Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Voyager poslal strašidelný zvuk z mezihvězdného prostoru. Poslechněte si

Pokud jste někdy viděli americký sci-fi film z padesátých let, víte přesně, jak hrůzostrašně zvuk vesmíru zní. Vědci nyní převedli signály Voyageru 1 do audio podoby a s nadsázkou lze říci, že výsledek se od toho filmového příliš neliší.

Sonda Voyager 1 loni 25. srpna 2012 oficiálně překročila hranice heliosféry a ocitla se v mezihvězdném prostoru. Dál se nikdy nic lidského nedostalo.

Voyager 1 stále pracuje a už 36 let posílá do řídicího střediska cenná data (na Zem putují více než 17 hodin). Žádný zvukový záznam mezi těmito daty pochopitelně není. Ten, který slyšíte na přiloženém videu, vznikl interpretací dat.

Slyšeli bychom tam něco?

Nejvyšší tón v nahrávce (ten z dubna 2013, v závěru nahrávky) má frekvenci 2,5 kHz což je lidským uchem slyšitelný zvuk. Teoreticky i ve vesmíru.

Pokud však uvážíme, že zvuk je vlastně porucha (změna) tlaku a že naše uši jsou uzpůsobeny na atmosférický tlak, je zřejmé, že bychom "tam nahoře" neslyšeli nic. Plazma  v oblasti Voyageru 1 má hustotu 0,07 částic na krychlový centimetr. Naše ucho nemá pro takové prostředí a jeho změny dostatečně citlivé receptory.

Navzdory rozšířené laické představě není vesmír zcela prázdný. Zjednodušeně řečeno, obsahuje nabité částice (plazma), které dokážou šířit nejrůznější druhy vln včetně zvukových. "Vzhledem k velmi nízké hustotě plazmatu ve vesmíru jde spíše o jakési lokální vibrace, které se velmi rychle utlumí, zvukový impulz se tedy nedostane moc daleko. Tedy i kdyby tam nahoře bylo nějaké lidské ucho, žádný zvuk by neslyšelo," vysvětluje astrofyzik Michal Švanda.

Voyager je ovšem pro detekci plazmových (zvukových) oscilací uzpůsoben. Neposlouchá je však proto, aby nám posílal ukázky hrůzostrašných zvuků, ale aby studoval vlastnosti plazmových vln, z nichž se jako vedlejší produkt dá stanovit i hustota plazmatu v okolí, a tím vědcům pomohl například zjistit svou polohu vůči Slunci.

Hustota plazmatu by podle astronomických teorií měla být podstatně (až stokrát) vyšší za hranicí heliosféry, a tedy i smluvní hranicí sluneční soustavy. Sonda už přitom nedokáže takzvanou elektronovou hustotu změřit přímo. Je sice vybavena plazmovým spektrometrem, ten však přestal fungovat záhy po startu v roce 1977. Proto se využívá této nepřímé metody. Na dvojčeti Voyageru 2 spektometr stále funguje. To je však stále hluboko v heliosféře a překročení její hranice, heliopauzy, se očekává za dva až tři roky.

Hustota plazmatu je přímo úměrná frekvenci (přesněji jejímu kvadrátu) oscilace (zvuku). Pokud je tedy hustota vyšší, je vyšší i tón zvuku. Plazma pochopitelně nezačne oscilovat (zvučit) samo od sebe. Musí jej něco vybudit. Tady vědcům pomohly sluneční erupce. Ty se prohnaly jako vlna až na hranici sluneční soustavy, kde plazma rozechvěly.

Jak si "Outer Space" představovali filmaři

Jistou podobnost "záznamu" z Voyageru a filmové hudby uslyšíte určitě v legendárním sci-fi filmu It Came From Outer Space.

It Came From Outer Space

V nahrávce je toto chvění slyšet jako pištivý tón. "Když se zaposloucháte do nahrávky, uslyšíte i slabší pípnutí hned ze začátku. To je odezva sluneční erupce, která byla sondou zaznamenána v říjnu a listopadu 2012. Tento tón má nižší frekvenci než ten v závěru nahrávky, který na Voyager 1 doputoval v dubnu 2013 (Voyager se noří do hustšího plazmatu - poznámka redakce). I z tohoto vědci usoudili, že Voyager 1 vstoupil do mezihvězdného prostoru už v srpnu 2012," dodává Švanda.

Výron koronální hmoty (Coronal Mass Ejection - CME), jak se sluneční erupce správně nazývá, cestoval k Voyageru celých 13 měsíců. "Průchod této rázové vlny vyvolal vlastní plazmové oscilace pozaďového plazmatu z nichž se podařilo stanovit hustotu pozaďového plazmatu. Ta je nyní čtyřicetkrát vyšší než hustota ve vnějších částech heliosféry," popisuje astrofyzik Švanda. 

