Tentokrát už je to prý pravda. Sonda Voyager 1 je mimo heliosféru

, ,
  21:19
Člověk do vesmíru nikdy nic dál nevyslal. Sonda Voyager 1 po 35 letech putování opustila oblast, kde převládá vliv Slunce, tzv, heliosféru. Vědci se na tom konečně shodli.
Voyager 1 ve vesmíru na ilustraci NASA

Voyager 1 ve vesmíru na ilustraci NASA | foto: NASA

Stal se z toho už téměř evergreen. Voyager opouštěl na stránkách novin a magazínů naši soustavu poslední roky pravidelně (viz například zde). Zprávy však byly vždy posléze vědci dementovány. Dvanáctého září 2013 však i NASA konečně potvrdila dřívější studie, že Voyager vstoupil do mezihvězdného prostoru. Stalo se tak 25. srpna 2012.

Sondy Voyager 1 a Voyager 2 vyslaly Spojené státy do vesmíru v roce 1977, každou jiným směrem. Voyager 1 se pohybuje vyšší rychlostí, takže je od Země dál než jeho sesterská sonda. Nyní je ve vzdálenosti asi 18,4 miliardy kilometrů od Slunce (zhruba 122 astronomických jednotek, čili AU).

A co hranice sluneční soustavy?

Sonda Voyager se zatím dostala jen z tzv. heliosféry, tedy oblast, kde převládá magnetický vliv Slunce. Na hranice samotné sluneční soustavy se už ve funkčním stavu nedostane, i když řada médií (včetně původně i nás) oba pojmy příliš volně zaměňuje.

Hranici sluneční soustavy de facto hranice gravitačního vliv Slunce, který je patrný do vzdálenosti zhruba 2 světelných let od Země. Úspěch by byl se dostat i do oblasti tzv. Ooortova oblaku, odkud k nám přilétají komety.

Sonda Voyager 2 je od Slunce vzdálená "jen" 15,2 miliardy kilometrů (101 AU) a na hranici sluneční soustavy se dostane zřejmě až za tři roky. Obě sondy jsou na cestě vesmírem už 36 let.

Rok sporů

Proč si vědci všimli tak pozdě? Signál z Voyageru k nám přece neputuje rok, ale necelý den. Může za to především fakt, že hranice mezihvězdného prostoru vypadala trochu jinak, než si ji vědci představovali.

Důležité ale bylo, že vědci tehdy v údajích vysílaných sondou zaznamenali náhlý pokles počtu částic pocházejících ze Slunce a naopak zesílení kosmického záření z mezihvězdného prostoru. Některé odborníky, včetně části vědců pracujících na misi Voyageru, tato informace přesvědčila, a své přesvědčení vyjádřili v odborném tisku. Více v tomto článku.

Ale nesouhlasili všichni. Voyager sice zaznamenal změny v rozložení záření, ale jeho přístroje nezaznamenaly další jev, který měl vyznačovat přechod do mezihvězdného prostoru: změnu směru magnetického pole. Sonda se měla dostat mimo "bublinu" magnetického pole vytvářeného Sluncem, a na údajích to mělo být vidět. Nic takového se však nepodařilo pozorovat.

Sledujte cestu Voyageru 1

Na těchto speciálních stránkách můžete sledovat data ze sond Voyager 1 a 2.

Odborníci tak byli na vážkách. Měli důkazy pro i proti. Navíc ví, že hranice tzv. heliosféry (tedy "oblasti kolem Slunce") je velmi nejasná a dá se doslova říci, že pohyblivá. Lze ji popsat jako místo, kde se nabité částice ze Slunce střetnou s částicemi mezihvězdné hmoty. Činnost Slunce se ovšem mění a hranice, kde se protikladné síly naší hvězdy a toku částic z vnějšího vesmíru vyrovnají, tak není stále stejná. Nebylo tedy divu, že někteří vědci z vedení mise Voyageru se domnívali, že stroj je v jakési "přechodové oblasti", a váhali s definitivními závěry

Ale váhání je nyní konec. V podstatě všichni členové vedení letu Voyager nyní stojí za závěry nové studie zveřejněné na internetových stránkách časopisu Science (dostupná odsud pouze pro předplatitele). Za shodou stojí nové údaje z měření tzv. elektronové hustoty plazmatu, ve kterém se Voyager pohybuje (to je počet elektronů v určitém objemu plazmatu). Elektronová hustota by podle astronomických teorií měla být zhruba podstatně (až stokrát) vyšší za hranicí heliosféry, a tedy smluvní hranice sluneční soustavy.

