Jak bude vypadat budoucnost kosmonautiky, mají v kalifornské firmě SpaceX jasno. Jsou jí stroje, které se dokážou po vzletu vrátit znovu na zem, aby se ušetřily náklady za stavbu nového nosiče.
Základní prvky svých představ firma zkouší na pokusném stroji Grasshopper (Luční kobylka). Jde v podstatě o upravenou palivovou nádrž raket Falcon 9, které už dnes slouží třeba k dopravě nákladu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Nádrž je vybavena kovovými vzpěrami, které jí umožňují stání bez opory. Stroj pohání jeden raketový motor Merlin 1D. S jeho pomocí se měl celkem 32 metrů vysoký Grasshopper dostat do vzduchu a zase kolmo přistát na své nohy.
Že to opravdu zvládne, poprvé dokázal v září 2012 během jen tři sekundy trvajícího "poskoku" do výšky zhruba dvou metrů. Během dalších sedmi letů byla firma se strojem stále odvážnější. V březnu 2013 se dostala do 80 metrů, letos v září pak "Kobylka" předvedla i své manévrovací schopnosti: stroj totiž nejen vystoupal do zhruba 250 metrů, ale také uhnul sto metrů mimo startovací plochu, a pak se na ni úspěšně vrátil.
Zatím nejlepší výkon pak první Grasshopper předvedl 7. října. Během 77 sekund vystoupal do výšky necelých 750 metrů a úspěšně se vrátil znovu na startovní plochu. Z tohoto letu je i video v tomto článku.
A stále dál a výš. S novým koněm
Stroj tak završil první vývojovou fázi celého systému. Podle prohlášení firmy se zdá, že tak úspěšný první Grasshopper už je v tuto chvíli přeřazený na vedlejší kolej. SpaceX chce rychle přejít ke zkouškám systému, který by mohl být využitelný v praxi. Tím je Grasshopper ve verzi 1.1, pro který firma spíše používá název Falcon 9 Reusable development vehicle (volně bychom mohli přeložit jako "vícenásobně použitelný stroj na bázi Falcon 9").
Verze 1.1 je větší než první Grasshopper, na výšku bude měřit přes 50 metrů. Je postavena z prvního stupně rakety Falcon 9, a tedy s devíti motory. Bude také vybavena zatažitelnýma přistávacíma "nohama", aby se snížil odpor vzduchu, který v případě masivní konstrukce první verze musel být ohromný.
Nová verze podvozku by také podle SpaceX měla být podstatně lehčí, celková hmotnost má být méně než 2 100 kilogramů. U prvního Grasshopperu nebyla hmotnost zveřejněna, ale při pohledu na konstrukci se zdá, že musela být určitě o pár tun vyšší. Je proto dost pravděpodobné, že stroj v1.1 by mohl startovat z běžné rampy a vzpěry by se používaly pro přistání. Samozřejmě, první pokusné starty určitě budou s téměř prázdnými nádržemi, a tak by mohly probíhat jako u Grasshopperu v1.0 také ze vzpěr.
Start rakety Falcon 9 v 1.1 ze základny Vandenberg v neděli 29. září.
Nový Grasshopper by se měl podívat do vzduchu někdy v příštích týdnech. Začne stejně jako jeho předchůdce zkušebními lety v nízké výšce na zkušební základně firmy v Texasu a pak se přesune do Nového Mexika, kde by se mělo začít létat skutečně na plný výkon. Podle neoficiálních informací už je naplánovaný letový program až do výšek kolem 90 kilometrů.
SpaceX však nečeká jen na výsledky obou "Kobylek". Další technologie zkouší už i na svých běžných nosičích. V neděli 29. října vyzkoušela při startu rakety Falcon 9 postup brzdění prvního stupně při vstupu do atmosféry. Zkouška nebyla zcela úspěšná, protože motory rakety při návratu zhasly. Stroj totiž velmi rychle rotoval, a palivo tak zůstalo na stěnách nádrží a nedostalo se k motorům.
Přesto je firma optimistická. Jinak dobré výsledky této zkoušky a výsledky prvního Grasshoperu jí dohromady poskytly údajně dost poznatků k tomu, aby příští rok zvládla vrátit na mys Canaveral první stupeň rakety, která z něj předtím vzlétne až do vesmíru. Je to tak ambiciózní cíl, až se nabízí domněnka, že jde spíše o propagaci než skutečný stav věcí. Ale firmě se v posledních dvou letech daří, na co sáhne.
