soustavu poslední roky pravidelně (viz například zde). Zprávy však byly vždy posléze vědci dementovány. Dvanáctého září 2013 však i NASA konečně potvrdila dřívější studie, že Voyager vstoupil do mezihvězdného prostoru. Stalo se tak 25. srpna 2012.

Sondy Voyager 1 a Voyager 2 vyslaly Spojené státy do vesmíru v roce 1977, každou jiným směrem. Voyager 1 se pohybuje vyšší rychlostí, takže je od Země dál než jeho sesterská sonda. Nyní je ve vzdálenosti asi 18,4 miliardy kilometrů od Slunce (zhruba 122 astronomických jednotek, čili AU).

A co hranice sluneční soustavy?

Sonda Voyager se zatím dostala jen z tzv. heliosféry, tedy oblast, kde převládá magnetický vliv Slunce. Na hranice samotné sluneční soustavy se už ve funkčním stavu nedostane, i když řada médií (včetně původně i nás) oba pojmy příliš volně zaměňuje.

Hranici sluneční soustavy de facto hranice gravitačního vliv Slunce, který je patrný do vzdálenosti zhruba 2 světelných let od Země. Úspěch by byl se dostat i do oblasti tzv. Ooortova oblaku, odkud k nám přilétají komety.

Sonda Voyager 2 je od Slunce vzdálená "jen" 15,2 miliardy kilometrů (101 AU) a na hranici sluneční soustavy se dostane zřejmě až za tři roky. Obě sondy jsou na cestě vesmírem už 36 let.

Rok sporů

Proč si vědci všimli tak pozdě? Signál z Voyageru k nám přece neputuje rok, ale necelý den. Může za to především fakt, že hranice mezihvězdného prostoru vypadala trochu jinak, než si ji vědci představovali.

Důležité ale bylo, že vědci tehdy v údajích vysílaných sondou zaznamenali náhlý pokles počtu částic pocházejících ze Slunce a naopak zesílení kosmického záření z mezihvězdného prostoru. Některé odborníky, včetně části vědců pracujících na misi Voyageru, tato informace přesvědčila, a své přesvědčení vyjádřili v odborném tisku. Více v tomto článku.

Ale nesouhlasili všichni. Voyager sice zaznamenal změny v rozložení záření, ale jeho přístroje nezaznamenaly další jev, který měl vyznačovat přechod do mezihvězdného prostoru: změnu směru magnetického pole. Sonda se měla dostat mimo "bublinu" magnetického pole vytvářeného Sluncem, a na údajích to mělo být vidět. Nic takového se však nepodařilo pozorovat.

Sledujte cestu Voyageru 1

Na těchto speciálních stránkách můžete sledovat data ze sond Voyager 1 a 2.

Odborníci tak byli na vážkách. Měli důkazy pro i proti. Navíc ví, že hranice tzv. heliosféry (tedy "oblasti kolem Slunce") je velmi nejasná a dá se doslova říci, že pohyblivá. Lze ji popsat jako místo, kde se nabité částice ze Slunce střetnou s částicemi mezihvězdné hmoty. Činnost Slunce se ovšem mění a hranice, kde se protikladné síly naší hvězdy a toku částic z vnějšího vesmíru vyrovnají, tak není stále stejná. Nebylo tedy divu, že někteří vědci z vedení mise Voyageru se domnívali, že stroj je v jakési "přechodové oblasti", a váhali s definitivními závěry

Ale váhání je nyní konec. V podstatě všichni členové vedení letu Voyager nyní stojí za závěry nové studie zveřejněné na internetových stránkách časopisu Science (dostupná odsud pouze pro předplatitele). Za shodou stojí nové údaje z měření tzv. elektronové hustoty plazmatu, ve kterém se Voyager pohybuje (to je počet elektronů v určitém objemu plazmatu). Elektronová hustota by podle astronomických teorií měla být zhruba podstatně (až stokrát) vyšší za hranicí heliosféry, a tedy smluvní hranice sluneční soustavy.

Sonda elektronovou hustotu nedokáže změřit přímo. Vědcům pomohly sluneční erupce. Ty se proženou jako vlna až na hranici soustavy, kde "rozechvějí" plazma. A plazma za a před hranicí heliosféry by mělo "znít" jinak (to protože elektronová hustota určuje kmitočet oscilací plazmatu). Podle měření se Voyager pohybuje v prostoru s vyšší elektronovou hustotou, než by se měla vyskytovat v naší soustavě.

Vědci mají k dispozici i odhad růstu elektronové hustoty se vzdáleností od hranice naší soustavy, a na jeho základě pak zpětně dopočítali, že Vyoager skutečně do prostoru s vyšší hustotou plazmatu vstoupil někdy kolem 25. srpna loňského roku. Tedy ve stejné doby, kdy jeho přístroje zaznamenali změny v rozložení záření.

To už je příliš mnoho náhod najednou, a tak se celý tým Voyageru shoduje, že sonda už je v tuto chvíli více jak rok mimo heliosféru. Jistě, je to možná trochu pozdě, ale alespoň je to nyní prakticky jisté. Zdá se, že prohlášení tentokrát stojí na opravdu pevných základech. "Je to milník a začátek nové cesty," řekl vedoucí mise Voyageru Ed Stone.

