Úterý 7. dubna 2020, svátek má Heřman, Hermína
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 7. dubna 2020 Heřman, Hermína

Tentokrát už je to prý pravda. Sonda Voyager 1 je mimo heliosféru

  21:19aktualizováno  21:19
Člověk do vesmíru nikdy nic dál nevyslal. Sonda Voyager 1 po 35 letech putování opustila oblast, kde převládá vliv Slunce, tzv, heliosféru. Vědci se na tom konečně shodli.

Voyager 1 ve vesmíru na ilustraci NASA | foto: NASA

Stal se z toho už téměř evergreen. Voyager opouštěl na stránkách novin a magazínů naši soustavu poslední roky pravidelně (viz například zde). Zprávy však byly vždy posléze vědci dementovány. Dvanáctého září 2013 však i NASA konečně potvrdila dřívější studie, že Voyager vstoupil do mezihvězdného prostoru. Stalo se tak 25. srpna 2012.

Sondy Voyager 1 a Voyager 2 vyslaly Spojené státy do vesmíru v roce 1977, každou jiným směrem. Voyager 1 se pohybuje vyšší rychlostí, takže je od Země dál než jeho sesterská sonda. Nyní je ve vzdálenosti asi 18,4 miliardy kilometrů od Slunce (zhruba 122 astronomických jednotek, čili AU).

A co hranice sluneční soustavy?

Sonda Voyager se zatím dostala jen z tzv. heliosféry, tedy oblast, kde převládá magnetický vliv Slunce. Na hranice samotné sluneční soustavy se už ve funkčním stavu nedostane, i když řada médií (včetně původně i nás) oba pojmy příliš volně zaměňuje.

Hranici sluneční soustavy de facto hranice gravitačního vliv Slunce, který je patrný do vzdálenosti zhruba 2 světelných let od Země. Úspěch by byl se dostat i do oblasti tzv. Ooortova oblaku, odkud k nám přilétají komety.

Sonda Voyager 2 je od Slunce vzdálená "jen" 15,2 miliardy kilometrů (101 AU) a na hranici sluneční soustavy se dostane zřejmě až za tři roky. Obě sondy jsou na cestě vesmírem už 36 let.

Rok sporů

Proč si vědci všimli tak pozdě? Signál z Voyageru k nám přece neputuje rok, ale necelý den. Může za to především fakt, že hranice mezihvězdného prostoru vypadala trochu jinak, než si ji vědci představovali.

Důležité ale bylo, že vědci tehdy v údajích vysílaných sondou zaznamenali náhlý pokles počtu částic pocházejících ze Slunce a naopak zesílení kosmického záření z mezihvězdného prostoru. Některé odborníky, včetně části vědců pracujících na misi Voyageru, tato informace přesvědčila, a své přesvědčení vyjádřili v odborném tisku. Více v tomto článku.

Ale nesouhlasili všichni. Voyager sice zaznamenal změny v rozložení záření, ale jeho přístroje nezaznamenaly další jev, který měl vyznačovat přechod do mezihvězdného prostoru: změnu směru magnetického pole. Sonda se měla dostat mimo "bublinu" magnetického pole vytvářeného Sluncem, a na údajích to mělo být vidět. Nic takového se však nepodařilo pozorovat.

Sledujte cestu Voyageru 1

Na těchto speciálních stránkách můžete sledovat data ze sond Voyager 1 a 2.

Odborníci tak byli na vážkách. Měli důkazy pro i proti. Navíc ví, že hranice tzv. heliosféry (tedy "oblasti kolem Slunce") je velmi nejasná a dá se doslova říci, že pohyblivá. Lze ji popsat jako místo, kde se nabité částice ze Slunce střetnou s částicemi mezihvězdné hmoty. Činnost Slunce se ovšem mění a hranice, kde se protikladné síly naší hvězdy a toku částic z vnějšího vesmíru vyrovnají, tak není stále stejná. Nebylo tedy divu, že někteří vědci z vedení mise Voyageru se domnívali, že stroj je v jakési "přechodové oblasti", a váhali s definitivními závěry

Ale váhání je nyní konec. V podstatě všichni členové vedení letu Voyager nyní stojí za závěry nové studie zveřejněné na internetových stránkách časopisu Science (dostupná odsud pouze pro předplatitele). Za shodou stojí nové údaje z měření tzv. elektronové hustoty plazmatu, ve kterém se Voyager pohybuje (to je počet elektronů v určitém objemu plazmatu). Elektronová hustota by podle astronomických teorií měla být zhruba podstatně (až stokrát) vyšší za hranicí heliosféry, a tedy smluvní hranice sluneční soustavy.

Voyager 1 ve fotogalerii

Sonda elektronovou hustotu nedokáže změřit přímo. Vědcům pomohly sluneční erupce. Ty se proženou jako vlna až na hranici soustavy, kde "rozechvějí" plazma. A plazma za a před hranicí heliosféry by mělo "znít" jinak (to protože elektronová hustota určuje kmitočet oscilací plazmatu). Podle měření se Voyager pohybuje v prostoru s vyšší elektronovou hustotou, než by se měla vyskytovat v naší soustavě.