Skutečně už Voyager není ve sluneční soustavě?

Je heliopauza, kterou Voyager 1 překročil, skutečně hranicí sluneční soustavy? Ano i ne.

Na heliopauze se vyrovnávají dynamické tlaky slunečního větru, který převládá uvnitř heliosféry, a mezihvězdného prostředí. Heliosféra je sférou vlivu slunečního magnetismu. Vně nalezneme plazma mezihvězdného původu. Avšak i nadále je pohyb obou Voyagerů řízen převážně Sluncem.

Sféra gravitačního vlivu Slunce končí až na poloviční cestě k nejbližším hvězdám, ve vzdálenosti přes dva světelné roky, tedy ještě asi tisíckrát dále, než se v současnosti nachází oba Voyagery. Až na této hranici definitivně končí sluneční soustava.

Michal Švanda

Autor:
  • Nejčtenější

Znovuzrození japonských letadlových lodí. Ve výzbroji budou mít F-35B

v diskusi je 51 příspěvků

19. dubna 2024

Japonsko má ve své ústavě zakázáno vlastnit ofenzivní zbraně, jako jsou letadlové lodě. Doba...

Herečce Slávce Budínové by bylo 100 let. Zemřela opuštěná, bez zájmu veřejnosti

v diskusi je 19 příspěvků

21. dubna 2024

Před 100 lety, 21. dubna 1924, se v Ostravě narodila známá česká herečka Slávka Budínová.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Uvidíme v budoucnu na obloze druhý Měsíc? Příčinou může být neobvyklá hvězda

v diskusi je 13 příspěvků

17. dubna 2024

Velmi neobvyklá hvězda éta Carinae v 19. století náhle zjasnila a stala se druhou nejjasnější...

Unikátní exkurze. Nahlédněte do francouzské jaderné ponorky před vyplutím

v diskusi je 15 příspěvků

20. dubna 2024

Není obvyklé, aby reportéři mohli nahlédnout do jaderné ponorky v aktivní službě. Agentura AP nyní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Skvělý filmový zvuk bez velké instalace. Test nejzajímavějších soundbarů

v diskusi je 17 příspěvků

15. dubna 2024

Položíte jej na polici před televizor, propojíte kabelem, zapojíte do zásuvky a během pár chvil se...

Herečce Slávce Budínové by bylo 100 let. Zemřela opuštěná, bez zájmu veřejnosti

v diskusi je 19 příspěvků

21. dubna 2024

Před 100 lety, 21. dubna 1924, se v Ostravě narodila známá česká herečka Slávka Budínová.

K nebi hleď. Lyridy z neděle na pondělí ukážou desítky meteorů za hodinu

v diskusi nejsou příspěvky

21. dubna 2024

První velký jarní meteorický roj můžeme již nyní zahlédnout na noční obloze, ale svého vrcholu...

Byla to druhá nejjasnější hvězda. V budoucnu může svítit jako druhý Měsíc

v diskusi jsou 3 příspěvky

21. dubna 2024

Velmi neobvyklá hvězda éta Carinae v devatenáctém století náhle zjasnila a stala se druhou...

Před 100 lety padl světový rekord v délce letu vrtulníkem

v diskusi je 1 příspěvek

20. dubna 2024

Duben 1924 přinesl další mírný progres lidských schopností v oblasti létání. Světový rekord v délce...

Manželé Babišovi se rozcházejí, přejí si zachovat rodinnou harmonii

Podnikatel, předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš (69) s manželkou Monikou (49) v pátek oznámili, že se...

Sexy Sandra Nováková pózovala pro Playboy. Focení schválil manžel

Herečka Sandra Nováková už několikrát při natáčení dokázala, že s odhalováním nemá problém. V minulosti přitom tvrdila,...

Charlotte spí na Hlaváku mezi feťáky, dluží spoustě lidí, říká matka Štikové

Charlotte Štiková (27) před rokem oznámila, že zhubla šedesát kilo. Na aktuálních fotkách, které sdílela na Instagramu...

Vykrojené trikoty budí emoce. Olympijská kolekce Nike je prý sexistická

Velkou kritiku vyvolala kolekce, kterou pro olympijský tým amerických atletek navrhla značka Nike. Pozornost vzbudily...

Největší mýty o zubní hygieně, kvůli kterým si můžete zničit chrup

Možná si myslíte, že se v péči o zuby orientujete dost dobře, přesto v této oblasti stále ještě existuje spousta...