Voyager 1 ve fotogalerii

Sonda elektronovou hustotu nedokáže změřit přímo. Vědcům pomohly sluneční erupce. Ty se proženou jako vlna až na hranici soustavy, kde "rozechvějí" plazma. A plazma za a před hranicí heliosféry by mělo "znít" jinak (to protože elektronová hustota určuje kmitočet oscilací plazmatu). Podle měření se Voyager pohybuje v prostoru s vyšší elektronovou hustotou, než by se měla vyskytovat v naší soustavě.

Vědci mají k dispozici i odhad růstu elektronové hustoty se vzdáleností od hranice naší soustavy, a na jeho základě pak zpětně dopočítali, že Vyoager skutečně do prostoru s vyšší hustotou plazmatu vstoupil někdy kolem 25. srpna loňského roku. Tedy ve stejné doby, kdy jeho přístroje zaznamenali změny v rozložení záření.

To už je příliš mnoho náhod najednou, a tak se celý tým Voyageru shoduje, že sonda už je v tuto chvíli více jak rok mimo heliosféru. Jistě, je to možná trochu pozdě, ale alespoň je to nyní prakticky jisté. Zdá se, že prohlášení tentokrát stojí na opravdu pevných základech. "Je to milník a začátek nové cesty," řekl vedoucí mise Voyageru Ed Stone.

Další zastávka? Nic

Voyager 1 bude nyní studovat exotické částice a další fenomény v dosud neprobádané části vesmíru a bude vysílat poznatky zpátky na Zem. Měl by také odpovědět na otázku, jak je to s podobou magnetického pole na hranicích naší soustavy.

Sondy Voyager o velikosti malého auta jsou poháněny energií z pomalého rozpadu plutonia. Obě mají dost energie, aby dokázaly vysílat vědecké údaje až do roku 2020. Za tu dobu se ovšem ani zdaleka nedostanou k žádnému jinému objektu, až do svého konce poletí jen prázdným prostorem.

Pro případ, že by se někdy setkaly s mimozemskou civilizací, nesou na palubě pozlacenou 18centimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů, které charakterizují život na Zemi v době vypuštění. Případní mimozemšťané si tak budou moci vyslechnout pozdravy v 55 pozemských jazycích nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana Blind Willieho Johnsona.

Ale případné setkání s mimozemšťany má čas. Vesmír je hodně pusté místo a obě sondy se v něm snadno a zcela beznadějně ztratí. Voyager 1 až za zhruba 40 tisíc let mine ve vzdálenosti 1,6 světelného roku hvězdu AC+79 3888, která je v souhvězdí Žirafy. A to se rozhodně nedá označit za blízké setkání.

Poznámka: Text byl opraven tak, aby z něj bylo jasné, že stroj neopustil sluneční soustavu, ale heliosféru.

Nejčtenější

KVÍZ: Nechte starosti na zemi a vyzkoušejte si, jak znáte dopravní letadla

Z kvízů z oboru letectví je v čase letních dovolených určitě nejvhodnější ten, který se týká letadel dopravních. A aby nebyli v kvízu markantně zvýhodněni ti, kteří tento druh dopravy ve větší míře...

Ocelové šipky shazované z letadel vrátily válku zpět do středověku

Kromě zcela nových zbraní umožnila první světová válka i renesanci některých na pohled primitivních zbraní, které se ve výzbroji evropských armád neobjevovaly již celá staletí. Jednou z nich byla...

Rusko otevřelo Pandořinu skříňku. Skynet z Terminátora je jen otázkou času

Premium

Umělá inteligence se v ovládání dronů na bojišti prosazuje pomaleji, než se předpokládalo. Člověk je zatím nepostradatelný. Určité úspěchy však AI přece jen má. A bude jich stále víc.

Bez těchto osmi webů a aplikací na dovolenou snad ani nejezděte

Notebook, tablet, chytrý telefon má u sebe skoro každý. Jak moc užitečné mu budou, záleží na tom, jak jej umí využít a jaké aplikace na něm používá. Vybrali jsme osm praktických, které vám zpříjemní...