Vědci mají k dispozici i odhad růstu elektronové hustoty se vzdáleností od hranice naší soustavy, a na jeho základě pak zpětně dopočítali, že Vyoager skutečně do prostoru s vyšší hustotou plazmatu vstoupil někdy kolem 25. srpna loňského roku. Tedy ve stejné doby, kdy jeho přístroje zaznamenali změny v rozložení záření.

To už je příliš mnoho náhod najednou, a tak se celý tým Voyageru shoduje, že sonda už je v tuto chvíli více jak rok mimo heliosféru. Jistě, je to možná trochu pozdě, ale alespoň je to nyní prakticky jisté. Zdá se, že prohlášení tentokrát stojí na opravdu pevných základech. "Je to milník a začátek nové cesty," řekl vedoucí mise Voyageru Ed Stone.

Další zastávka? Nic

Voyager 1 bude nyní studovat exotické částice a další fenomény v dosud neprobádané části vesmíru a bude vysílat poznatky zpátky na Zem. Měl by také odpovědět na otázku, jak je to s podobou magnetického pole na hranicích naší soustavy.

Sondy Voyager o velikosti malého auta jsou poháněny energií z pomalého rozpadu plutonia. Obě mají dost energie, aby dokázaly vysílat vědecké údaje až do roku 2020. Za tu dobu se ovšem ani zdaleka nedostanou k žádnému jinému objektu, až do svého konce poletí jen prázdným prostorem.

Pro případ, že by se někdy setkaly s mimozemskou civilizací, nesou na palubě pozlacenou 18centimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů, které charakterizují život na Zemi v době vypuštění. Případní mimozemšťané si tak budou moci vyslechnout pozdravy v 55 pozemských jazycích nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana Blind Willieho Johnsona.

Ale případné setkání s mimozemšťany má čas. Vesmír je hodně pusté místo a obě sondy se v něm snadno a zcela beznadějně ztratí. Voyager 1 až za zhruba 40 tisíc let mine ve vzdálenosti 1,6 světelného roku hvězdu AC+79 3888, která je v souhvězdí Žirafy. A to se rozhodně nedá označit za blízké setkání.

Poznámka: Text byl opraven tak, aby z něj bylo jasné, že stroj neopustil sluneční soustavu, ale heliosféru.

Autoři: , ,

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Premium

INTERAKTIVNÍ GRAF: Porovnejte, jak se koronavirus šíří v různých zemích

Statistik, jak se šíří pandemie nového koronaviru, existují spousty. Někdy je ale těžké dát různá čísla do kontextu....

USA na čele, Čína přizná další nemocné. Vývoj pandemie v grafech

Těžiště současné pandemie koronaviru zůstává ve vyspělém světě, rychlý růst případů zažívají především USA, a není to...

Potíže ve vzduchu i na zemi. Letectví zažívá pád a neví, kde leží dno

Letecký provoz nad Evropou se v posledních týdnech prakticky zastavil. Do hlubokých potíží se přitom neřítí jen...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Webkamery jsou vyprodány. Vyrobit si ji ale můžete i z chytrého telefonu

Jedna z věcí, po které se v uplynulých dnech v e-shopech doslova zaprášilo, jsou webové kamery – ve většině obchodů...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Ke Slunci míří unikátní sonda. Česko na ní ukazuje, že se vesmíru nebojí

V pondělí nad ránem se vydala na svou cestu poměrně unikátní sonda Evropské kosmické agentury, která má zkoumat Slunce....

Evropa a Rusko odložily společnou misi k Marsu. I kvůli koronaviru

Původně měla druhá mise ExoMars probíhat v roce 2018. Postupně se termín posunul na letošek s tím, že se toto léto vydá...

Premium

Třeba nás někdo mnohem inteligentnější už dávno sleduje, říká astrofyzik

Kde se ve vesmíru vzal život? Kolik existuje světů? Co si počneme, až jednou budeme muset opustit Zemi? I to řeší v...

Odklad letů do vesmíru. Koronavirus uzavřel jediný kosmodrom EU

Francouzská společnost Arianespace dočasně uzavírá vesmírný přístav v Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně. Důvodem...

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Schillerová: Podpora OSVČ bude plošná, podmínka poklesu příjmů zmizí

Ministryně financí Alena Schillerová chystá po tlaku ze strany živnostníků výrazné zmírnění podmínek pro přiznání...

Služba kontroluje práci z domova. Jejímu výrobci lidé spílají

Koronavirus ji firmám vnutil, jenže mnohé firmy mají pocit, že kvůli práci z domova ztrácejí nad pracovní silou dohled....

Ornella Koktová je podruhé maminkou. Dítě dostalo severské jméno

Ornella Koktová (27) je dvojnásobnou maminkou. Po synovi Quentinovi (7) přivítali šťastní rodiče 1. dubna na svět...

Páté zvláštní poselství za 68 let vlády. Alžběta II. promluvila o koronaviru

Britská královna Alžběta II. (93) v neděli promluvila k veřejnosti. V předtočené nahrávce zdůraznila nutnost sebekázně...