Další zastávka? Nic

Voyager 1 bude nyní studovat exotické částice a další fenomény v dosud neprobádané části vesmíru a bude vysílat poznatky zpátky na Zem. Měl by také odpovědět na otázku, jak je to s podobou magnetického pole na hranicích naší soustavy.

Sondy Voyager o velikosti malého auta jsou poháněny energií z pomalého rozpadu plutonia. Obě mají dost energie, aby dokázaly vysílat vědecké údaje až do roku 2020. Za tu dobu se ovšem ani zdaleka nedostanou k žádnému jinému objektu, až do svého konce poletí jen prázdným prostorem.

Pro případ, že by se někdy setkaly s mimozemskou civilizací, nesou na palubě pozlacenou 18centimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů, které charakterizují život na Zemi v době vypuštění. Případní mimozemšťané si tak budou moci vyslechnout pozdravy v 55 pozemských jazycích nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana Blind Willieho Johnsona.

Ale případné setkání s mimozemšťany má čas. Vesmír je hodně pusté místo a obě sondy se v něm snadno a zcela beznadějně ztratí. Voyager 1 až za zhruba 40 tisíc let mine ve vzdálenosti 1,6 světelného roku hvězdu AC+79 3888, která je v souhvězdí Žirafy. A to se rozhodně nedá označit za blízké setkání.

Poznámka: Text byl opraven tak, aby z něj bylo jasné, že stroj neopustil sluneční soustavu, ale heliosféru.

Autoři: , ,
  • Nejčtenější

A TOTO VÍTE? K čemu je ten tlustý válec na hlavních moderních tanků

Seriál I na tanku lze identifikovat věci, které mohou u někoho vzbudit otazníky. Například tlustší válec na hlavni kanonu....

Kometa, která se po 50 tisících letech vrací k Zemi, je vidět pouhým okem

Kometa s názvem C/2022 E3, či ZTF, se tento týden na své cestě Sluneční soustavou dostane k Zemi nejblíže. Pro...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

ANALÝZA: Západní tanky mají ničení těch ruských v rodném listě

Ukrajinská armáda získá díky západní pomoci moderní tanky a obrněné transportéry standardů NATO. Zatímco na bojišti...

A TOTO VÍTE? Proč mají letadlové lodě ostrov vpravo

Seriál Nad letovou palubu letadlové lodě ční takzvaný ostrov, na němž se ukrývá mimo jiné velitelská věž, navigační můstek a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Postavte se k tomu čelem. Letadla nikdy neomrzí

Úkolem následujícího kvízu je poznat typ letadla na fotografii z čelního pohledu. I když kvíz řada čtenářů magazínu...

Kriminalista Karel Tichý: Jestli se Radovan Krejčíř vrátí, budu první mrtvý

Premium Podle Karla Tichého už dříve Radovan Krejčíř vyslal signál, že chce zpátky do Česka. A byl za to ochotný vysvětlit...

Trable s láskou v posteli. Když chce jeden z partnerů víc než ten druhý

Premium „Ty už mě nemiluješ! Vůbec tě nevzrušuju!“ protne noční ticho výčitka ostrá jako břitva a následuje vzlykot, nad nímž...

Závislost na alkoholu? Při odvykání můžete vidět bílé myši, vysvětluje odbornice

Premium Dvě skleničky vína ještě neznamenají závislost na alkoholu. „Aby člověk mohl být označen za závislého, musí splnit...

Webbův teleskop objevil svou první exoplanetu. Je velká jako Země

Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil planetu, které leží v soustavě vzdálené asi 41 světelných let. Podobně jako u...

Tragédie raketoplánu Columbia připomněla, jak jsou lety do vesmíru rizikové

Jen minuty dělily 1. února 2003 americký raketoplán Columbia od bezpečného návratu na Zemi. V důsledku poškození...

NASA chce v roce 2027 dostat do vesmíru raketu s jaderným pohonem

Myšlenka využít k pohonu raket energii z jádra není nová. Dokonce se pracovalo i na prototypu tohoto pohonu. Nyní se...

Měsíc jako testovací pískoviště. Stanice Gateway bude unikátní, říká expert

Premium Od posledních letů lidských posádek na Měsíc uplynulo 50 let. Díky novému programu Artemis americké vesmírné agentury...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Prosázel a propil 7 milionů korun. Prodal jsem i Českého lva, říká Vondráček

Televizní reportér, novinář a režisér David Vondráček (59) prohrál za celý svůj život v hazardu sedm milionů korun....

Žena vypadá jako holčička, lidé zaměňují jejího manžela za tatínka

Třicetiletá Carolyn Fulltzová z USA už je trojnásobnou maminkou, ale stále vypadá jako malá holka. Její o tři roky...

Každý má nějakou erotickou slabůstku či fetiš. Které patří mezi nejčastější?

Mít v sexuálních hrátkách nějakou více či méně podivnou „úchylku“, která nám dělá dobře, rozhodně není hřích. Je to...

A TOTO VÍTE? K čemu je ten tlustý válec na hlavních moderních tanků

Seriál I na tanku lze identifikovat věci, které mohou u někoho vzbudit otazníky. Například tlustší válec na hlavni kanonu....

Zemřela zpěvačka Naďa Urbánková. Proslavila se hity Závidím či Drahý můj

Ve věku 83 let zemřela v pátek zpěvačka a herečka Naďa Urbánková, držitelka pěti Zlatých slavíků, interpretka hitů...