Legendy československého letectví se v Roudnici sešly v hojném počtu

Poslední víkend v červnu se konal již 12. ročník Sletu československých letadel, tentokráte na letišti Aeroklubu Roudnice n. Labem. Jednalo se opět o velkou akci leteckých nadšenců z aeroklubů napříč...

Nevyzpytatelné jsou cesty k modelu F-4 Phantom II. Tento vznikl na USS Midway

Soutěž

O tom, že není jen fantom opery, ale i Phantom letadlové lodi USS Midway, nás přesvědčí příběh modelu modeláře Marka Andrejse. Slavný F-4 Phantom II se stal labutí písní jeho modelářské dílny. Více...

15. července 2025

Místo, které se zaryje do vašich vzpomínek z dovolené. Rypadlo 1452

Pokud vás mrzí, že jste se nestihli podívat na obří rypadlo přezdívané Březenský drak v Březně na Chomutovsku, které pyrotechnici na začátku června odstřelili, máme tu pro vás tip na výlet. Nedaleko...

15. července 2025

Před 30 lety se zrodila legenda. Formát MP3 změnil poslech hudby

Za vznikem formátu MP3 byl nápad přenosu hudby přes telefonní linky, který vznikl v hlavě Dietera Seitzera pozdějšího prvního ředitele organizace Fraunhofer IIS. Bylo to v době, kdy prosazovaly...

14. července 2025  10:15

Tabulky zvládnete i bez Microsoftu. Tady jsou ověřené možnosti zdarma

Microsoft Excel je nejrozšířenějším tabulkovým procesorem, se kterým se studenti učí už na běžných středních školách práci s daty. Jeho široká škála funkcí z něj činí volbu číslo jedna pro firmy i...

14. července 2025

Vědci donutili tělo k produkci buněk zabíjejících rakovinu. Léčba bude dostupnější

Premium

Laboratorní produkce buněk pro léčbu nádorových onemocnění označovanou jako CAR T-terapie je náročná, zdlouhavá a drahá. Proto ji nedostávají všichni, kterým by pomohla. Vědci nyní našli způsob, jak...

14. července 2025

Přípravu na sebevražedný let ztvárňuje dioráma s letounem Mitsubishi G4M2

Soutěž

Dárek od kamarádů proměnil modelář Petr Záras v diorámu, ze které tak trochu mrazí. Jde totiž o přípravu na sebevražedný let kluzáku Yokosuka MXY-7 Ohka (třešňový květ) a japonského bombardéru...

13. července 2025

Česko pomůže s hledáním druhé Země. Mise využívá český hardware i software

Cílem kosmické mise PLATO je studovat Zemi podobné planety v relativně blízkých planetárních systémech. Výzkum se bude zaměřovat na planety v tzv. obyvatelné zóně, tedy v takové vzdálenosti od...

12. července 2025

Revoluční vrtulník i slavní veteráni. Co nabídla letošní Paris Air Show

Letošní 55. ročník největší a nejstarší letecké výstavy světa Paris Air Show na letišti Le Bourget opět předvedl řadu zajímavých strojů a vizí pro budoucnost. Kromě zajímavých novinek si na své...

12. července 2025

Stačí zalesnit 24,75 milionu čtverečních kilometrů a oteplování je vyřešené

Kdyby lidstvo chtělo dál spalovat fosilní paliva a zároveň se vyhnout ohřívání atmosféry, musí sázet stromy. Potřebovalo by jimi však pokrýt značnou část souše. Náklady na takový podnik vychází...

11. července 2025  10:02,  aktualizováno  10:02

Padesát odstínů šedi řeckého letectva vypráví příběh modelu F-16D

Soutěž

Jaroslav Háječek se rozhodl dokončit rozdělaný model, který přišel v balíku z Bejrútu. Tento model letounu F-16D řeckého letectva byl výzvou. Jak popisuje jeho autor, otevřel celou škálu možností,...

11. července 2025

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Tajemství smradlavé pochoutky starých Římanů odkryl nový vědecký výzkum

Premium

Analýza DNA odhalila složení oblíbeného dochucovadla starých Římanů. Připravovalo se z drcených ryb. Jeho výroba nejspíš dost páchla.

11. července 2025

Ocelové šipky shazované z letadel vrátily válku zpět do středověku

Kromě zcela nových zbraní umožnila první světová válka i renesanci některých na pohled primitivních zbraní, které se ve výzbroji evropských armád neobjevovaly již celá staletí. Jednou z nich byla...

10. července 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.